Článek
Causa se jménem Colin Powell
V Bushově administrativě prezentoval v roce 2003 na půdě OSN, v té době ministr zahraničí, Colin Powell, tzv. „nezvratné“ důkazy o vývoji zbraní hromadného ničení iráckým režimem. Tento důkaz jako záminku pro budoucí konflikt se však bohužel nepodařila nikdy prokázat. Paradoxně tak akt agrese, ke které Colin aktivně přispěl, bylo jistou kontradikcí k jemu prosazované „Powellově doktríně“ Armádo, drž se zpátky a angažuj se pouze tam, když jsou bytostně ohrožené strategické zájmy státu.
Jsme svědky recyklované geometrie podobné „nezvratné“ pravdy?
Když se zpětně podíváme na tuto scénu Colina Powella, vidíme, jak věrohodně a snadno lze svět přesvědčit, že použití hrubé síly v Iráku bylo nevyhnutelné. Dnes, o dvě dekády později, sedíme, možná, ve stejném kině. Sál je modernější, zvuk má lepší rozlišení, ale scénář „Déjà-vu, druhý díl“ může běžet podle stejných not. Strýček Sam jen mohl přepsat poslední písmeno státu a spustit renderování – proces, kdy se ze surových dat a politického zadání vypočítá a vytvoří obraz „reality“, který má být uvěřitelný pro davy.
Systémový údržbář v akci
Proč se to děje právě teď? Odpověď nehledejme v náboženství ani v lidských právech. Hledejte ji v monopolu udržení pozice hegemona za každou cenu. Jednoduše, upadající USA dnes čelí vzmáhající se Číně a evidentně svůj osud spojují se Spartou v tzv. Thúkydidově pasti, kdy se Sparta snaží zastavit Athény dřív, než ji Athény definitivně připraví o trůn.
Cenu té „nevyhnutelné“ války však zaplatíme všichni bez rozdílu.
Autor odsuzuje Iránský teokratický režim. Smyslem tohoto článku je však poukázat na zneužívání tvrdé síly k dosahování vlastních, evidentně ekonomických cílů pod rouškou tzv. „svaté“ války.
