Článek
Advokacie je zvláštní profese. Člověk za avokátem často přichází ve chvíli, kdy se mu v životě něco hroutí. Rozvod, dluhy, trestní věc, spor o byt, vyhazov z práce…
A protože klient právu většinou nerozumí, musí advokátovi věřit.
Jenže co když se něco pokazí?
Tady je potřeba rozlišit dvě úplně jiné věci. Prohra u soudu sama o sobě ještě neznamená, že advokát pochybil. Soudní spor není automat na výhru. I dobrý advokát může prohrát špatnou věc.
Ale když advokát zmešká lhůtu, nepodá opravný prostředek, nekomunikuje, nevydá spis, neinformuje klienta o výzvě soudu nebo nechá věc ležet, už nejsme ve světě smůly. Jsme ve světě odpovědnosti.
Advokát neručí za výhru, ale za odborný postup.
Tohle je základ. Advokát není kouzelník v obleku. Nemůže garantovat, že klient vyhraje soud, že protistrana ustoupí nebo že soudce pochopí život přesně stejně jako klient.
Zákon o advokacii ale advokátovi ukládá poměrně jasné povinnosti. Advokát má chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta, řídit se jeho pokyny, jednat čestně a svědomitě a využívat všechny zákonné prostředky, které podle svého přesvědčení považuje za prospěšné.
To zní vznešeně. V praxi to znamená hlavně jednu věc: advokát musí věc dělat odborně, včas, svědomitě a loajálně ke klientovi.
Nemusí vyhrát. Ale musí hrát. Proto pokud klient prohraje jen proto, že advokát zaspal lhůtu, je to jasné pochybení.
Zmeškaná lhůta a ticho jsou varovné signály.
Skutečné advokátní průšvihy bývají často mnohem obyčejnější než filmové scény o korupci a tajných dohodách.
Advokát nepodá odvolání. Nedoplní blanketní podání. Neinformuje klienta o výzvě soudu. Nechá promlčet nárok. Vezme zálohu a dlouhé měsíce se nic neděje. Přestane odpovídat. Nevyúčtuje peníze. Po skončení spolupráce odmítá vydat spis, dokud klient nezaplatí spornou fakturu.
To poslední je mimochodem věc, kterou si klienti často nechají líbit zbytečně. Etický kodex advokátů říká, že při ukončení právní služby musí advokát na žádost klienta vydat všechny významné písemnosti, které mu klient svěřil nebo které z projednávání věci vznikly. A splnění této povinnosti nesmí podmiňovat zaplacením odměny nebo výloh.
Přeloženo do normální řeči: advokát vám nemůže držet spis jako rukojmí jen proto, že se hádáte o fakturu.
A to je důležité. Klient bez spisu často nemůže pokračovat u jiného advokáta, nemůže zkontrolovat, co se stalo, a neví, jak moc je situace vážná. Kdo má dokumenty, má v právu často půlku války vyhranou.
Stížnost na ČAK může advokáta potrestat. Náhradu škody řeší soud.
Když klient získá pocit, že advokát pochybil, první otázka zní: kam se obrátit?
Jedna cesta je stížnost k České advokátní komoře. ČAK může prověřovat, zda advokát porušil zákon, stavovské předpisy nebo etický kodex. Stížnosti se týkají například nečinnosti, špatné komunikace, nevydání spisu, nevyúčtování peněz nebo jiného neprofesionálního jednání.
Je ale potřeba vědět, co od ČAK čekat.
ČAK není soud pro vaši náhradu škody. Komora může řešit kárnou odpovědnost advokáta. Tedy jestli se advokát dopustil kárného provinění a zda má být potrestán napomenutím, pokutou, dočasným zákazem výkonu advokacie nebo v nejvážnějších případech vyškrtnutím ze seznamu advokátů.
Pokud klient chce peníze, například proto, že mu advokát zmeškáním lhůty způsobil škodu, obvykle musí řešit nárok na náhradu škody přímo proti advokátovi. A když se nedohodne, tak soudně.
Stížnost na ČAK může advokáta dostat do kárného problému. Žaloba na náhradu škody má klientovi nahradit peníze.
Obojí může běžet vedle sebe, ale není to totéž.
Advokát je pojištěný. Ale klient musí mít důkazy.
Dobrá zpráva je, že advokáti mají povinné pojištění odpovědnosti. Pojištění advokátů se vztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s poskytováním právních služeb a limit pojistného plnění činí minimálně 7 500 000 korun.
To je prakticky důležité. Když advokát způsobí škodu, klient nemusí stát jen proti jeho osobní peněžence.
Klient musí typicky prokázat tři věci: že advokát porušil povinnost, že klientovi vznikla škoda a že mezi pochybením a škodou je příčinná souvislost.
U zmeškané lhůty to zní jednoduše, ale i tam může přijít spor. Nestačí vždy jen říct: advokát nepodal odvolání, takže chci peníze. Bude se řešit, zda by odvolání mělo reálnou šanci na úspěch, o co klient přišel a jaká škoda mu skutečně vznikla.
Proto je dobré dělat jednu nudnou, ale extrémně užitečnou věc: schovávat dokumenty.
Smlouvu o právních službách. E-maily. SMS. Výzvy. Rozhodnutí soudu. Faktury. Doklady o zaplacení zálohy. Časovou osu. Všechno, co ukazuje, co měl advokát udělat, kdy to měl udělat a co se skutečně stalo.
Nejdřív chtějte spis a vysvětlení.
Praktický postup není nijak složitý.
Nejdřív advokátovi napište. Věcně, klidně, písemně. Chtějte vysvětlení, kopii spisu, vyúčtování zálohy a informaci, v jakém stavu věc je. Pokud spolupráce končí, požádejte o vydání všech důležitých dokumentů.
Pokud advokát nereaguje nebo je vysvětlení nedostatečné, řešte další kroky. Může dávat smysl obrátit se na jiného advokáta, aby posoudil, zda šlo skutečně o odborné pochybení. Může dávat smysl podat stížnost k ČAK. A pokud vznikla škoda, může dávat smysl uplatnit nárok na náhradu škody.
Klient má plné právo být naštvaný, když prohraje spor. Ale právně je podstatné, jestli advokát porušil konkrétní povinnost. Advokát nemusí vyhrát každou kauzu. Nemusí splnit každé přání klienta. Nemusí vést spor způsobem, který by klientovi připadal nejagresivnější nebo nejhezčí.
Ale musí jednat odborně, svědomitě, včas a ve prospěch klienta. Prohra je někdy smůla. Zmeškaná lhůta je něco úplně jiného.
Zdroje:
