Článek
Ve většině rodin lidé ve 21 letech řeší vysokou školu, první zaměstnání nebo první vlastní bydlení. Američanka Lexie Alford už v tomto věku tvrdila něco, co znělo téměř neuvěřitelně – že navštívila všechny státy světa.
Její příběh okamžitě obletěl svět. Média ji začala označovat za nejmladšího člověka, kterému se podařilo procestovat všechny mezinárodně uznávané země. Jenže krátce nato se objevili lidé, kteří její rekord zpochybnili. Spor se nakonec netýkal toho, jestli opravdu cestovala, ale jediné otázky: co vlastně znamená „navštívit zemi“?
Cestování měla doslova v krvi
Lexie vyrůstala v Kalifornii v rodině, která provozovala cestovní kancelář. Už jako malá trávila velkou část roku na cestách a první razítka v pasu sbírala dřív, než nastoupila do školy. Zatímco většina jejích vrstevníků poznávala okolní státy USA, ona cestovala po Evropě, Asii i Africe.
Díky tomu měla ve svých osmnácti letech procestovanou většinu světa. Tehdy si uvědomila, že do vysněného cíle jí zbývá už jen několik posledních zemí. Rozhodla se proto, že se pokusí dokončit cestu kolem světa dříve, než oslaví dvaadvacáté narozeniny.
Nejtěžší nebyly exotické ostrovy
Mnoho lidí si myslí, že největší výzvou byly malé tichomořské ostrovy. Ve skutečnosti představovaly mnohem větší problém státy, do kterých bylo obtížné získat vízum nebo byly dlouhodobě politicky nestabilní.
Mezi poslední destinace její cesty patřily například Severní Korea, Libye nebo Saúdská Arábie, kam bylo v té době cestování výrazně složitější než dnes. Každá návštěva vyžadovala měsíce plánování, vyřizování povolení a často i změny itineráře na poslední chvíli.
Právě logistika byla podle Lexie mnohem náročnější než samotné cestování.
Rekord, který obletěl svět
V roce 2019 oznámila, že navštívila všechny státy světa a stala se nejmladším člověkem, kterému se to podařilo. Její příběh převzala světová média a během několika dnů se o ní psalo od Spojených států až po Austrálii.
Pro mnoho mladých lidí se stala symbolem toho, že i zdánlivě nemožný sen lze uskutečnit. Sociální sítě zaplavily fotografie z jejích cest a tisíce lidí začaly sledovat, kam se vydá dál.
Jenže nadšení netrvalo dlouho.
Co znamená „navštívit zemi“?
Krátce po zveřejnění rekordu se ozvali další zkušení cestovatelé. Nezpochybňovali, že Lexie skutečně procestovala obrovský kus světa. Diskuse se vedla o tom, zda některé země opravdu navštívila způsobem, který by měl být pro uznání rekordu dostačující.
Některé státy totiž prošla jen velmi krátce nebo v rámci organizovaných cest. Objevily se proto otázky, zda pouhé překročení hranice nebo několik hodin strávených na území dané země skutečně znamená její návštěvu.
Ukázalo se, že žádná celosvětově uznávaná definice vlastně neexistuje.
Spor, který rozdělil cestovatelskou komunitu
Jedna část cestovatelů tvrdila, že pravidla byla jasná a Lexie je splnila. Jiní namítali, že skutečné poznání země nelze měřit razítkem v pase ani několika hodinami strávenými na jejím území.
Debata se postupně rozšířila i na další rekordmany. Začalo se řešit, kolik času musí člověk v zemi strávit, zda je nutné alespoň jednou přenocovat nebo navštívit více míst.
Paradoxně tak Lexie otevřela téma, o kterém se mezi cestovateli mluví dodnes.
Rekord není všechno
Sama Lexie později několikrát uvedla, že nejde jen o čísla. Zdůrazňovala, že cestování pro ni nikdy nebylo závodem, ale příležitostí poznat nové kultury, lidi a způsoby života.
Po dokončení projektu pokračovala v cestování, natáčení videí i sdílení zkušeností. Dnes inspiruje statisíce lidí k objevování světa, i když sama přiznává, že navštívit všechny státy neznamená je skutečně poznat.
Právě naopak. Čím více cestovala, tím více si uvědomovala, kolik míst by chtěla navštívit znovu a strávit v nich více času než jen několik dní.
Kolik zemí vlastně existuje?
Možná nejzajímavější je, že ani na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Nejčastěji se používá číslo 195 nebo 196, podle toho, jaká pravidla se zvolí a zda se do seznamu zahrne například Palestina. Někteří cestovatelé navíc započítávají i území, která nejsou všeobecně uznávanými státy.
I proto se rekordy tohoto typu často liší podle pravidel organizace, která je eviduje. To, co jedna instituce uzná jako dokončenou cestu kolem světa, může jiná posuzovat odlišně.
Sen, který inspiruje tisíce lidí
Ať už člověk stojí na kterékoliv straně této debaty, jednu věc Lexie Alford upřít nelze. Ve věku, kdy většina lidí teprve přemýšlí, kam vyrazí na svou první velkou cestu, procestovala prakticky celý svět. Vyžadovalo to roky plánování, obrovské množství energie i odvahu cestovat do zemí, kterým se řada turistů raději vyhne.
Její příběh zároveň připomíná, že cestování není jen o sbírání zemí na mapě. Každá navštívená destinace může být začátkem mnohem delšího příběhu, který nekončí razítkem v pase, ale tím, co si z cesty skutečně odvezeme. A možná právě proto se o jejím rekordu mluví dodnes – ne kvůli číslu, ale kvůli otázce, co pro každého z nás vlastně znamená poznat svět.
