Článek
Thúkydidova past
Historik Thúkydidés před 2500 lety popsal mechanismus, který dodnes vládne světu: Když se etablovaná mocnost (Sparta) začne bát nastupujícího vyzyvatele (Athény), válka se stává téměř nevyhnutelnou. Ne kvůli ideologii, ale kvůli strachu ze ztráty dominance. Írán v tomto schématu není hlavním cílem, ale klíčovým bojištěm, kde se Sparta snaží „zavelet času“.
Geometrie nové lži?
Když se podíváte na tu fotku Colina Powella z roku 2003, vidíte, jak věrohodně lze svět přesvědčit, že použití hrubé síly v Iráku je nevyhnutelné. Dnes, o dvě dekády později, sedíme, možná, ve stejném kině. Sál je modernější, zvuk má lepší rozlišení, ale scénář „Deja Vu, druhý díl“ běží zřejmě podle stejných not. Strýček Sam mohl jen přepsat jméno hlavního padoucha na Írán a spustit renderování – proces, kdy se ze surových dat a politického zadání vypočítá a vytvoří obraz „reality“, který má být uvěřitelný pro davy.
Systémový údržbář v akci
Proč se to děje právě teď? Odpověď nehledejte v náboženství ani v lidských právech. Hledejte ji v geometrii monopolu. Čínská Nová Hedvábná stezka potřebuje Írán jako nejužší hrdlo láhve, kudy může čínské zboží a vliv proudit pozemní cestou do Evropy a narušit námořní nadvládu USA.
Když Donald vypouští své narativní tlaky, neprovádí analýzu faktů, ale transakční řez. Írán musí zůstat v izolaci ne proto, co dělá, ale proto, kde leží.
Stejně jako Powellova zkumavka, i dnešní narativ o spáse světa, je jen clona, za kterou se Sparta snaží zastavit Athény dřív, než ji definitivně připraví o trůn.
