Článek
Trump se snaží vydělat peníze a chránit americký průmysl
V poslední době se stále častěji objevují spekulace o možnosti, že USA vystoupí z NATO. K vystoupení z NATO vyzval dokonce i Elon Musk, blízký spolupracovník prezidenta Trumpa. Zatímco veřejná debata se zaměřuje na otázky bezpečnosti a geopolitické stability, je důležité zamyslet se i nad ekonomickým rozměrem této situace.
Je možné, že klíčovým motivem Spojených států je touha po penězích.
USA od nástupu Trumpa do prezidentského úřadu rozpoutaly obchodní a celní válku prakticky s celým světem. Uvalily vysoká cla na zboží ze všech stran a v případě odvetných cel vyhrožují, že zavedou cla další, popřípadě že svá cla ještě zvýší. USA se zkrátka snaží vydělat co nejvíce dolarů a ubránit svůj průmysl.
Stejná snaha pak může být i důvodem, proč vystoupit z NATO.
USA jsou největším výrobcem vojenských prostředků pro Evropu
Podle údajů amerického ministerstva zahraničí dosáhly v roce 2024 prodeje vojenského vybavení zahraničním vládám rekordních 318,7 miliardy dolarů, což představuje nárůst o 29 % oproti předchozímu roku.
Hlavními příjemci amerického vojenského exportu byly v tomto období evropské země, které zvýšily své obranné výdaje v reakci na bezpečnostní hrozby ve východní Evropě. Evropské státy, zejména členové NATO, nakupovaly americké stíhací letouny F-35, systémy protivzdušné obrany Patriot a raketové systémy HIMARS.
V období 2020 až 2024 došlo k výraznému nárůstu dovozu zbraní do evropských členských států NATO, přičemž téměř dvě třetiny (64 %) tohoto dovozu pocházely z USA.
Vystoupení USA z NATO znamená zvýšit výdaje a obranu. A více nakupovat z USA.
Podle údajů Evropské obranné agentury dosáhly celkové obranné výdaje členských států EU v roce 2024 částky 326 miliard eur, což představuje nárůst o 30 % oproti roku 2021. Z tohoto objemu bylo 102 miliard eur investováno do obranných akvizic. Přibližně 78 % těchto výdajů na veřejné zakázky bylo vynaloženo na nákupy od zbrojovek se sídlem mimo EU, přičemž 63 % směřovalo do USA.
To znamená, že evropské státy v uvedeném období utratily přibližně 79,6 miliardy eur za vojenské vybavení z USA.
V případě, že by USA vystoupily z NATO, evropské státy by musely významně navýšit své obranné výdaje, aby kompenzovaly ztrátu americké vojenské podpory. Podle analýzy Kielského institutu pro světovou ekonomiku (IfW) by Evropa potřebovala navýšit své obranné rozpočty o přibližně 250 miliard eur ročně, což by představovalo zvýšení výdajů na obranu na 3,5 % HDP.
Pokud by zůstal zachován poměr nákupů evropských států od USA, znamenalo by to, že USA by mohly ročně získat až 170 miliard dolarů z dodatečných evropských nákupů vojenského vybavení.
To jsou pro představu skoro 4 biliony korun ročně pro USA, což rozhodně není malá částka.
Alternativ mnoho není, Evropa je zcela závislá na USA
Mezi další velké inovátory a exportéry vojenských systémů patří třeba Rusko, Čína nebo Indie. A k těm se asi Evropské státy těžko obrátí.
Další možná alternativa je přechod na čistě evropské armádní vybavení, ale ani to se nejeví příliš pravděpodobné. Americké zbraně, zejména F-35, jsou technologicky pokročilejší než evropské alternativy, zejména pokud jde o stealth technologii a síťovou integraci. Evropský obranný průmysl v současnosti nedokáže vyrábět zbraně v dostatečném množství, což bylo vidět například při pomalých dodávkách munice Ukrajině. Mnoho evropských armád je již plně integrovaných do amerických zbraňových platforem. Přechod na evropské alternativy by byl extrémně nákladný a trval by mnoho let.
Závěr?
Při vystoupení USA z NATO nebude mít Evropa jinou možnost, že z peněz svých daňových poplatníků v masivním měřítku nakupovat zbraně z USA. Amerika se zbaví odpovědnosti za bezpečnost v Evropě a vydělá balík peněz.
Možná v řádu desítek let evropské státy přejdou na své vlastní systémy a od USA se oprostí. USA pak ztratí vliv i peníze. Ale to zřejmě současnou administrativu USA netrápí, je pravděpodobně zaslepena vidinou blízkých astronomických zisků.
Doporučení
Vzhledem k aktuálnímu vývoji je nutné, aby se evropské státy co nejrychleji zbavily závislosti na mimoevropských vojenských technologiích a aby většina výdajů na obranu směřovala k tuzemským firmám. Jinak budeme jen dojná kráva pro zahraniční zbrojovky.
Zdroje:
