Článek
Na Den matek se kupují květiny, píšou dojemné statusy a internet se tváří, že matka je automaticky bezpečí.
Pro mnoho lidí to tak opravdu je. A je to krásné.
Jenže pro jiné je slovo „máma“ začátek úplně jiného příběhu. Ne každé dítě mělo doma člověka, který ho chránil. Některé děti musely přežít právě toho člověka, který je měl chránit nejvíc.
To není útok na matky. Dobré matky si zaslouží všechno poděkování světa.
Je to útok na mýtus, že mateřství samo o sobě dělá z člověka morální bytost. A v některých případech matky svou roli až skoro neuvěřitelně nezvládly.
Biologie není morální certifikát
Matka může být laskavá, obětavá a statečná. Může být první bezpečné místo na světě. Člověk, který drží dítě, když se bojí, když je nemocné, když mu svět poprvé ublíží.
A taky může být opak.
Může dítě týrat. Manipulovat. Ponížit. Zradit. Použít jako věc. Jako překážku. Jako nástroj vlastního příběhu.
To je na tom nejhorší.
U cizího člověka dítě možná čeká nebezpečí. U matky čeká bezpečí. Když přijde zlo odtud, ničí to něco hlubšího než jen tělo.
Ničí to základní představu, že domov je místo, kam se dá utéct.
Kuřimská kauza ukázala české peklo za zavřenými dveřmi
V Česku máme případ, který si mnoho lidí pamatuje dodnes. Kuřimská kauza.
Brněnský krajský soud poslal Kláru Mauerovou na devět let do vězení za brutální týrání jejích synů Ondřeje a Jakuba. Její sestra Kateřina Mauerová dostala deset let.
Tohle není vzdálený americký true crime dokument se špatnou hudbou a dramatickým střihem.
Tohle se stalo u nás.
A možná právě proto je to tak nepříjemné. Protože zlo najednou nemá podobu filmového monstra. Má podobu bytu, rodiny, známých slov a lidí, kteří měli být nejbližší.
Na Den matek se obvykle mluví o objetí. Jenže některé děti si pod slovem matka představí strach a bolest.
Některé matky své děti chladnokrevně zavraždily
Američanka Susan Smith v roce 1994 zabila své dva malé syny tak, že nechala auto s dětmi sjet do jezera. Děti byly připoutané v autosedačkách. Později byla odsouzena za vraždu a v roce 2024 jí komise zamítla podmíněné propuštění. AP zároveň připomíná, že původně falešně tvrdila, že děti unesl černý muž.
Tohle je jedna z těch kauz, kde se člověk nechce ptát jen „jak se to mohlo stát“.
Chce se ptát: co všechno musí v člověku zemřít, aby se vlastní děti změnily v problém, který odstraní?
Diane Downs byla v roce 1984 odsouzena za vraždu sedmileté dcery a pokus o vraždu dalších dvou dětí. V prosinci 2025 jí byla znovu zamítnuta možnost propuštění.
Marybeth Tinning byla odsouzena za vraždu své čtyřměsíční dcery Tami Lynne. CBS News připomíná, že šlo o její deváté dítě; osm dalších dětí v její péči zemřelo mezi lety 1972 a 1985 za podezřelých okolností, i když odsouzena byla jen v jediném případě.
Den matek nemusí být povinnost milovat
Den matek je krásný svátek. Opravdu.
Dobré matky si zaslouží květiny, telefonát, oběd, objetí i obyčejné „děkuju“. Možná víc, než jim běžně dáváme.
Ale ne každý člověk má komu děkovat.
Pro někoho je Den matek něžný. Pro jiného bolestivý. Rodina není kouzelné slovo, které smaže násilí. Matka není titul, který omluví krutost.
Mateřství je obrovská odpovědnost. A měli bychom si přiznat, že ne všechny matky vždy tuto odpovědnost zvládly.
Pointa? Buďme vděční za naše milující matky. A pokud pocházíte z té smutnější části, vězte, že v tom nejste sami a děkujte lidem, kteří vás mají rádi - oni jsou Vaše rodina.
Zdroje:
