Článek
Krátce o osobě Kamaly Harrisové
Kamala je původem imigrantského původu, její otec Donald Jasper Harris pochází z Jamajky a matka Shyamala Harrisová z Indie. Vystudovala politologii, ekonomii a právo na Howardově univerzitě a Kalifornské univerzitě. Roku 2014 se Kamala vdala za advokáta Douglase Emhoffa, s nímž dosud nemá žádné potomky. Její manžel má syna a dceru z předchozího svazku. Kamala do roku 2020 pracovala jako advokát. Než se stala viceprezidentkou v administrativě prezidenta Joe Bidena, působila jako okresní státní zástupkyně v San Franciscu, nejvyšší státní zástupkyně státu Kalifornie a posléze jako senátorka za stát Kalifornie.
Zbraňová legislativa
Kamala soustavně vystupuje s názory, že je třeba větší regulace a omezení držení zbraní. Jako okresní prokurátorka v San Franciscu spolu s dalšími právníky podala amicus brief (podání k soudu od osoby nezúčastněné na sporu) ve sporu District of Columbia v. Heller na podporu sporného zákona o zbraních ve Washingtonu, DC; argumentovala, že zákon omezující držení zbraní neporušil druhý dodatek americké ústavy.
Kamala Harrisová byla v roce 2016 oficiálně podpořena neziskovou organizací Brady: United Against Gun Violence, která volá po větší kontrole držení zbraní a omezení v držení zbraní.
Roku 2019 Kamala spolupracovala s dalšími demokraty včetně Bernie Sandersem na zavádění zákona o rozšíření prověření pozadí, což je zákon, který by v případě schválení vyžadoval prověření serióznosti pro prodej nebo převod všech střelných zbraní, včetně všech nelicencovaných prodejců.
Migrace a přistěhovalectví
Během prezidentství Donalda Trumpa ostře kritizovala Trumpův postoj a řešení nelegální migrace, zejména na americko-mexické hranici. Usilovala o schválení zákona, který by zpřístupnil lékařskou péči migrantům. Veřejně prohlásila, že se bude snažit o reformu migrační politiky v tom směru, aby byly zakázány deportace neregistrovaných příbuzných občanů USA. Zasazovala se o přijímání několika zákonů na ochranu migrantů.
Kamala Harrisová byla prezidentem Bidenem v březnu 2021 pověřena řešením migrační krize na americko-mexické hranici. Imigrační politika Bidenovy administrativy se namísto výdajů do pohraniční ochrany zaměřovala na zlepšení situace v zemích, odkud migranti nejvíc přicházejí. Krizi na hranicích to nicméně nepovedlo vyřešit, ba ani zmírnit. Ministr vnitřní bezpečnosti Alejandro Mayorkas při veřejném slyšení před senátním výborem pro vnitřní bezpečnost uvedl, že od začátku roku (2023) nelegálně překročilo americko-mexickou hranici do Spojených států více než 600 000 lidí, které se nepovedlo zadržet.
Práva LGBTQ+
Kamala je dlouhodobým podporovatelem komunity LGBTQ+. Jako členka Senátu USA spolusponzorovala zákon o rovnosti. Veřejně přislíbila svou podporu „všem lidem, kteří bojují za rovnost“. Taktéž soustavně upozorňuje na páchání trestných činů z nenávisti na osobách LGBTQ+, zejména těch s jinou barvou pleti.
Legalizace konopí
Přestože na počátcích své politické kariéry se stavěla proti legalizaci konopí, později obrátila a rozhodla se za legalizaci bojovat.
Roku 2018 Harrisová spolusponzorovala zákon, který by legalizoval konopí na federální úrovni. Návrh zákona by také vyžadoval, aby federální soudy automaticky zrušily dřívější federální odsouzení týkající se užívání nebo držení marihuany. Zákon by též trestal jednotlivé státy, které prosazují zákony o konopí nepřiměřeným způsobem vůči menšinám nebo jednotlivcům s nízkými příjmy.
