Článek
Největším zdrojem bohatství místních obyvatel po celý novověk byl chov skotu a obchod s hadcem, ze kterého se vyráběly dekorativní předměty. Prosperita umožnila zdejším měšťanům vybudovat nový barokní kostel sv. Petra a Pavla.
Roku 1860 byl kostel poprvé renovován z podnětu opata Mariana Heinla (Klement 1882, 161). Další rekonstrukce byla provedena v roce 1905, kdy byl v kostele zřízen nový malovaný strop. Malířem byl F. Urban, který zde zanechal svou signaturu „F.URBAN INV. ET FEC. A.D.1905“.
První veřejné prohlídky mumií prý začal po odchodu německých premonstrátů z Teplé provozovat farář Jiří Bárta, původně premonstrát ze Strahova. Tehdy bylo otevřeno jen několik rakví a dle sdělení pana kancléře Škacha (působil zde od 50. let do roku 1992) panoval v kryptě velký nepořádek, který byl postupně uspořádán do dnešního stavu (Hanzl 2009b). Krypta byla v 60. letech oblíbená zejména u návštěvníků z DDR.
V devadesátých letech byl na mumiích RNDr. A. Kubátovou z Přírodovědecké fakulty a MUDr. Martínkovou z hygienické stanice Cheb učiněn objev houby Oncocladium flavum a její synanamorfy Malbranchea flava. Jedná se o keratofilní houbu, jejíž výskyt je unikátní v tom, že byla poprvé konstatována na našem území a poprvé na mumiích ve světě (Kubátová – Martínková 1998). Rakve byly napadeny dřevomorkou domácí Sepulalacrymans (Hanzl 2009b).
Rakve byly většinou z hrubého nehoblovaného dřeva s jednoduchým malováním. Na bocích převládaly rostlinné motivy. Podobné motivy známe i ze zdejší dobové keramiky. Čela rakví byla přetřena barvou nejčastěji s motivem velkého písmene M, ale i křížkem či nápisem IHS v různých barvách (červená, modrá, bílá). Jedna dětská rakvička byla malována s blankytným modrým podkladem, v barevných polích měla bohaté florální motivy. Stejný styl zdobení je běžný u místního nábytku z období selského baroka (Hanzl 2009b).
Pohřebiště v kryptě představuje vzácně dochovaný vzorek místní populace pohřbené v přesně měřitelném časovém úseku mezi lety 1725 – 1783. Pozoruhodný je soubor dřevěných rakví z 18. století. Textilie však již zpravidla vzaly za své, přesto se někde dochovaly ve fragmentech. Ve třetí kóji od schodů je větší počet lebek a lidských kostí. Zejména na lebkách jsou pouhým okem pozorovatelná těžká zranění jako vstřely, průstřely, odseknuté části lebek dlouhou sečnou zbraní, rozpolcené lebky prasklé ve švu. Nález lze klást do souvislosti se znovuobjevením památníčku, který připomíná zapomenutý a nám zatím neznámý masakr z roku 1759, kdy tudy, a to víme bezpečně, táhly pruské oddíly. V roce 1742 na svém ústupu z Prahy tudy táhli francouzští vojáci, v té době tu měli dle pověsti zemřít i hrabě Pachta a hrabě Filip Kolovrat, kteří pochodovali s Francouzi jako rukojmí, při jejich ústupu z Prahy (Klement 1882, 167). V létech 1757, 1759 a 1762 zde měli rabovat Prusové (tamtéž).
Literatura:
Hanzl, L. 2009a: Archeologický výzkum a dohledy na kanalizaci v Mnichov 2009, pro Městské muzeum Mariánské Lázně, nálezová zpráva. Uloženo: Městské muzeum Mariánské Lázně, archiv.
Hanzl, L. 2009b: Předběžný průzkum krypty kostela sv. Apoštol Petra a Pavla v Mnichov, Městské muzeum Mariánské Lázně, zpráva. Uloženo: Městské muzeum Mariánské Lázní, archiv.
Klement, F. 1882: Der politische Bezirk Tepl. Ein Beitrag zur Heimatkunde, Tachov.
Kubátová, A. – Martínková, E. 1998: Oncocladium flavum and Malbranchea flava – interesting filamentous micromycetes discovered on human mummies. In: Remedia – Klinická mikrobiologie, 2(8), 269–272. Praha.
