Článek
PRVNÍ ÚDER
První úder je ve útok s ohromující silou, který využívá momentu překvapení. Je to útok proti zemi, která ještě nezahájila vojenské akce proti útočníku, ale mohla by je zahájit v budoucnosti. Schopnost prvního úderu je schopnost porazit protivníka, který má jaderné zbraně, tím je Česká republika mimo akutní nebezpečí, neboť jaderné sklady a odpalovací zařízení se nacházejí na severu Itálie, v Beneluxu, v severozápadním Německu a Francii. Anglické jaderné střely (215 kusů) jsou umístěny na ponorkách. Hlavní úder by v takovém případě byl veden na USA. Jak Rusko tak USA mají v pohotovosti cca 1900 hlavic a každá z nich asi 7000 hlavic a bomb celkem. Přičemž síla těchto zbraní je proměnlivá od taktických hlavic s relativně malou destruktivitou, až po strategické se sílou větší než jedna megatuna TNT.
Důležitý je z hlediska ČR sekundární úder, jež může nastat až desítky minut po prvním úderu. To by dalo našim lidem zareagovat na vyhlášený poplach a vyhledat úkryt. Ani jaderný potenciál všech zemí však nestačí na plošné zničení země. Proto i zde vstupuje do hry válečná ekonomika, kdy budou bombardována zejména velká centra s vysokou koncentrací obyvatel, logistická centra a centra důležitých rozhodnutí. V naší zemi připadají v úvahu především lidnatá města jako Praha, Brno a Ostrava.
ÚČINKY ATOMOVÉ ZBRANĚ
Pro potřeby simulace je nejlépe použít nejsilnější použitelnou hranici s tím, že jde o nejkrajnější mez, a při použití slabší nálože bude výsledek příznivější.
Poloměr ohnivé koule: 1,6 km (245 km²)
Maximální velikost jaderné ohnivé koule; závažnost poškození na zemi závisí na výšce detonace. Pokud se dotkne země, výrazně se zvýší množství radioaktivního spadu. Cokoli uvnitř ohnivé koule se účinně odpaří.
Střední poloměr poškození výbuchem ( 5 psi ): 7,03 km ( 155 km2)
Při přetlaku 5 psi se většina obytných budov zhroutí, zranění jsou univerzální, úmrtnosti jsou rozšířené. Pravděpodobnost vzniku požáru v komerčních a rezidenčních škodách je vysoká a takto poškozené budovy jsou vystaveny vysokému riziku šíření požáru. Často se používá jako měřítko pro střední poškození ve městech. Optimální výška výbuchu pro maximalizaci tohoto efektu je 3 120 m.
Poloměr tepelného záření (popáleniny 3. stupně): 12,2 km ( 466 km2)
Popáleniny třetího stupně se šíří přes vrstvy kůže a jsou často nebolestivé, protože ničí bolestivé nervy. Mohou způsobit vážné zjizvení nebo invaliditu a mohou vyžadovat amputaci. 100% pravděpodobnost popálenin 3. stupně při této výtěžnosti je 11,3 cal/cm3.
Poloměr poškození lehkým výbuchem ( 1 psi ): 19,8 km ( 1 230 km2 )
Při přetlaku kolem 1 psi lze očekávat rozbití skleněných oken. To může způsobit mnoho zranění u lidí, kteří přijdou k oknu poté, co viděli záblesk jaderného výbuchu (který se šíří rychleji než tlaková vlna). Často se používá jako měřítko pro lehké poškození ve městech. Optimální výška výbuchu pro maximalizaci tohoto efektu je 4 670 m.
CÍLE
Praha
Ohnivá koule spolu s radiací by spálily centrum Prahy v oblasti Starého a Nového Města, na levém břehu by ohnivá koule dosáhla Jeleního příkopu. Většina budov kromě několika nejpevnějších by byla snesena až k základů. V této zóně by patrně nikdo mimo protiatomové kryty nepřežil.
Poškozena by byla většina budov v Praze, která by hořela stovkami požárů od Barrandova až po Suchdol na severu.
Na těžké popáleniny by lidé umírali ještě Hostivicích, Jevanech, na Jižním Městě a v Chvalech.
Lehké poškození domů by utrpěly ještě domy v Unhošti, Buštěhradu, Říčanech, Brandýsu nad Labem a Kralupech nad Vltavou.
Brno
Brno tlaková vlna snesla celé i s předměstími.
Tepelná vlna bude zabíjet ještě v obcích jako Řícmanice, Rozdrojovice, Bystrc, Žebětín, Troubsko, Střelice, Ořechov, Sokolnice, Šlapanice, Tvarožná, Řícmanice, Lelekovice atd.
Tlaková vlna by ovšem poškodila domy v Adamově, Rousínově, Blansku, Kuřimi, Veverské Bítýšce, Rousínově, Slavkově u Brna, Bučovicích, Újezdu u Brna, Židlochovicích.
Ostrava
Rovněž tak Ostrava by v epicentru výbuchu zmizela celá včetně Hrabůvky, Vítkovic a Poruby. Zde by tlaková vlna snesla veškerou zástavbu. Vražedné tepelné vlně by se nevyhnuly Orlová, Havířov, Klimkovice, Hlučín, Bohumín.
Tlaková vlna by sebou nesla lehčí poškození zástavby ještě v Studence, ve Frýdku-Místku, Karviné, Štěpánkovicích.
Spad
Otázkou je působení radioaktivního spadu, u kterého záleží na počasí, síle a hlavně směru větru a to predikovat nelze. Spad může být příčinou smrti z ozáření nebo rakoviny. Šíří se v řádu hodin, proto je třeba vyhledat úkryt a vyčkat až několik dní, než dojde k rozptýlení radioaktivního mraku. V případě zasažení pokožky je třeba okamžitá dekontaminace. Rovněž je nutno se vyvarovat vdechnutí tohoto radioaktivního prachu.
Více tak silných hlavic utratit na Českou republiku se ruským útočníkům nevyplatí. Žhavá fáze jaderné války by tím pro nás patrně skončila.
BEZPEČNÉ ZÓNY
Šance vyhnout se přímým důsledkům jaderného úderu je v Jeseníkách a Orlických horách na Opavsku, Olomoucku, v okolí Jihlavy a Beskydech.
V Čechách je mnohem více okrajových řídce osídlených regionů dostatečně vzdálených od potencionálních cílů. Týká se to zejména východních částí Pardubického a Královehradeckého kraje s Rychnovem na Kněžnou, Náchodem a Trutnovem. Dále jsou to Vrchlabí s Krkonoši, Frýdlantský výběžek. V jižním a západním směru jsou to: celé Karlovarsko s Karlovými Vary, Sokolovem, Chebem, Mariánskými Lázněmi, Tachovsko, Domažlicko, Klatovsko a Šumava i s podhůřím až k Českým Budějovicím.
Lidem v těchto oblastech bude se jaderná válka jevit jen jako záblesk na vzdáleném obzoru.
Pokud uvedená oblast nebude zasažena radioaktivním spadem, mají zdejší lidé poměrně vysoké šance na přežití. I přes částečné zasažení jaderným úderem budou zachována všechna krajská centra, vyjma těch moravských (při plném scénáři).
Rozhodující pro přežití zbylého obyvatelstva bude, jak rychle se podaří obnovit dodávky energií, nekontaminované vody a jídla, ale i efektivní informování lidí. Důležitá bude rychlost evakuace do nezasažených oblastí mimo zóny ohrožení.
Pak už jen stačí přežít deset let jaderné zimy. Ne všechny oblasti planety budou postiženy stejně. Na jižní polokouli žádné jaderné zbraně nejsou (JAR se jadernách zbraní vzdala v 90. letech). Není tu ani mnoho potencionálních cílů. Dočasná evakuace zbytků české populace na jih, například do Afriky, by ta mohla zachránit až statisíce českých životů.
Reference:
Here’s how many nuclear warheads exist, and which countries own them. Defense News [online]. 2019-06-17. na: https://www.defensenews.com/global/2019/06/16/heres-how-many-nuclear-warheads-exist-and-which-countries-own-them/
NUKEMAP by Alex Wellerstein, on line na: https://nuclearsecrecy.com/nukemap/
