Článek
Proč se o inflaci bavit právě teď?
Do budoucna přibývá jeden zásadní faktor – vysoké zadlužení velkých států eurozóny, zejména Itálie a Francie. To totiž může mít zásadní vliv i na českou inflaci, i když používáme korunu a máme vlastní centrální banku.
Nejpravděpodobnější cestou, jak se Itálie a Francie zbaví či sníží svůj dluh, je masivní tisk peněz centrální bankou (ECB). Tento postup je efektivní krátkodobě, ale nese vysoké riziko zvýšení inflace, které se přenese i do ČR.
Proč právě Itálie a Francie?
- Itálie:Dluh přes 138 % HDP – druhý nejvyšší v EU.
Ekonomika: cca 2,1 bilionu USD (2024), 3. největší v eurozóně.
Očekávaný růst HDP: ~1 % ročně v příštích 10 letech.
Růst ekonomiky je nízký, populace stárne a státní výdaje jsou vysoké. Itálie je silně závislá na financování dluhu zahraničními investory. - Francie:Dluh kolem 114 % HDP.
Ekonomika: cca 3,0 bilionu USD (2024), 2. největší v eurozóně.
Očekávaný růst HDP: ~1,5–2 % ročně.
Trvale vysoké deficity, rozsáhlý sociální systém a silná role státu v ekonomice. Politická obtížnost reforem znamená, že Francie bude spoléhat na ECB a evropskou spolupráci.
Důsledek pro ČR: Obě země patří mezi naše hlavní obchodní partnery a jejich ekonomická nestabilita se přenáší přes obchodní toky, kurz koruny a inflační tlaky na dovozní zboží.
Jak se problémy eurozóny přenášejí do ČR
Česká ekonomika je úzce propojena s eurozónou – více než dvě třetiny našeho exportu směřuje do zemí EU. Pokud se ECB rozhodne řešit dluhové problémy Itálie a Francie tiskem peněz, bude to nejpravděpodobnější cesta a bude mít zásadní důsledky i pro ČR:
- Kurz koruny: silná koruna by oslabila export, ČNB proto bude muset přizpůsobit měnovou politiku.
- Dovozní inflace: vyšší ceny potravin, energií a průmyslového zboží z eurozóny se přelijí k nám.
- Investice a úspory: pokud euro ztrácí hodnotu, investoři hledají bezpečnější destinace – ČR by krátkodobě profitovala, ale dlouhodobě by tlak na měnovou politiku sílil.
Tři scénáře inflace v ČR (2025–2035) s pravděpodobností
1. Optimistický scénář – stabilita
- ECB drží inflaci blízko 2–3 %.
- ČNB nemusí dramaticky zasahovat.
- Inflace v ČR: 2–3 % ročně.
- Očekávaný růst HDP Itálie: 1–2 % ročně, Francie: 2 % ročně.
- Pravděpodobnost: ~15 %
2. Realistický scénář – mírně vyšší inflace (nejpravděpodobnější)
- ECB tiskne peníze, aby ulehčila dluhové zátěži Itálie a Francie – nejpravděpodobnější cesta snížení dluhu.
- ČNB drží sazby níže, aby koruna příliš neposílila.
- Inflace v ČR: 3–5 % ročně.
- Očekávaný růst HDP Itálie: ~1 % ročně, Francie: 1,5–2 % ročně.
- Pravděpodobnost: ~60 %
3. Negativní scénář – drahý tisk peněz a vysoká inflace
- Itálie a Francie potřebují masivní podporu, ECB spouští rozsáhlé nákupy dluhopisů.
- Eurozóna má inflaci 5–7 %.
- ČR, jako malá otevřená ekonomika, by byla zasažena ještě více.
- Inflace v ČR: 6–8 % ročně.
- Očekávaný růst HDP Itálie: 0–1 % ročně, Francie: 1 % ročně.
- Pravděpodobnost: ~25 %
Co to znamená pro běžné lidi?
- Úspory na účtech: při inflaci 5 % ztratí 100 000 Kč za 10 let téměř třetinu reálné hodnoty.
- Nemovitosti a akcie: dlouhodobě chrání proti inflaci, i když krátkodobě mohou kolísat.
- Hypotéky: vyšší inflace obvykle „zlevňuje“ staré fixované úvěry, ale nové budou dražší.
Závěr
Česká republika má zatím relativně nízké zadlužení (~43 % HDP), ale kvůli propojenosti s eurozónou se nevyhneme důsledkům evropské dluhové politiky. Realisticky je třeba počítat s tím, že inflace v ČR v příštích 10 letech nebude trvale u 2 %, ale spíše se bude držet v pásmu 3–5 %, a v krizovém scénáři může vystoupat i výše.
Pro domácnosti a investory to znamená: aktivně chránit své úspory a přemýšlet o investicích, které odolávají inflaci.
