Článek
Byl to 5. sankční balíček EU z dubna 2022, který zavedl zákaz účasti ruských společností na zadávacích řízeních pro veřejné zakázky v členských státech. Nezávislá studie Datlab však ukázala, že firmy napojené na Rusko v EU dál získávají stejný objem zakázek jako před ruskou invazí na Ukrajinu. Celkově jde o závratných 2,5 miliardy euro.
Experti spojení v projektu Odolnější Česko a Odolnější Evropa proto vypracovali seznam úkolů, které by rozhodně měly patřit mezi priority bezpečnostní politiky každé členské země EU:
1. Proveďte velkou kontrolu evidence skutečných majitelů
Evidence skutečných majitelů firem umožňuje úřadům hledat informace pro uplatňování sankcí. Česká evidence, kterou spravuje ministerstvo spravedlnosti, bohužel není zdaleka tak spolehlivá, jak by bylo potřeba. Již zmiňovaná studie Datlabu připomíná, že pouze 35 % sankcionovaných a ruských vlastníků firem je správně uvedeno v české evidenci skutečných majitelů.
Vláda by proto měla co nejdříve zadat zpracování analýzy úplnosti a aktuálnosti údajů v evidenci (Datlab to zkusil tady). A pak také navrhnout další kroky, jak evidenci posílit. Vláda se zavázala posílit kvalitu údajů v evidenci v novém Akčním plánu České republiky Partnerství pro otevřené vládnutí na období let 2023 až 2024. Tento závazek však je potřeba rychle naplnit.
2. Vložte do evidence i zahraniční vlastníky nemovitostí
Již dnes je jasné, že bude nutné změnit i zákon o evidenci skutečných majitelů, aby se v ní mohli v budoucnu objevit i zahraniční majitelé českých nemovitostí. Nemovitosti jsou totiž skvělá „úschovna peněz“, samozřejmě čím dražší, tím lepší. A oligarchové napojení na Putinův režim tohle dlouhá léta věděli a investovali.
Na konci května například Česká televize zveřejnila reportáž o tom, že majetek v hodnotě 100 milionů Kč včetně několika bytů v Praze vlastní ruský zbrojař Boris Obnosov. Člověk, který přímo řídí výrobu raket, které dopadají na ukrajinská města, přitom paradoxně nefiguruje ani na evropském, ani na českém sankčním seznamu.
Ministerstvo zahraničí sice již na český sankční seznam přidalo prvního člověka - patriarchu ruské pravoslavné církve Kirilla, ovšem ten v Česku žádné majetky nevlastní a jde tedy zřejmě pouze o symbolické gesto. Seznamy by však primárně měly vznikat tak, aby „tnuly do živého“ - a tedy zasáhly zejména ty oligarchy podporující režim Vladimíra Putina, kteří naopak v Česku rozsáhlé majetky mají.
3. Pořiďte analytikům efektivní nástroje
Rozkrývání vlastnických struktur firem není jednoduchá disciplína. Před lety vydala Rekonstrukce státu se spolkem Lexperanto manuál pro zadavatele veřejných zakázek, jak na to. Po ruské invazi na Ukrajinu vydal Datlab zase provizorní sankční seznam českých firem napojených na Rusko.
V případě sankcí však stát nemůže nechat vše na samotných zadavatelích veřejných zakázek, a musí sám aktivně jednat. Má k dispozici Finanční analytický úřad, analytické útvary na ministerstvu průmyslu a obchodu a nově budované oddělení na ministerstvu zahraničních věcí.
Všude tam je však třeba posílit lidské kapacity a dát analytikům do rukou efektivní nástroje - které umí propojit, srovnat a ověřit informace z více rejstříků napříč zeměmi. Dobrým vzorem může být právě analytický nástroj Datlabu a metodika již zmiňované studie.
4. Rozšíření sankcí i politických priorit
Sankční seznamy EU jsou i více než rok od ruské invaze na Ukrajinu podstatně méně rozsáhlé, než sankce jiných států proti Rusku. Nejnovější studie Datlabu zmiňuje například Jurije Trutneva (zástupce ruského premiéra) a Viktora Vekselberga (ruský oligarcha jehož firmy získávají zakázky v sedmi zemích EU), kteří jsou sankcionování v USA a na Ukrajině, ale ne v EU.
Rozšíření sankčních seznamů na evropské úrovni společně s lepším využitím nástrojů na rozkrývání majetkových struktur by mohlo významně zvýšit reálný dopad sankční politiky.
Všechna zmíněná opatření představují jen část kroků, jak přestat posílat peníze daňových poplatníků ze zemí EU rovnou oligarchům blízkým Putinovi. Další jsou zmíněna na webu Odolnější Česko. Kdyby šlo o přímou platbu, jistě by všechny pobouřilo, jak ohromný objem peněz stále proudí z demokratického západu do Putinova Ruska. Nic se přitom nezmění, pokud si vlády jednotlivých zemí EU nevezmou posílení vymahatelnosti sankcí za nejvyšší prioritu.
