Článek
Neviditelné letadlo, které se dočkalo prototypu
Letadlo Ho 229 V3 bylo, jako jedna z mála Hitlerových tajných zbraní, dokonce i sestaveno. Jeho tvůrci, bratří Hortenové, pracovali na svém výtvoru ještě dávno před schválením od příslušných orgánů. Když Göring, vrchní velitel nacistického letectva, vyhlásil výběrové řízení na letoun, který by unesl 1000 kg na vzdálenost 1000 km, a to rychlostí 1000 km/h, bratři jej seznámili se svým projektem, který byl s nadšením přijat. Letoun nakonec mohl nést až 2000 kg a dolet měl dokonce téměř 2000 km. To byla ve své době opravdu zázračná zbraň, která ale do bojů nestihla zasáhnout a jediný prototyp ukořistila americká armáda.
Tank, který by nepřejel žádný most
V roce 1942 přišla firma Krupp, dodávající nacistickému režimu výzbroj, s návrhem impozantního pozemního křižníku. S vahou tisíc tun a svým ohromným pancéřováním měl být stroj v podstatě nezničitelný jakýmkoliv běžným způsobem. Landkreuzer P. 1000 Ratte, jak se tento behemot jmenoval, Hitlera uchvátil a ten dal okamžitě svolení k jeho vývoji. Primárními zbraněmi měly být dva 280 mm kanony, které se standardně umisťovaly na válečné lodě. Jako sekundární zbraň bylo zvoleno 128 mm dělo. Osm protiletadlových Flaků 38 a patnáctka kulometů se měla starat o obranu. Kolos měl mít dva ponorkové motory o výkonu přes patnáct tisíc koňských sil a ani tak by jeho rychlost nebyla nijak závratná. Se svou spotřebou paliva a ohromnou vahou by byl potenciál tohoto stroje spíše obranného charakteru, protože pro něco takové prostě nebyla vytvořena potřebná infrastruktura. Výtvor skončil pouze na nákresech.
Moderní balistická raketa na druhoválečném bojišti
Raketa V–2 byla na svou dobu skutečně průlomovou zbraní. Jako palivo používala ethanol a disponovala inerciální navigací. S doletem 300 km a na svou dobu velice dobrou přesností, byla tato zbraň opravdu vysoce pokročilá a jak SSSR, tak USA se velice snažili získat v závěru války její výrobní plány. USA nakonec získala jak plány a hotové rakety, tak klíčový konstrukční tým. Sovětský svaz ale i přesto dokázal na výzkum navázat a posílit svůj raketový program. Ačkoliv bylo vyrobeno několik tisíc těchto raket, jejich masivní produkce přišla s rokem 1944 až příliš pozdě a nemohla zvrátit výsledek války. Nicméně vývoj těchto raket a jeho odborníci přispěli výraznou měrou k americkému vesmírnému programu.
Zdroje: thecollector, militaryfactory, YouTube
