Článek
Loňský růst HDP generovala spotřeba domácností z platů, na které si musela Česká republika půjčit. Díky tomu Fialova vláda mohla udržet zdání minimálního hospodářského růstu. Ve skutečnosti státní dluh ČR roste už 5 let astronomickou rychlostí a nikde není vidět konec. Do toho učinila vláda závazek, že každou třiatřicátou korunu (3 % HDP), kterou každý jeden z nás vydělá, dá na zbrojení.
Hrubý domácí produkt (zkráceně HDP, v mezinárodních zdrojích GDP z anglického Gross Domestic Product) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území všemi obyvateli.
Očekávané nominální HDP v České republice by za rok 2025 mělo činit $360,24 mld. Z čehož je 5 % cca $18 mld., respektive 360 mld. korun, nebo $11 mld., respektive 227 mld. Kč při pouhé tříprocentním navýšení od roku 2030. V té době však bude oproti dnešku výchozí suma o něco vyšší. Tuto sumu však musíme vztáhnout k státnímu rozpočtu, neboť z něj bude většinou vyplácena.
Bez peněz z EU a finančních mechanismů počítá návrh státního rozpočtu s příjmy 1931,8 mld. Kč, výdaji 2172,8 mld. Kč a deficitem 241,0 mld. Kč. Jaká je struktura státního rozpočtu? Z celkových výdajů 2327,1 mld. Kč tvoří největší objem mandatorní a kvazimandatorní výdaje (platy a odvody do EU) ve výši 1796,9 mld. Kč. Z toho samotné mandatorní, tedy zákonem dané výdaje dosáhnou 1369,1 mld. Kč.
V mandatorních výdajích (1796,9 mld. Kč) představují sociální transfery a dotace (sociální dávky včetně důchodů) objem 936,8 mld. Kč, z toho připadá na důchody 717,2 mld. Kč. Výdaje na dluhovou službu (plátky dluhů včetně úroků) mají v příštím roce dosáhnout 100 mld. Kč.
Zákonem daný každoroční objem výdajů na obranu 2 % HDP (v roce 2025 se jedná o sumu 160,8 mld. Kč) je rozprostřen do více rozpočtových kapitol – kromě 154,4 mld. Kč v kapitole Ministerstva obrany jsou výdaje na obranu také např. v kapitolách SSHR, NÚKIB, NBÚ a MZV. Po odečtení stáváních 2% by vztaženo k dnešním cenám navýšení na 3% činilo cca 66 mld. Kč.
A teď si představte, že se takto deficitní rozpočet navýší v krátké době o dalších bezmála 66 miliard korun. Přičemž příjmy rozpočtu zůstanou přibližně stejné. A tak velikým tajemstvím vlády, které zatím opomněla vysvětlit občanům, je fakt, že bude muset dojít ke škrtům v jiných položkách rozpočtu.
A které to budou, je zřejmé již teď. Největší peníze zpravují Ministerstvo práce a sociálních věcí 968 754 450 337 Kč, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 290 878 567 544Kč, zde se dá vzít nejvíce. Třetí a čtvrté v pořadí jsou Ministerstvo obrany se 154 395 235 248 Kč, zde by ovšem šetření nedávalo smysl, a Ministerstvo dopravy 139 486 810 924 Kč.
Ostatní ministerstva a instituce spravují prostředky ve výši několika miliard až několik málo desítek miliard. BIS si vystačí s 2,3 mld. Kč. Kancelář prezidenta republiky, parlament, senát a Úřad vlády stojí letos daňového poplatníka 5 mld. Kč dohromady. Ministerstvo zdravotnictví hospodaří s pouhými 11 mld. Kč.
Jiná možnost je krátit všechny veřejné rozpočty v celé ČR, respektive vzít peníze obcím a krajům. A navýšit daňovou zátěž občanům. Tato verze je vzhledem k celkovému objemu finančních prostředků mnohem pravděpodobnější.
Je ještě jedna možnost, že vyzbrojení armády si pořídíme na dluh. Připočteme-li k současnému deficitu rozpočtu ještě dalších 66 mld. korun ročně. Pak náš státní dluh poroste geometrickou řadou. A dluhovou spirálu státu vedoucí k bankrotu již nic nezastaví.
Aby to příliš nebolelo, vláda patrně zvolí oblíbenou metodu „od každého trochu“. Trochu vezmou důchodcům a nezaměstnaným, krajům i obcím či kultuře. Trochu více zdaní zaměstnance a majitele nemovitostí, zase zvednou spotřební daň. A něco „zalepí“ formou státních dluhopisů, a přesunou tak problém na budoucí generace. Možná proto je navyšování vojenských výdajů rozděleno na více etap po dobu 5 let, aby přijatá opatření nezpůsobila ve společnosti šok.
Každoročně bude vláda na obranu přidávat nejméně 13 mld. korun. To je špatná zpráva hlavně pro učitele, protože navyšování učitelských platů na deklarovanou úroveň se pravděpodobně protáhne na delší dobu.
Nicméně navýšení vojenských výdajů na 5 %, o cca 200 mld. Kč v dnešních cenách, nedosáhneme pří stavu české ekonomiky ani v příští dekádě, ne bez těžkých sociálních otřesů.
Reference:
Sněmovna schválila státní rozpočet na rok 2025. Ministerstvo financí České republiky 03.12.2024. Staženo 6. 7. 2025.
https://www.mfcr.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2024/snemovna-schvalila-statni-rozpocet-na-rok-2025-57982
Fiala: Vláda si dovede představit, že by dávala pět procent HDP na obranu. ČTK. 22. 05. 2025. Staženo 6. 7. 2025.
https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/fiala-vlada-si-dovede-predstavit-ze-by-davala-pet-pct-hdp-na-obranu/2676730
V roce 2030 vydá Česká republika na obranu minimálně 3 % HDP. Vláda České republiky. Publikováno 5. 3. 2025. Staženo 6. 7. 2025.
https://vlada.gov.cz/cz/media-centrum/aktualne/v-roce-2030-vyda-ceska-republika-na-obranu-minimalne-3–hdp-218626/
