Článek
Že nevyužitý potenciál českých matek představuje ztrátu pro celou ekonomiku, je téma, které se pravidelně objevuje ve veřejné debatě. Zatímco rodinná politika prochází v Česku řadou změn a snaží se matkám usnadnit návrat do práce, stále existuje značný prostor pro zlepšení. Odhaduje se, že kdyby se podařilo zapojit více matek do pracovního procesu, česká ekonomika by mohla „vydělat“ až 10 miliard korun ročně. Tato suma není jen hypotetické číslo, ale představuje potenciální přínos v podobě zvýšeného HDP, vyšších daňových příjmů a posílení trhu práce.
Proč matky zůstávají doma?
Příčin, proč značný počet matek v Česku zůstává déle doma s dětmi, je hned několik a tvoří komplexní síť vzájemně se ovlivňujících faktorů:
- Délka rodičovské dovolené a výše příspěvku: Česká republika má jednu z nejdelších rodičovských dovolených v Evropě, což na jednu stranu umožňuje matkám strávit s dětmi delší dobu, na druhou stranu ale může ztěžovat návrat na trh práce. Výše rodičovského příspěvku sice prošla v posledních letech několika úpravami, ale pro mnoho rodin stále nepředstavuje dostatečnou motivaci pro dřívější návrat matky do zaměstnání, obzvláště s ohledem na náklady na péči o děti.
- Nedostatek flexibilních pracovních úvazků: I přes rostoucí povědomí o potřebě flexibility se stále mnoho zaměstnavatelů zdráhá nabízet částečné úvazky, sdílená místa, nebo možnost práce z domova. Pro matky s malými dětmi je přitom flexibilita klíčová pro skloubení pracovních a rodinných povinností.
- Nedostatečná kapacita předškolních zařízení: Ačkoliv se situace zlepšuje, stále mnoho matek naráží na problém s umístěním dětí do jeslí nebo mateřských škol. Nedostatek míst, zejména pro děti do tří let, je velkou překážkou pro jejich návrat do práce.
- Stereotypy a společenský tlak: Přestože se společnost posouvá, stále přetrvávají určité stereotypy ohledně role matky v rodině. Na matky může být vyvíjen společenský tlak, aby zůstaly s dětmi co nejdéle doma, což se může odrazit v jejich rozhodování.
- Nedostatečná podpora otců: Zapojení otců do péče o děti je klíčové pro rovnoměrnější rozložení rodičovských povinností a usnadnění návratu matek do práce. Ačkoliv se situace zlepšuje (například díky otcovské dovolené), stále je zde prostor pro větší podporu otců v péči o děti.
- Ztráta kvalifikace a obavy z návratu: Dlouhá rodičovská dovolená může vést k obavám ze ztráty kvalifikace nebo ze ztíženého návratu do původního oboru. Mnohé matky se pak bojí, že se po návratu do práce budou muset spokojit s méně kvalifikovanou nebo hůře placenou prací.
10 miliard korun: Co by to znamenalo?
Oněch 10 miliard korun, které by česká ekonomika mohla získat zapojením matek do práce, není jen abstraktní číslo. Tato suma by se projevila v několika klíčových oblastech:
- Zvýšení HDP: Více pracujících matek znamená vyšší spotřebu, vyšší produkci a tím i nárůst hrubého domácího produktu. Ekonomika by rostla rychleji a byla by stabilnější.
- Vyšší daňové příjmy: Více pracujících lidí znamená více odvedených daní z příjmu a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Tyto prostředky by mohly být investovány do veřejných služeb, jako je školství, zdravotnictví nebo infrastruktura.
- Posílení trhu práce: Nedostatek pracovních sil je v Česku dlouhodobým problémem. Zapojení matek by pomohlo zmírnit tento tlak a obsadit volná pracovní místa.
- Snížení chudoby a sociálního vyloučení: Pro rodiny, kde matka nemůže pracovat, je riziko chudoby a sociálního vyloučení vyšší. Možnost pracovat by jim pomohla zlepšit finanční situaci a žít plnohodnotnější život.
- Podpora rovných příležitostí: Rovné příležitosti na trhu práce pro muže i ženy jsou základem spravedlivé společnosti. Usnadnění návratu matek do práce by přispělo k větší genderové rovnosti.
Jak podpořit matky v návratu do práce?
Abychom tento potenciál skutečně využili, je potřeba komplexní přístup a cílená opatření:
- Investice do předškolních zařízení: Zásadní je navýšit kapacity jeslí a mateřských škol, zejména pro děti do tří let. Klíčová je i jejich finanční dostupnost.
- Podpora flexibilních forem práce: Vláda by měla motivovat zaměstnavatele k nabízení částečných úvazků, práce z domova, sdílených míst a dalších flexibilních možností. To by mohlo zahrnovat daňové úlevy nebo dotační programy.
- Reforma rodičovské dovolené a příspěvku: Diskuse o délce a nastavení rodičovské dovolené by měla pokračovat. Je potřeba najít rovnováhu mezi podporou rané péče o dítě a motivací k návratu do práce. Zvažovat se může i možnost odstupňování příspěvku podle délky rodičovské.
- Kurzy a rekvalifikace: Pro matky, které byly delší dobu mimo pracovní proces, by měly být dostupné rekvalifikační kurzy a programy pro obnovení kvalifikace, aby se mohly vrátit do oboru nebo se přeorientovat na nový.
- Osvěta a změna společenských stereotypů: Je důležité bourat stereotypy a ukazovat, že matky mohou být úspěšné jak v rodinném, tak i v profesním životě. Podpora otců v péči o děti je také klíčová pro sdílené rodičovství.
- Podpora firem a sdílení dobré praxe: Firmy, které úspěšně podporují návrat matek do práce, by měly být prezentovány jako příklad dobré praxe. Je potřeba ukázat, že investice do matek se firmám vyplatí.
Zapojení matek do pracovního procesu není jen otázkou ekonomického zisku. Je to především otázka sociální spravedlnosti, rovných příležitostí a celkového rozvoje společnosti. Využití potenciálu „nevyužitých matek“ by znamenalo nejen miliardy korun pro státní kasu, ale především posílení rodin, individuální rozvoj žen a prosperující společnost. Je Česko připraveno na tento krok?
