Článek
Jan Macháček
Ohledně bitcoinové kauzy dnes už bývalého ministra Pavla Blažka bych zde poznamenal několik věcí. Člověka fascinuje, kolik je u nás najednou expertů na bitcoiny, na další kryptoměny, na darknet, na tajná tržiště a úložiště, na bitcoinové peněženky a jejich správné otevírání apod. Je neuvěřitelné, jak se to u nás hemží nejrůznějšími machry, kterým je všechno jasné; patří k tomu i slangové expertní výrazivo všeho druhu.
Novináři dělají s experty rozhovory a v jednom z nich se zasvěcený novinář, který se skoro štengruje s expertem o tom, kolik může být dalších podpeněženek ve velké bitcoinové peněžence, ptá experta, co jsou to „fiat money“. On neví, co jsou to „fiat money“, jak se už od 70. let říká všem normálním penězům, zato se vyzná v darknetu, blockchainu a kryptoměnách.
Upřímně se tu přiznám, že já na to expert nejsem – a machrovat stejně nemám ve zvyku. Oproti machrům a rychlopečeným expertům na kryptoměny mám jen samé otázky.
Všimněme si, že jedni experti zaručeně vědí, že kromě miliardy korun v bitcoinech, které odešly ministerstvu spravedlnosti, tu byly ještě dvě miliardy, které odešly někam jinam. Další machři a experti přitom zaručeně vědí, že těch dalších miliard bylo dvanáct.
Velká část namachrovaných expertů (specialita České republiky) má za to, že buď je bývalý ministr Blažek takový šíbr a koumák, že spolu s jinými koumáky někam ulil spoustu miliard (2–12), anebo je to naprostý amatér a ňouma.
Cestou k vyústění případu tady ale máme celý řetězec aktérů, kteří jsou zřejmě podobně jako ministr Blažek neschopní a hloupí, nebo přímo kradou. To je pak ale systémové selhání. Jak to, že soudci neprokázali, že bitcoiny pocházejí z trestné činnosti, když je to podle našich machrů tak zjevné? Kdo obviní a odsoudí ty soudce? Jak to, že jim k tomu neposkytli dostatečné podklady policisté a státní zástupci? Jak to, že notáři jenom ukázali printscreen obrazovky počítače – a jemu to stačilo? Kolik si za takovou službu vzal? Jak to, že soudní expert na kryptoměny a černá tržiště přesvědčivě nerozumí problematice? Kdo takové experty certifikuje, přezkušuje a vybírá?
Pro děti ze základní školy dodejme, že ministr spravedlnosti neřídí soudce, státní zástupce policisty ani notáře, možná lze mluvit pouze o nějaké sdílené odpovědnosti za výběr soudních znalců.
Pozoruhodné se mi na celé věci jeví i to, že to zatím vypadá, že nikdo nic netutlal, neskrýval, neschovával. Naopak, někteří aktéři se tím chtěli chlubit. Pokud by se Blažek se svými kumpány rozhodl nějak pro sebe získat miliardy korun, která asi částečně pocházejí z obchodů s drogami a zbraněmi, pravděpodobnost, že se dožije příštího roku, se významně sníží. Totéž samozřejmě platí pro pana Jiříkovského, ten je chodící rakev už nějakou dobu. Šel by Blažek do takového kšeftu? Možná ano, já ho neznám.
Ani důkazy o tom, kdo s kým se zná (Nejedlý, notář, znalec), mi nic jasného nenapovídají. V Brně se zná každý s každým. Je to vlastně shluk vesnic, odkud se nám – bohužel, či bohudík (každému dle jeho gusta) – vládne. To, že byl někdo s někým před lety v nějaké firmě, mě moc nevzrušuje.
Dočetl jsem se, že si česká vláda zavolala na pomoc FBI. Slyším či čtu dobře? FBI v Trumpově administrativě? FBI ze země, kde má prezident vlastní kryptoměnu, kterou nabízí arabským šejkům?
Na americkém systému je zajímavá jiná věc. Různá mimosoudní vyrovnání (a to i v trestních věcech) jsou tam vcelku běžná, jakkoli se to z pohledu chudáků nejeví jako zrovna spravedlivé. Různé hedgeové fondy na Wall Street provádějí komplikované finanční operace na hraně zákona. Často testují hranu zákona. Státní zástupce, případně soudce navrhne: Zaplaťte x miliard dolarů, nebo vás zavřu, až zčernáte. To se prostě někdy děje. Možná se dá říct, že docela běžně. My samozřejmě nemáme americký systém – ale jen pro zajímavost.
Ani legalizace výnosů z trestné činnosti není černobílá problematika. V různých evropských zemích se výnosy z trestné činnosti dokonce daní. V jednom z článků jsem si přečetl, že když se převáděla na stát první pokusná tranše, zablikalo to (asi z FAÚ), že je transakce podezřelá. To už ale přece každý věděl, že je podezřelá. Potíž je v tom, že soud řekl, že to nemůže dokázat. Soud stojí výš než FAÚ.
Napadá mne příklad. Najdete na své zahradě obrovský zlatý poklad. Rozhodnete se ho státu neodevzdat (trestný čin) a zakopete či překopete ho na neznámé místo. Pak si to z nějakého důvodu rozmyslíte a řeknete státu, že jste něco našli, a necháte mu polovinu. Stát vás může mučit, dokud neprozradíte lokaci, a když jste úspěšně a efektivně domučeni, zabaví všechno. Lidi mučit nechceme a nesmíme, tak co teď? Nechat to v zemi s tím, že to už nikdy nikdo nenajde a na nic užitečného se to nikdy nevyužije, anebo se nějak dohodnout. Babo, raď. I pana Jiříkovského bylo možné mučit, aby odevzdal klíče ke všemu. V našem případě víme, že když se hard disky vymažou, bitcoiny sice nezmizí, ale nikdo se k nim už nikdy nedostane. Je to lepší?
A ještě na závěr: Já jsem ze staré školy a souhlasím s nedávno zemřelým Paulem Volckerem, že poslední užitečná finanční inovace byl bankomat. Za všechny další dříve či později zaplatíme, protože vždy když pak krachují finanční instituce, ztráty platí obyčejní daňoví poplatníci. Když čtu, kterak že je Česká republika světovým kryptolídrem a kryptovelmocí, s velkorysou legislativní podporou navrch, jsem s tou radostí trochu opatrný. Mám z toho raději jen takovou kryptoradost.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
