Článek
Kdo je narcistická matka
Pokud jste vyrůstala v rodině s narcistickou matkou, pro kterou byly důležité jenom její vlastní potřeby, všichni kolem ní kroužili jak planetky kolem slunce a vy jste jí sloužila především jako emocionální toaleta, nejspíš v dospělosti trpíte nízkým sebevědomím, úzkostmi nebo depresemi. V důsledku tohoto zacházení se u vás mohla rozvinout hraniční porucha osobnosti, která je spojená s těžkostmi při zvládání vašich vlastních negativních emocí a s problémy v mezilidských vztazích. Pokud jste vyrůstala v rodině maligní narcistky a byla jste ustanovena do role obětního beránka, vaše problémy jsou pravděpodobně mnohem závažnější. Nejspíš mátě nebo jste měla suicidální sklony a v důsledku šikanování v rodině kromě hraniční poruchy osobnosti pravděpodobně trpíte i chronickou posttraumatickou stresovou poruchou.
Narcistická matka má (Schválně píšu, že „má“, a ne že „trpí“. Narcisté v důsledku své poruchy netrpí, ale záměrně ubližují lidem kolem sebe.) narcistickou poruchu osobnosti, což je celoživotní a neléčitelný stav. Lidi s touto poruchou mají přehnaný pocit vlastní důležitosti, nedostatek empatie, využívají druhé, aby dosáhli svých cílů, a vyžadují neustálou pozornost a obdiv. Často jsou sžíráni pocity závisti. Svoje nedostatky musí vždy projikovat do jiných lidí, proto si myslí, že ostatní závidí jim. Na kritiku reagují vztekem a cítí se ponížení. Neumí ani nechtějí vzít odpovědnost za svoje nemorální chování. Od svých špatných činů odpoutávají pozornost především poukazováním na nedostatky druhých. Lidi s touto poruchou neumí skutečně milovat.
Chování narcistické matky
Matka s vámi nejspíš manipuluje, citově vás vydírá a ponižuje. Když vás srovnává s ostatními, nikdy to není ve váš prospěch. Pokud ji konfrontujete s jejím chováním, zpochybní vaše pocity (někdy i vaše duševní zdraví) a překrucuje realitu. A to tak, že vám do očí sprostě řekne, že neudělala přesně to, co před pěti minutami prokazatelně udělala. Nebo dokonce obviní z vlastních nemorálních činů vás. Vy se cítíte bezmocně a naštvaně. Pokud je vaše matka grandiózní narcistka a vy se ji pokusíte konfrontovat, zareaguje otevřeným nepřátelským vztekem. Chodíte kolem ní po vaječných skořápkách a přemýšlíte, co jí příště říct, abyste ji potěšila. Ale nic, co uděláte, jí není dost dobré. Vždy si najde něco, aby vás ponížila, zranila nebo seřvala. Vy se cítíte špatně, ale matka je se sebou spokojená. Povýšila se tím, že vás ponížila. Pramálo ji trápí, že vám ublížila. Ale pozor na to, když se jí něčím dotknete vy! To budete ta nejhorší a nejnevděčnější dcera na světě. Budete se cítit pekelně vinna. Navíc si buďte jista, že se postará, aby se o tom, jak jste ji „ublížila“ a jaký „špatný“ člověk jste, dozvěděli všichni kolem.
Tento typ matky více méně manipuluje se všemi členy širší rodiny. Má své favority a černé ovce. To jsou ti rodinní příslušníci, kteří jí pohádku o její skvělosti až tolik nežerou. Ale ani černé ovce se proti narcistce, hlavně pokud je maligní, otevřeně nepostaví. Tento typ matky i své vlastní děti staví proti sobě. Většinou si vybere favorita („golden child“, v překladu zlaté dítě) a obětního beránka („scapegoat“, v doslovném překladu „únikový kozel“, což má i přesnější význam, volný český překlad „obětní beránek“). Oba vnímá jako prodloužení sebe sama. Do jednoho si projikuje své velikášské fantazie a do druhého své reálné nedostatky a nenávist k sobě samé. Tímto je nejenom kontroluje a upevňuje si pocit nadřazenosti, ale taky si na jejich úkor udržuje i „duševní rovnováhu“, tj. chrání své falešné JÁ před zhroucením. O dobrém vztahu mezi sourozenci nemůže být přirozeně ani řeč.
Jak to s vámi vypadá
Jste už dospělá a v životě se tak nějak plácáte. Vaši známí ve stejném věku jako vy mají více méně fungující partnerské vztahy, stálou práci, okruh přátel a rodinu, která možná není ideální, ale když jde do tuhého, je jim oporou. Vy se cítíte zoufale osamělá, nevíte, co byste chtěla v životě dělat a nedokážete si udržet práci. Máte úzkosti, depresivní propady a v období Vánoc nebo v době letních dovolených se váš psychický stav ještě víc zhoršuje. Jedete proto navštívit rodiče, kteří o to ani moc nestojí. Dáte si předsevzetí, že po dobu návštěvy nebudete mluvit o starých křivdách. Snažíte se před rodiči ukázat v dobrém světle, zavděčit se jim a potěšit je. Cítíte se však s nimi nepatřičně, nepříjemně, jako špatný člověk, jako nedostatečný tvor nebo jako cizinec. I když nemluvíte o tom, jak vám rodiče ublížili, matka vás zraní znovu. Opět na vás nebere ohledy a chová se k vám pohrdavě. A vy si vyčítáte, že jste udělala něco, čím jste jí dala k tomu podnět. Nakonec si nadáváte, že jste jela rodiče navštívit a slibujete si, že si to příště zařídíte úplně jinak…
Co lidem brání v přerušení kontaktu s narcistickou matkou
Pokud se v matčině přítomnosti necítíte dobře, pravděpodobně jste kontakt s ní už výrazně omezila. Jen málo lidí kontakt s narcistickou matkou zcela přeruší. Tady jsou důvody, proč je těžké spálit mosty, i když vás matka nerespektuje, ponižuje, zneužívá vás a manipuluje s vámi:
Nechcete nebo si nemůžete přiznat, že vás vaše matka nikdy nemilovala a milovat nebude
Toto platí pro lidi, které sice rodiče ponižovali a manipulovali s nimi pro svůj vlastní prospěch, ale oni nejsou schopní toto chování rozpoznat. Místo toho je různě omlouvají: „Oni to tak nemyslí.“, „Jsem asi příliš přecitlivělá.“, „Je to normální.“ apod. Rodiče je samozřejmě v tom utvrzují. Třeba tím, že poté, co své dospělé děti poníží, je obratem zmanipulují. Předstírají například laskavost, za něco je pochválí apod. Tito lidé nevědí, že jsou oběti narcistického teroru. Sami před sebou nepřipustí, že s nimi rodiče jednají jako s kusem hadru. Jsou závislí na své narcistické rodině. V některých případech si s nimi mohou rodiče dělat cokoliv. Ničí jim partnerské vztahy nebo jim mluví do výchovy dětí. Připustit si, že nás vlastní rodiče nemají a nikdy neměli rádi, je neuvěřitelně bolestné a ne každý je připravený tuto krutou pravdu psychicky ustát. Proto mnoho dospělých dětí narcistických matek přijme chování matky jako normu a nikdy se neodváží postavit rodinnému teroru a manipulaci.
Z jalové krávy chcete vydojit mléko
Na racionální úrovni už dávno víte, že se vaši rodiče nikdy nezmění. Nezačnou vás milovat, nepodpoří v těžkostech ani se nebudou radovat z vašich úspěchů. Neuznají své nemorální chování a nikdy se vám neomluví. Vždyť kdyby to chtěli udělat, už by to dávno udělali. Víte, jací jsou, a možná jste přesvědčeni, že už od nich nic neočekáváte. Vy jste už dospělá, ale malé dítě uvnitř vás zoufale potřebuje rodiče, kteří by ho milovali. Je nenasyceno, protože nedostalo lásku v době, kdy ji mělo dostat – v dětství. Na vědomé úrovni sice víte, že vaše matka už jiná nebude, ale podvědomě se chováte tak, abyste od ní získala alespoň trochu lásky a uznání. Možná před setkáním s ní přemýšlíte, jak se obléct, abyste vypadala dobře a matka vás pochválila. Lámete si hlavu, jaký dárek by mohl na ní udělat dojem? Mrzí vás, že nemáte prestižnější práci, protože byste stoupla v jejich očích? Nebo si nadáváte, proč jste za ten rok, co jste ji neviděla, nezhubla? Velmi vám záleží na tom, co si o vás pomyslí, a to i v případě, kdyby se tentokrát rozhodla nic neříkat. Snaha se zavděčit a získat lásku od těch, kteří vám ji nikdy nedají, je zcela pochopitelný a nevyhnutelný následek vyrůstání v roli obětního beránka v narcistické rodině.
Společenský tlak
I když v anglicky mluvících zemích alespoň určitá skupina lidí povědomí o dynamice v narcistických rodinách má, u nás je toto téma neznámé i pro drtivou většinu kvalifikovaných psychologů. Omezenější lidé, kterých je pořád celkem dost, pořád věří klasickým klišé – děti mohou týrat pouze alkoholici, feťáci, sociálně slabí apod. A i když inteligentnější lidé už vědí, že tento patologický jev se může vyskytnout i v „lepších“ rodinách, je často nad jejich chápání, že matka dokáže krutě týrat pouze jedno dítě, přičemž druhé vyzdvihuje. Je to tak neuvěřitelně kruté, že se tomu lidský rozum zdráhá uvěřit. Přece, kdyby byla tak zlá, jak tvrdíte, musela by se stejně špatně chovat i k vašim sourozencům. Proto si většina inteligentnějších lidí myslí, že to prostě vidíte zkresleně a přeháníte to. Že vám rodiče nejspíš křivdili, ale ne až tolik. Omezenci si to častokrát dokážu vysvětlit pouze tak, že je ve vás něco velmi špatného, když vás ani vlastní matka neměla ráda a horečně přemýšlejí, co to může být a proč si toho nikdy nevšimli.
Rodina jako hodnota je i v naší individualistické společnosti stavěná poměrně vysoko. Většina lidí původní rodinu má a alespoň s některými členy udržuje na nějaké úrovni kontakt. Pro vás jako pro dítě narcistické matky má rodina ještě násobně větší hodnotu než pro ostatní. Toužíte po lásce a přijetí o to více, že jste ji nikdy nezažila. Rodiny ostatních si idealizujete. Zraní vás nevinná zmínka vaší kamarádky, že s rodinou své sestry půjde na dovolenou. Zabolí vás vyprávění známé o Vánocích strávených s rodiči. A to i v případě, že o těch rodičích nic nevíte a bůhví jací vlastně jsou. Když se vás někdo zeptá na vaši původní rodinu, je vám to nepříjemné. Pokud jste nevyrostla v děcáku, společnost očekává, že nějakou rodinu máte. Nebýt v kontaktu se svojí matkou, pokud nebyla alkoholička nebo feťačka, je trochu podezřelé.
I když je Česká republika v současnosti převážně ateistická země, křesťanství kolektivní smýšlení obyvatel bezesporu ovlivnilo. Znáte čtvrté boží přikázání? Že máte ctít své rodiče je všeobecně známé. Ale o tom, že v Novém zákoně se rodičům přikazuje nepopuzovat proti sobě své děti, se už moc nemluví. Dále téma odpuštění. V kombinaci s vírou, že každá matka miluje své dítě, to může vypadat nějak takhle: „Měla bys jí odpustit, možná nebyla ideální matka, ale dělala to nejlepší, co uměla.“ „Určitě tě má ráda, je to přece tvoje matka.“ „Je stará a nemocná, měla by ses s ní usmířit.“ „Rodina je nejvíc.“ „Matku máš jen jednu, jinou matku už mít nebudeš.“ Bohužel, často vám nepomohu ani kvalifikovaní odborníci. Nevěří vám a vnucují vám rady nebo podsouvají názory, které vám spíše uškodí.
Tlak a manipulace rodiny
Přímý verbální tlak mohou na vás vyvíjet především rodinní příslušníci. Vyčítavě se ptají, proč jste matku dlouho nenavštívila. Mě třeba jedna vzdálená teta řekla, že jsem mrcha, neboť jsem se neúčastnila oslavy matčiných kulatých narozenin, na které mě matka ani nepozvala. Mohou vás přesvědčovat, že matka vás má ráda, a to dokonce i tehdy, kdy sami vědí, že je to nesmysl. Vymývají vám mozek. Zdání skvělé rodiny musí být nedotčeno! Někdy se může stát, že matce se úplně nepovedlo obrátit všechny proti vám a některým rodinným příslušníkům na vás pořád ještě záleží. Ale zároveň jim záleží na vaší matce (nebo se jí bojí) a vy máte oprávněný strach, že pokud přerušíte kontakt s matkou, ztratíte dřív nebo později i je. Pokud jste sama matkou, možná se necháváte terorizovat výměnou za to, aby vaše děti měly alespoň nějakou babičku.
Tlak rodiny i společnosti vám v různých situacích podsouvá tvrzení, že nejste normální a v pořádku, pokud neudržujete kontakt se svojí matkou (rodinou), pokud k tomu nemáte závažný důvod. Protože o dynamice fungování rodin s narcistickou matkou se u nás zatím nic nepíše, o tomto tématu lidi nic nevědí ani tomu nerozumí. Proto to v jejich očích není oprávněný důvod. Ženě, kterou týrá manžel, už většina lidí nebude říkat, že s ním má být v kontaktu a snažit se o dobrý vztah. To proto, že se o problematice domácího násilí u nás dost mluví a lidi mají o tomto tématu více méně nějaké povědomí. Vy jako dospělé dítě narcistické matky jste kromě jiného nucena se vyrovnávat i s předsudky okolí. Nepochopení a neuznání vašich autentických zkušeností a pocitů vám nepomáhá k uzdravení ani k odpoutání se od rodičů. Bojíte se přerušit kontakt s rodiči, protože se podvědomě bojíte, že lidi, kteří nevěří vašim zkušenostem a neuznávají vaše pocity, vás po přerušení kontaktu odsoudí ještě víc.
Toxický stud a iracionální vina
Člověk s narcistickou poruchou osobnosti v hloubi duše cítí velký stud. Za žádnou cenu si to ale nemůže připustit. Jeho falešné ego by se roztříštilo na kusy. Narcistická matka proto udělá cokoliv, aby tento toxický stud zasela do duše svého nemilovaného dítěte. Aby se iracionálně stydělo za to, kým je. Dosáhne toho nejenom přímým ponižováním dítěte bez svědků, ale i tím, že ho poníží v očích jiných lidí. Kromě znevážení dítěte v přítomnosti jiných tak dělá i dítěti za zády. Rozjede proti němu špinavou pomlouvačnou kampaň (dalším důvodem špinavé kampaně je izolace a následná kontrola nad obětí). Tato kampaň je cílena na společné sociální okolí potomka i matky, tj. rodinu (nukleární i širší), sousedy, rodinné přátele, později učitele dítěte, jeho potencionální přátele apod. Narcistka nemůže za žádnou cenu druhým ukázat, že selhává v roli matky a dítě nedokáže milovat. Proto své vlastní zlo přenese na dítě a udělá z něj problém. Dítě začíná být druhými vnímáno jako problémové, jako ten nebo ta, co má problémy, co se neumí chovat apod. Lidi, kterým narcistka doslova vymyla mozek, vidí dítě jako to špatné, co ubližuje svojí matce. Matku vidí jako tu dobrou, co miluje své špatné dítě a snaží se mu pomoct. Tato kampaň přetrvává až do dospělosti a dále pokračuje.
Buďte si jistá, že vaše narcistická matka se vůbec neštítí rozšiřovat o vás lži a polopravdy před užší či širší rodinou, sousedy a přáteli. Pokud jste obětní beránek maligně narcistické matky, určitě jste už zaznamenali u lidí z okolí vaší matky odsuzující až nenávistné pohledy. Překvapilo vás to, protože jste těmto lidem nejenom nikdy nic špatného neudělala, ale některé jste ani nikdy neviděla. Je to bolestné a nespravedlivé. Bránit se vůči této kampani nemá smysl… je to vyčerpávající, traumatizující a nevede to k žádnému výsledku. Před lidmi, které vaše matka zmanipulovala, se stydíte. Za to, že s matkou nemáte dobrý vztah. Za to, že v očích těchto lidí jste špatný člověk. Za to, že podle názoru těchto lidí se k matce špatně chováte. Tito lidi se vás mohou ptát, proč jste matku nebyla už dva roky navštívit, nebo mohou mít jízlivé poznámky. Vidíte v jejich očích odsouzení. Cítíte toxický stud.
Podvědomě nebo i vědomě se bráníte, aby se stud ještě nezvětšil. Hledáte strategie, jak se mu vyhnout. Snažíte se nepotkávat s lidmi zmanipulovanými vaší matkou, ale ne vždy to jde. Další podvědomá strategie, jak snížit míru studu (který ve skutečnosti není váš, ale vaší matky) je, že s matkou přece jenom budete udržovat nějaký kontakt, abyste se nemusela tolik stydět za to, že s ní v kontaktu nejste. Tento stud se logicky prolíná se společenským tlakem.
Další věcí je vina. Narcistická matka se necítí vinna, že vám ublížila. Vinu svaluje na vás a vy ji postupně přijmete. Nemůžete konat jinak, protože k tomu dojde ještě v dětství. Cítíte se vinna, že jste matku rozzuřila tak, že vás seřezala. Pak se ve škole na tělocviku stydíte za modřiny. Cítíte se vinna, že maminka pláče, vždyť vám i spolu s otcem enablerem (z angličtiny: „to enable“ = umožnit, tedy s otcem, který jí dovolí toto šílené chování) řekla, že pláče kvůli vám. Cítíte se vinna, že váš sourozenec je naprosto vyděšen jejím záchvatem narcistické zuřivosti namířené proti vám. Vždyť vám rodiče podsouvají, že se rozzuřila kvůli vám. Cítíte iracionální vinu, kterou by měl cítit někdo jiný. Této viny je velmi těžké se zbavit, protože byla do vás zaseta v raném dětství, kdy se duše dítěte formuje.
Široká paleta manipulačních technik
Narcistické matky používají širokou škálu promyšlených manipulačních technik, aby zneužily svou oběť a dostaly z ní, co potřebují. Třeba výše uvedené „shazování viny“ (angl. „guilt tripping“, doslovní český překlad „výlety za vinou“), hanění (angl: „shaming“), špinavá kampaň (angl: „smear campaign“). Dalšími manipulačními technikami jsou například gaslighting (z angl. doslova „osvětlení z plynových lamp“, ale určitě znáte staré dobré české „dělání z někoho blázna“). Když před matkou zmíníte, že se k vám nezachovala hezky, popře to. Tímto vlastně zpochybňuje vaše vnímání, váš zdravý rozum.
Další technikou je love bombing (z angl. „bombardování láskou“, do češtiny bych to přeložila jednoduše jako „uhánění“). Narcistická matka se někdy může chovat zdánlivě hezky. Třeba vás za něco pochválí, je milá a povídá si s vámi. Není to ale autentické, vždy to dělá z nějakého důvodu. Třeba proto, aby od vás něco získala, abyste jí s něčím pomohla, anebo jí jednoduše chybí narcistický zdroj (angl: „narcisist supply“, což je jakési sycení, které narcista potřebuje, aby živil své falešné JÁ). Až od vás získá, co potřebuje, poníží a odkopne vás tak rychle, že se nestačíte divit. Cítíte bolest, ale narcistickou matku to netrápí. Je extrémně egocentrická a nemá empatii. Případně vás může manipulovat dárky či penězi – tato technika slouží narcistce především k tomu, aby vás „zaháčkovala“ pomocí vašeho vděku a tím udržela pod svojí kontrolou (Všimněte si paralely s domácím násilím. Násilník fyzicky zaútočí na svoji oběť. Poté se jí omluví a přinese dárek. Nějakou dobu seká dobrotu, po čase se začne jeho agresivita stupňovat a na oběť znovu zaútočí. Tato fáze slouží k tomu, aby oběť setrvala v cyklu násilí.).
Strach ze samoty
Místo toho, aby Vás rodiče naučili tvořit zdravé a uspokojivé vztahy s jinými lidmi, už v dětství vás učinili velmi osamělou a vštěpili vám strach z opuštění. Možná příliš lpíte na lidech kolem a máte přehnaný strach o vlastní děti. Často se nezdravě fixujete na svého partnera, a to i v případě, že vás zneužívá. Je pro vás snesitelnější být v jakémkoliv vztahu než zůstat úplně sama. Příliš brzy jste musela zjistit, co je skutečná osamělost. Zároveň se bojíte přerušit i toxický vztah s matkou, protože co kdybyste život nezvládala (jak vám ostatně matka mnohokrát prorokovala) a mohla byste ji někdy potřebovat?
I narcistické matky se mezi sebou liší
Liší se mírou škodlivého narcismu, ale taky tím, že některé jsou grandiózní narcistky a jiné narcistky skryté. Z toho vyplývá, že používají různé techniky, v různé míře a intenzitě. Některé škodí svým dětem otevřeně bez snahy dodat svému jednání alespoň zdání dobrého úmyslu, jiné sofistikovaně manipulují tak, že pro oběť je obtížné toto zavrženíhodné chování rozpoznat. Rovněž se liší i rodina narcistické matky. V některých rodinách je většina členů narcistických. V jiných to tak být nemusí. Proto narcistická matka nemá pro své chování tolik „opory“ a musí dodržovat alespoň nějaké hranice. V každém případě, je na rozhodnutí dítěte narcistického rodiče, jestli je při udržení odstupu a stanovení hranic zachování kontaktu možné, anebo je matčin narcismus natolik maligní a interakce s ní natolik traumatizující, že je lepší spálit mosty. Toto rozhodnutí je extrémně náročné, volí se mezi dvěma špatnými možnostmi: buď nemít žádnou matku (rodinu) anebo si nechat nadále ubližovat. Ale ať se už rozhodnete jakkoliv, pamatujte si: vaše fyzické a psychické zdraví je nejvíc.
