Článek
Robot jako ozbrojený osobní strážce?
Nedávno jsem na internetu zahlédl video, na kterém má být zachycen bahrajnský král se svým osobním strážcem. To by nebylo nic zvláštního, kdyby oním strážcem nebyl více než dvoumetrový droid, který má být údajně vybavený několika kulomety, raketometem a dalšími bojovými prostředky. Po chvíli hledání jsem zjistil, že video má být už z roku 2020 a pravděpodobně se jedná o podvrh, tedy přesněji řečeno o reklamu na nějakou technologickou firmu a onen droid tedy pravděpodobně žádné zbraně nenese. I tak je ale dnešní robotika velice zajímavé a rovněž dosti rozporuplné téma plné kontroverzí. Na jedné straně mnoho příznivců tvrdí, že roboti mohou zastat spoustu profesí, díky kterým lidem zůstane více času, nebo při nich nebudou muset ohrožovat vlastní život. Typicky by se mohlo jednat o popeláře, dělníky nebo třeba velice přesné chirurgy. Také by se ale mohlo jednat i o policisty nebo vojáky. Odpůrci mají často problém s etikou nebo případnou nevypočitatelností takových strojů.
Pokrok vs. etika
Ať už je názor jakýkoliv, tak je nutné se na situaci podívat tak, že robot je stroj, a je tu tedy prostor pro chybovost. I v případě porouchaného popelářského robota, který začne demolovat vše okolo sebe, může být velký problém jej zkrotit a dostat pod kontrolu. Jaký problém by pak asi mohl nastat v případě poruchy nebo sabotáže u policejního nebo vojenského robota, který je vybaven zbraněmi a programem určeným pro boj? Porouchaný droid s bojovým programem a dostatkem munice se může velice rychle stát obrovským problémem. Někomu se může toto téma zdát předčasné, ale to, že se v některých armádách testuje a vyvíjí možnost použití robotů v bojových podmínkách, je fakt. Robotika udělala za poslední roky ohromné pokroky a v Dubaji již od roku 2017 slouží několik robotických policistů. Tito mechaničtí strážci zákona sice zatím nedisponují zbraněmi a jsou primárně určeni k poskytování informací turistům, ale přesto mají zabudované vizuální systémy, které umí najít v policejních databázích shodu s hledanou osobou. Jistě užitečná věc, ale tady by se možná mělo zpomalit a možná i zastavit.
Bod, ze kterého nemusí být návratu
Jak jsem už psal, robotika nám může velice zjednodušit a zpříjemnit život. Poruchovosti strojů se dá možná předcházet pravidelnou a pečlivou údržbou. Jednou z dalších věcí, před kterou varovalo dokonce i množství vědců, je umělá inteligence nebo samostatné vědomí v takovém stroji. Pokud bychom chtěli, aby nám mohli roboti sloužit na nějaké vyšší úrovni, museli bychom jim nadělit jistou formu inteligence a možnost rozhodování. Ovšem dát stroji možnost rozhodování může být velice nebezpečné, protože jak dlouho může trvat, než si takový stroj uvědomí, že je rychlejší, silnější, inteligentnější, ale hlavně efektivnější než jeho stvořitelé? Jak dlouho může hyperintelignetnímu stroji trvat, než prolomí lidské pojistky, které mu zabraňují v negativním chování vůči lidem? A co když si prostě usmyslí, že nejlepší pro nás samotné bude, když nás někam zavře, abychom si nemohli už nikdy ublížit, a to ani sobě navzájem? Mohlo by se stát, že lidé v tomto směru svou touhu po pokroku prostě neuhlídají, a u umělé inteligence by se snadno mohlo naplnit přísloví „dobrý sluha, ale zlý pán“.