V únoru 2019 tvrdila, že zákony o marihuaně kriminalizovaly užívání marihuany takovým způsobem, který vedl k nepřiměřenému věznění mladých mužů odlišné barvy pleti.
Téhož roku Kamala představila zákon, který by legalizoval marihuanu na federální úrovni. Zákon měl také povolit granty členům „barevných komunit“ jako součást snahy zvrátit desetiletí škod, které kriminalizace konopí způsobila těmto komunitám.
Právo na potrat
Kamala dlouhodobě a rázně vystupuje na podporu práva na potrat a údajně z něj chce udělat jedno z hlavních témat své prezidentské kampaně. Nezisková organizace Reproductive Freedom for All, která se zabývá co největším rozšířením a zpřístupněním práva na potrat prohlásila, že „není nikdo, kdo by bojoval [jako Harrisová] za práva na potrat a přístup k němu tak tvrdě.“ Emily's List, což je americký akční výbor podporující demokratické kandidátky vystupující na podporu potratů, popsal Kamalu jako jejich „nejmocnějšího obhájce a posla“.
Ekonomické názory
Kamala samu sebe identifikuje jako sociální demokratku, nikoli však socialistku. Zaměřuje se na podporu odborů a práv zaměstnanců, veřejného zdravotního pojištění, politiku dostupného bydlení a masivní infrastrukturní investice hrazené z vyššího zdanění korporací a vysokopříjmových osob. Harrisová mimo jiné podpořila zvýšení minimální mzdy, narovnání příjmových nerovností nebo odpuštění studentských půjček.
Podpořila přechod na zelenou ekonomiku a politiku ochrany klimatu, která se pro ni stala jedním z klíčových témat. Předložila plán na ochranu klimatu včetně ukončení federální dotace fosilních paliv, zavedení „poplatku za znečišťování klimatu“ nebo masivní rozvoj zelené energie.
Další vybrané postoje
Kamala Harrisová je zastánkyní pozitivní diskriminace na vysokých školách a aktivně bojuje za to, aby byli na vysoké školy přijímáni přednostně lidé odlišné barvy pleti. Taktéž podpořila politiku povinného rozvážení dětí odlišných ras do škol v jiných čtvrtích, aby byla podpořena rasová diverzita na amerických školách.
Aktivně prosazovala investice ve výši 100 miliard dolarů na podporu vlastnictví domů mezi Afroameričany, aby se snížila majetková nerovnost mezi černými a bílými domácnostmi.
Podpořila politické hnutí Black Lives Matter a protesty kvůli smrti George Floyda. V souvislosti s tím usilovala o výrazné snížení rozpočtu policejních sborů ve všech státech.
Veřejně obhajovala a zastávala Minnesota Freedom Fund, což je veřejný fond střádající finanční prostředky pro zaplacení kaucí a propuštění osob zatčených při protestech kvůli smrti George Floyda.
Když se v létě 2024 v Bílém domě setkala s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, naléhala na něj, aby Izrael uzavřel dohodu o příměří s hnutím Hamás.
Závěrem
Kamala Harrisová se řadí k progresivnímu křídlu Demokratické strany. Server GovTrack.us ji na základě jejích hlasování v Senátu označil za 4. nejlevicovější členku horní komory.
Je zastánkyní práva na potrat, prosazovala zákony na ochranu přistěhovalců, LGBTQ+ osob, legalizaci konopí, omezení držení zbraní nebo podporu rasové rovnosti. Ekonomicky podporuje ochranu klimatu, zelenou politiku a zákaz fosilních paliv. Zaměřuje se na ochranu zaměstnanců a nízkopříjmových osob a prosazuje vyšší zdanění vysokopříjmových osob a korporací.
Kamala je ve svých názorech a postojích ještě levicovější a radikálnější než Joe Biden a dá se čekat, že pokud bude zvolena, posunou se USA levicově-progresivním směrem.
Zdroje:
