Článek
Chrám svaté Barbory
Často se píše, že chrám svaté Barbory je oslavou patronky horníků. To je pravda, ale pozadí jeho vzniku je čistě politické. Ve 14. století Kutná Hora bohatla tak rychle, že si zdejší měšťané začali připadat důležitější než Praha. Narazili však na odpor nedalekého sedleckého kláštera, který měl nad městem duchovní správu.
Kutnohorští se proto rozhodli postavit monumentální chrám těsně za hranicemi pozemků kláštera. Měl demonstrovat jejich nezávislost, bohatství a sílu. Stavbu svěřili Janu Parléřovi (synovi stavitele pražské katedrály sv. Víta). Chrám měl být původně dvakrát delší než dnes, ale když v 16. století došlo stříbro, došly i peníze. Stavba byla provizorně uzavřena a dokončena v dnešní podobě až na přelomu 19. a 20. století. To, co vidíme dnes, je tedy z velké části výsledek novogotické dostavby, nikoli čistý středověk.
Život havířů
Dnes turisté v bílých pláštích navštěvují středověký důl Osel v rámci expozice Českého muzea stříbra. Je to dobrodružný zážitek, ale pro tehdejší havíře to bylo peklo na zemi.
Práce v podzemí probíhala za svitu lojových lamp, které spotřebovávaly kyslík a silně kouřily. Havíři pracovali vleže nebo vkleče v těsných chodbách, hloubili skálu pomocí želízka a mlátku a denně vdechovali kamenný prach. Průměrný věk kutnohorského havíře byl pouhých 30 až 35 let – většina z nich zemřela na silikózu plic (tzv. suchou nemoc) nebo při závalech a pádech do hlubokých šachet, které dosahovaly na tehdejší dobu neuvěřitelných hloubek až 500 metrů.
Vlašský dvůr
Vlašský dvůr nebyl jen malebným hrádkem, ale de facto tehdejší státní bankou a mincovnou. Král Václav II. sem v roce 1300 pozval italské (vlašské) odborníky z Florencie, aby pomohli provést měnovou reformu a začali razit jednotnou měnu – pražský groš.
Mincovna byla uzavřeným, přísně střeženým komplexem. Pregéři (raziči mincí) a pregéřští učni zde pracovali pod přísným dohledem, aby se zabránilo krádežím drahého kovu. Pražský groš byl tak kvalitní a obsahoval tolik čistého stříbra, že se stal nejžádanější měnou v celé střední Evropě. Jakmile však zásoby stříbra v Kutné Hoře začaly klesat a kov se musel těžit z čím dál větších hloubek, náklady na těžbu převýšily hodnotu samotného stříbra a slavná éra mincovny skončila.
Kostnice v Sedlci
Sedlecká kostnice je dnes celosvětovou senzací, kterou lidé často vnímají jako morbidní atrakci. Její vznik byl však čistě praktickým řešením tehdejší krize s nedostatkem místa na hřbitovech.
Po morových epidemiích v roce 1318 (kdy zde bylo pochováno kolem 30 000 lidí) a husitských válkách byly hřbitovy kolem kostela přeplněné. Když se hřbitov na konci 15. století zmenšoval, kosti z rušených hrobů byly exhumovány a sesypány do spodní kaple. Poloslepý cisterciácký mnich je v roce 1511 začal skládat do velkých pyramid.
Dnešní unikátní podobu – včetně lustru, kalichů a erbu Schwarzenbergů – dal kostem až řezbář František Rint v roce 1870, kterého si najala šlechta na úklid kaple. Nešlo o satanský rituál, ale o barokní a klasicistní vyjádření myšlenky Memento mori (Pamatuj na smrt) – připomínku, že před Bohem jsme si po smrti všichni rovni.
Proč navštívit Kutnou Horu?
Kutná Hora je fascinující právě tím, jak je pravdivá. Když z jejích památek sloupnete nános turistického marketingu, objevíte příběh o lidském odhodlání, nesmírném bohatství, technologickém pokroku středověku, ale i o vyčerpání zdrojů a postupném úpadku. Je to město, které zažilo raketový vzestup na vrchol moci i tvrdý pád zpět na úroveň okresního města. A právě tato syrová historie z ní dělá jedno z nejzajímavějších míst v České republice.
Zdroje:
České muzeum stříbra v Kutné Hoře (stálé expozice Město stříbra a Cesta stříbra) – odborné podklady k technologii těžby, hloubce šachet, ražbě pražského groše a sociálnímu postavení i průměrnému věku středověkých havířů.
Bartoš, Martin: Dějiny Kutné Hory (Knihovna Jana Drdy, 2005) – detailní historická monografie popisující ekonomický vzestup města, spory s klášterem v Sedlci i úpadek těžby.
Štroblová, Helena a Altová, Blanka: Kutná Hora (Lidové noviny, 2000) – publikace mapující stavební vývoj Chrámu svaté Barbory, politický vliv měšťanů a architektonické proměny města.
Římskokatolická farnost Kutná Hora - Sedlec (oficiální archiv a historické záznamy) – autentická fakta o historii sedlecké kostnice, morových ranách, exhumaci kostí v 16. století a práci řezbáře Františka Rinta v roce 1870.
