Článek
Už jsem četl x chytrých článků o Onlyfans - jako o úžasné výdělečné platformě, moderní prostituci nebo i úpadku společnosti. Má to být „tajný“ zážitek, který nikde jinde nenajdu. Místo, kam se budu vracet. Ženy, co mě donutí z peněženky vyndat i ten poslední dolar.
Ale mně nestačí jen číst, chtěl jsem skutečně vidět, co se děje za placenou stěnou této proslulé platformy.
Tvůrkyně vydělávají obrovské peníze, chlapi tam posílají další a další platby a mně na tom prostě něco nesedělo. Internet je plný všeljakého pochybného obsahu, který je navíc zadarmo. Tak proč se miliony mužů vrací sem, aby tu utratily celou výplatu?
Chtěl jsem to zjistit.
Našel jsem si modelku se slevou. Tři dolary za měsíc. Tolik jsem byl ochoten dát do tohoto experimentu.V dnešní době skoro cena jednoho kafe, u kterého vás ještě barista soudí očima.
Zaplatil jsem a prohlédl si pár polonahých fotek střední kvality. Vůbec nic výjimečného, pohoršujícího, extravagantního, dekadentního, zvráceného… prostě nějaké fotky holky v košilce.
Ale jen pár minut po zaplacení mi ona modelka napsala soukromou zprávu.
Ptala se, jak se mám a jaký obsah se mi od ní nejvíc líbí. Odpověděl jsem, že ji už nějakou dobu sleduju a že se mi líbil její cosplay Zeldy. Pravda je, že to byla jedna z posledních věcí, co jsem u ní viděl. Nechtělo se mi scrollovat pět let dolů jako archeolog nadržené civilizace.
Odpověděla mile. Že mi může ukázat víc fotek Zeldy.
A za chvíli přišla nabídka.
Balíček fotek za 60 dolarů.
Tři dolary vás jen pustí dovnitř
Tady mi došlo, že předplatné není cíl. Předplatné je vstupenka.
Takové malé „pojď dál, teď si teprve popovídáme“.
Omluvil jsem se, že 60 dolarů teď nemám. Zajímalo mě, jak bude reagovat na takové odmítnutí. Čekal jsem, že tím konverzace skončí. Chudý zákazník opouští obchod, erotická Popelka se vrací k bohatším princům.
Jenže ona psala dál.
Že to nevadí. Kolik mám?
Tak jsem ze sebe vystřelil 15 dolarů. Přidal jsem, že jsem jen chudý muž z východní Evropy. Taková moje zoufalá snaha zachovat si aspoň trochu stylu, když už člověk smlouvá o erotické fotky jako na tržišti.
Napsala, že má moc ráda upřímné muže. A že by jí trhalo srdce, kdyby mě nechala na suchu.
Za chvíli mi poslala jiný balíček. Za 15 dolarů.
A protože jsem muž slova, koupil jsem ho.
Ano. Vím. Někde v té chvíli se ozval tichý zvuk mojí důstojnosti, jak padá ze schodů. Ale co by člověk neudělal v zájmu experimentu (a pro dalších 18 fotek a 2 krátká videa).
Nebylo to žádné porno nebo tvrdá erotika. Prostě jen mladá hezká holka, svůdně oblečená v různých přirozených i nepřirozených pózách.
Nahota ani nebyla nutná, byznys byl v něčem jiném
Fotky byly v pohodě. Prostě fotky.
Kdo by platil za fotky? Špatná otázka. O fotkách to nebylo.
Oslovovala mě „babe“ (koťátko/zlato) a „sweetie“ (miláčku). Ptala se, jestli se mi to líbí. Jestli chci něco na přání. Fotku. Video. Něco přesně pro mě. Že mi chce splnit má tajná přání.
A najednou jsem měl nepříjemný pocit, že jsem nevlezl do obchodu s nahotou, jak jsem původně čekal. Spíš do obchodu s pocitem lásky.
Erotické fotky zdarma na internetu nemají příběh, ani duši. Člověk klikne, kouká, zavře. Nikdo se ho neptá, jaký měl den. Nikdo mu nenapíše „sweetie“. Nikdo nepředstírá, že ho má rád a že mu záleží na tom, co se mu líbí.
OnlyFans na to jde úplně jinak.
Někdo vám odpovídá. Někdo reaguje na to, co chcete. Někdo vám dá pocit, že nejste jen anonymní divák někde u monitoru. Ne, překrásná slečna si píše s Vámi, oslovuje Vás jako milence a ptá se Vás, jak konkrétně Vám může udělat radost.
Samozřejmě za peníze.
Ale pořád to funguje.
Až moc dobře.
Anonymní koláž vybraných zpráv
A možná s ní člověk ani nemluví
Nevím, jestli mi opravdu psala ona. Třeba ano. Třeba ne.
Dnes kolem velkých OnlyFans účtů existuje celý byznys lidí, kteří za tvůrkyně chatují s fanoušky. Reuters popsal, že někteří předplatitelé věřili, že si píšou přímo s modelkou, zatímco na druhé straně mohl sedět najatý „chatter“.
To je na tom skoro nejdivnější.
Když si člověk koupí fotku, ví, co kupuje. Obrázek. Dobře. Může si o tom myslet svoje, ale transakce je jasná.
U chatu je to horší.
Tam si člověk nekupuje jen obsah. Kupuje si dojem, že je viděn. Že na něj někdo reaguje. Že na druhé straně není jen marketingový tunel na kreditku.
A přitom tam klidně může sedět úplně cizí člověk se skriptem, provizí a noční směnou. Nedivil bych se ani, kdyby menší tvůrkyně s menším rozpočtem užívaly umělou inteligenci.
To už není erotika. To je zákaznická podpora převlečená za intimitu.
Odešel jsem, protože to začalo být až nepříjemné
Konverzace pokračovala. Byla milá, osobní, až moc ochotná. Ptala se, jestli se mi všechno líbilo, jestli bych chtěl něco dalšího, něco speciálního.
A mně začalo být divně.
Ne z nahoty. Nejsem mnich z kláštera na kraji světa.
Bylo mi divně z toho, jak snadno se člověk nechá vtáhnout. Stačí pár milých slov. Pár oslovení. Trocha zájmu. Trocha pocitu, že někdo reaguje zrovna na vás. A já si najednou přes hodinu psal s onou tvůrkyní a měl jsem nemilý pocit, že brzy přijde nabídka dalšího balíčku.
Tak jsem napsal, že musím do práce. Poděkoval jsem jí za její čas a ochotu a zmizel.
A najednou jsem konečně chápal, proč se tam někteří muži vracejí. A proč utrácí víc, než původně chtěli. Fotky a videa nejsou jen - kup si a vypadni. Naopak. Působí to, jako když máte necudnou přítelkyni někde mimo domov, píšete si, vyznáváte si lásku a ona speciálně pro Vás nafotí to, po čem toužíte.
Vše za pár dolarů.
Když je někdo dlouho sám, pár vět typu „babe“, "love"a „I’d never leave you down“ může zasáhnout mnohem hlouběji než samotná fotka.
To je na tom asi nejhorší.
Nekupujete si nahotu. Kupujete si večer s přítelkyní
Nechci ze sebe dělat mravokárce. Dospělí lidé si mohou se svými penězi dělat různé věci. Někdo kupuje skiny do hry (to třeba dělám já), někdo předražené proteiny, někdo erotické fotky. Každý máme svůj malý oltář absurdity.
OnlyFans je obrovský byznys. Podle médií přes platformu protekly v roce 2024 miliardy dolarů plateb od fanoušků a tvůrci běžně dostávají většinu příjmů z předplatného, tipů (zpropitné/dýško) a placeného obsahu.
Jasně. Trh našel díru.
Jenže ta díra není v erotice.
Ta díra je v samotě.
Nahoty je na internetu tolik, že by se s ní dala vytapetovat celá planeta a ještě by zbylo na Mars. OnlyFans vyhrává jinde. Prodává pocit lásky. Odpověď. Oslovení. Miniaturní napodobeninu vztahu, kde si muž může říct, co chce, a někdo mu na chvíli vyhoví.
Za tři dolary se otevřou dveře.
Za patnáct dolarů už jste „sweetie“.
Za šedesát možná dostanete víc fotek Zeldy (to už jsem nezkoušel, neboť jak jsem přiznal o pár řádků výše, potřebuji své peníze na skiny do mobilních her).
A někde mezi tím sedí člověk, který ve skutečnosti nechce další obrázek neznámé nahé nebo polonahé holky. Jen nechce být ten večer úplně sám. Nemá moc přátel, rodinu, přítelkyni… jeho duše je prázdná a je ochoten dát celou výplatu za pouhou iluzi vztahu.
To je smutnější než erotika.
Kde zjistit víc?
