Článek
Johannes Praetorius Richter, se narodil v Jáchymově ve 40. letech 16. století. Přesné datum narození není známo, ale z jiných údajů vyplývá, že to mělo být zhruba roku 1537.1 Po studiu na místní latinské škole od roku 1557 studoval na univerzitě ve Wittenbergu. Byl velmi nadaným studentem a kromě němčiny a latiny ovládal rovněž jazyk polský, španělský, italský, řecký a snad i několik dalších. Po studiích se usadil v letech 1562-1569 v Norimberku, kde se věnoval výrobě hvězdných glóbů a měřících přístrojů.2 Jeho astronomické a matematické nástroje z tohoto období jsou dodnes uloženy v Německém národním muzeu v Norimberku a také v Staatlicher Mathemathisch - Physikalischer Salon v Drážďanech.3
Mezi léty 1569-1571 navštívil nejprve Prahu a posléze Vídeň, kde se pohyboval v prostředí císařského dvora a dokonce byl představen Maxmiliánovi II., pro nějž skutečně pracoval.4 Spolu s dvorním radou Ondřejem Dudičem z Horehovic, bývalým biskupem Pětikostelí (Maďarsko), který vystupoval proti celibátu a zasazoval se o přijímání pod obojí, až nakonec konvertoval k protestantizmu5, odjíždí do polského Krakova. Zde pobýval u Georga Johanna Rhaetica, osobního přítele a žáka Mikuláše Koperníka. Byl to právě Rhaeticus, který jako první rozšířil poznatky o heliocentrickém systému Koperníkově do světa ve svém spisku „Georgii Joachimi Rhaetici de libris revolutionum Nicolai Copernici narratio prima“.6 V roce 1571 se stal profesorem matematiky a astronomie ve Wittenbergu7 patrně na Rhaeticovu přímluvu, neboť tento zde byl profesorem matematiky.
Pro zajímavost: v následujícím roce Tycho de Brahe uskutečnil první vědecké pozorování supernovy.8 Z de Brahova měření vyplynulo, že nová hvězda byla daleko za Měsícem, což bylo v jeho době nemyslitelné, protože tehdy se věřilo, že v té vzdálenosti jsou nebeské objekty konstantní. Od té doby se lidé museli vzdát názoru o neměnnosti nebeských objektů. Praetorius setrval na univerzitě ve Wittenbergu až do roku 1576. Toho roku se totiž stal profesorem akademie v Altdorfu u Norimberku.9 Zde se konečně 22. 9. 1579 oženil s Helenou Sigeliovou, dcerou diakona u Sv. Sebalda v Norimberku. Patrně to bylo manželství šťastné, neboť se jim narodilo celkem devět dětí, dva synové a sedm dcer.10 Za své praxe v Aldorfu Praetorius konal hlavně přednášky o matematice a věnoval se rovněž vytváření kalendářů, kde se soustředil především na zatmění a výpočet drah planet.
K astrologickým předpovědím, jež se od něj v souladu s tehdejšími vědeckými názory rovněž očekávaly, jevil spíše nechuť a zjevně se jim vyhýbal. Je od něj znám pouze jeden jediný horoskop. Johannes Praetorius proslul však především jako vynálezce. Roku 1590 se znovu vrátil k dřívějšímu konstruování přístrojů a sestrojil geodetický aparát známý jako mensula praetoriána11, jenž se jako zeměměřičské náčiní používal po další tři století, než byl postupně vytlačen přístroji modernějšími.Pojednání o Praetoriově vynálezu sepsal ještě v 17. století Aegidius Eberhard von Raittenau12, stavitel a rovněž konstruktér všelijakých přístrojů. Z roku 1591 pochází pozlacený astroláb signovaný „Johannes Praetorius Joachimikus fecit Altorfii 1591“ uložený v Museo di Storia Naturale - Pazzo Ammannati Pazzila ve Florencii.13 Johannes Praetorius zemřel v Altdorfu u Norimberku roku 1616 údajně ve věku 79 let. Jeho žáky byli například Petrus Saxonius, žák a pokračovatel Praetoriův, Lucas Brunn, který jako jeden z prvních sestrojil a používal přenosnou cameru obscuru vynalezenou roku 1604 Keplerem a bývá mu někdy asi neoprávněně přisuzován vynález šroubového mikrometru14, byl rovněž inspektorem kurfiřtské pokladnice v Drážďanech.
Jáchymovským slavným rodákem se prezentují v Norimberku a Drážďanech či Florencii, zatímco u nás je zcela zapomenut.
Poznámky:
1) údaj je dodatečně odvozen od známého věku v době úmrtí
2) Jan Urban (1987), Jan Praetorius, Jáchymovský měřič, mechanik, matematik a astronom, in:Rozpravy Národního technického muzea v Praze 109, Studie z dějin hornictví, in the history of mining 19, Národní technické muzeum Praha, bez ISBN
3) reference na: http://www.design-is-fine.org/post/69469944249/johannes-praetorius-johann-richter-globe-1568
4) Jan Urban, Jan Praetorius….
5) Almási, Gábor (2009), Johannes Sambucus (1531-1584), Andreas Dudith (1533-1589), and the Republic of Letters in East Central Europe, Leiden: Brill, ISBN 9789004181854.
6) Ottův slovník naučný. Čtrnáctý díl. Praha: J. Otto, 1899. S. 780–786. dostupné on-line na internetu
7) Felix Schmeidler (2001), „Praetorius, Johannes“, Neue Deutsche Biographie (NDB) (in German) (Berlin: Duncker & Humblot) 20: 667
8) Životopis Ticha Brahe na www.osobnosti.cz
9) Felix Schmeidler (2001),“Praetorius, Johannes"….
10) Jan Urban, Jan Praetorius.....
11) Schwenter, Daniel, (1618) Mensula Praetoriana: Beschreibung deß Nutzlichen Geometrischen Tischleins, von …Erscheinungsort, Nürnberg, Erscheinungsjahr1618 Signatur 4.A.4365,angeb.7, dostupné on line na internetu na: http://digital.slub-dresden.de/werkansicht/dlf/8093/1/cache.off
12) viz poznámka č. 9
13) katalog muzea na: http://www.mhs.ox.ac.uk/epact/catalogue.php
14) jako jeho vynálezce je obvykle k roku 1640 uváděn William Gascoigne, naopak o Bunnovi jako vynálezci tohoto přístroje panují vážné pochybnosti
