Článek
Brání Ukrajina jen sama sebe nebo skutečně brání i zbytek Evropy a její hodnoty?
V českém veřejném prostoru se z války stal spotřební produkt. Zatímco v Kyjevě se realita smrskla na čistou fyziku přežití zimy, zadržení frontové linie nebo výpočtu trajektorií balistických raket, střel s plochou dráhou letu a konečně způsobu zastavení hejn dronů, u nás se o válce debatuje s lehkostí doznívající (pa)chutě předvolebního guláše. Ruku na srdce. Jak je to s narativem rezonujícím v mediálním prostoru, že Ukrajina brání kromě sebe i celou Evropu. Kupuje si Evropa čas nebo jen „harašíme“ naprázdno?
I. Nejdříve domácí politika
Česká politická scéna ve volbách 2025 (zejména dominantní ANO s více než 34 % a nastupující Motoristé) mistrně vytěžila ze společenské „únavy materiálu“. Období hlasitého „Wow“ z února 2022 vystřídalo „wow“ zívající únavy z táhlého konfliktu. Myšlenku idealismu rychle vystřídala realita peněženek s logem „Czechia First“. Odborník žasne a laik se diví, jak rychle jsme si přivykli, že za hranicemi Slovenska se vede plnohodnotná válka. Pojem válka jsme vytěsnili za naše hranice a nechali se uspávat myšlenkou, že se nás tento konflikt přece až tak moc netýká. On, Rus, není tak hloupý, aby vlítl do NATO! Už teď se těžce zadýchává, že jo? Ano, na tom něco je, nicméně, kdo z nás v lednu 2022 odhadl, co se stane jen o měsíc později a zcela nikoho nenapadlo, že si Ivan bude mašírovat v tancích na Kyjev? Do všech těchto argumentů však musíme začlenit ještě jeden. Tím je odpověď na otázku „Jak je vůbec možné, že Rus na Ukrajinu takto ve velkém v roce 2022 vletěl?“ A přesně v tomto okamžiku to začíná být zajímavé a hlavně bolet. Vletěl proto, že si musel být „sakra“ jistý naší společnou nereakcí. Nebo ještě jinak, že naše schopnost jej od takového činu odradit limitně klesala k nule. A aby toho nebylo zrovna málo máme tady dnes ještě jednu jistotu v tom, že USA už dávno nejsou tím, kdo drží prapor demokracie a sjednocuje zbytek dobra proti společnému zlu. Nebo si myslíte, že právě MAGE odradí Putina? Signál ke stažení části sil z Německa snad není nutné dovysvětlovat, jak moc se tím NATO v jeho očích diskredituje.
II. Strategický řez: Ruská realita
Přesto, je hrozba přelivu války na Západ reálná?
Moskva neimprovizuje, ona postupuje podle svého„písma“. Jen pro ilustraci pár možností rozšíření konfliktu i mimo Ukrajinu:
• „Защита соотечественников“ (Ochrana krajanů): Ruská Koncepce zahraniční politiky definuje právo zasáhnout kdekoli, kde se „utlačuje“ ruské slovo. Přímý vzkaz pro Pobaltí, pominu-li Vary.
• „Экзистенциальная угроза“ (Existenční hrozba): Aktualizovaná jaderná doktrína (listopad 2024) snižuje práh pro jejich použití. Nově stačí „ohrožení suverenity“ (např. útok na logistiku v Polsku).
• „Блокаada Калининграда“ (Blokáda Kaliningradu): Narativ o „dušení“ exklávy je v Moskvě chápán jako legitimní Casus Belli pro proražení Suvalského koridoru.
III. Obrana Evropy jako vedlejší produkt?
Myšlenka „obrany Evropy“ je pro Kyjev životně důležitý exportní artikl. To je taky fakt. Ukrajina však nebrání evropské hodnoty z pocitu nutnosti, ale z bilologické nutnosti sebeobrany. O tom taky žádná. Pro nás, především, ovšem Ukrajina představuje „faktický štít“. Konflikt se odehrává vně od nás a nám poskytuje, tolik potřebný čas. My ten čas, který nám kupují její mrtví, ale raději projídáme v debatách o ceně pohonných hmot a čtvrtky másla. Náčelník polského generálního štábu Wiesław Kukuła v listopadu 2025 prohlásil, že Polsko se nachází v „předválečném stavu“ a musí se připravit na plnohodnotný konflikt. Že by alespoň někdo bral Ivana a jeho hrozby vážně? No, Polsko zcela bezesporu.
IV. Syntéza
Z předchozích bodů vyplývá krutá diagnóza: Pokud ukrajinský štít praskne, ruské narativy o „ochraně krajanů“ se změní v operační plány na pobaltských hranicích. Řeči o „míru“ jsou v přímém rozporu s oficiální ruskou doktrínou, která mír nezná. Svou „Gerasimovskou“ doktrínou zavádí pojem nelineární válka. Válku vnímá jako permanentní stav jen s měnící intenzitou! Síla, co? Dále, válka probíhá současně ve více operačních doménách jako kyberprostor, energetika, dezinformace nebo kinetická (tanky, děly, raketami). Rusko rovněž využívá tzv. asymetrii, tj. když nevítězím zrovna v poli, zacílím na nespokojence společnosti a naruším její jednotu. Pozor! Nemluvím o Donaldovi a narušené jednotě NATO. Takže, Ukrajina sice brání primárně sebe, ale dělá to v našem bytostném zájmu. Pokud Ukrajina padne, pak se Rus v souladu se svým pojetím války jako něčeho permanentního „pouze“ zaměří / zacílí na další vhodné domény svého asymetrického způsobu boje. Pro nás to pak bude znamenat, že jsme si nekoupili mír, ale lístek do první řady v konfliktu v novém 5D kině - Země (okupace), Air/Space - nebe a satelity, Moře (i pro nás jsou námořní cesty a úžiny důležité!), Kyber - kritická infrastruktura a kognitivita (naše vnímání).
Epitaf: A co by tím Rus hlavně získal? Moje odpověď: A musí něco vůbec získat? Známe ho? Nebo jen podle sebe soudíme ty ostatní.
Zdroj: Atlantic Council (2025) – Analýza „Compatriot Policy“ jako masky pro imperiální expanzi.
Zdroj: Munich Security Conference (duben 2026) – Zpráva „The Russia Challenge“ o snižování jaderného prahu v nové doktríně.
Zdroj: Kyiv Independent / VOA - Voice of America (listopad 2025) – Citace generála Kukuły o přípravě Polska na válku s Ruskem.
