Článek
Soudy totiž podle něj neměly v rukou důkazy, že by v Jiřikovského počítači skutečně byly ukryty bitcoiny pocházející z trestné činnosti. A právě proto musely nižší instance jeho žádost o vrácení zabavené techniky znovu projednat. Na konci tohoto procesu se Jiřikovský dostal zpět ke klíčovému zařízení – počítači, v němž se nakonec našla virtuální měna v hodnotě tří miliard korun.
Podle zjištění policie si Jiřikovský v minulosti prostřednictvím provozování ilegálního internetového tržiště přišel na více než 1500 bitcoinů. Přestože se spekulovalo, že část z těchto prostředků mohl mít právě v zabavené technice, policie ani soudy zařízení nikdy odborně nezkoumaly a nedoložily, že by obsahovalo výnosy z trestné činnosti. Naopak samotný Jiřikovský odmítl počítač odemknout a později předstíral, že zapomněl přístupové údaje.
Celý případ nabyl nečekaného rozměru ve chvíli, kdy advokát Jiřikovského navrhl, že část prostředků v bitcoinech věnuje státu. Ministerstvo spravedlnosti tehdy souhlasilo a bitcoinová miliarda skutečně změnila majitele – a následně byla vydražena soukromými investory. Tento dar však rozpoutal skandál, který nakonec smetl ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Národní centrála proti organizovanému zločinu nyní prověřuje, zda stát nepřevzal výnos z trestné činnosti a zda se tím nedopustil praní špinavých peněz.
Závažné je, že z této kauzy mohou Jiřikovského právníci vytěžit i do budoucna. Vzhledem k tomu, že stát přijal jednu miliardu bez důkazů o jejím legálním původu, může Jiřikovský tvrdit, že ani zbylé dvě miliardy, které si ponechal, nepocházejí z kriminálních aktivit. Navíc analytici upozorňují, že mohl stát i za dalším tržištěm s názvem Nucleus, kde ležely bitcoiny v dnešní hodnotě až devíti miliard.
Kauza tak zdaleka nekončí – její právní i politické dopady budou zřejmě ještě dlouho rezonovat.
