Článek
Jan Macháček
Na tento zásadní problém upozorňuje německo-britská historička Katja Hoyer, která mimochodem napsala historii NDR, ve svém komentáři pro Bloomberg a dodává, že jde jen o jednu z mnoha překážek německé obranyschopnosti.
Na papíře má Německo nyní volný průchod k posílení obranyschopnosti. Vojenské výdaje jsou částečně vyňaty z tzv. dluhové brzdy, takže financování Bundeswehru už neblokují rozpočtová pravidla. Kauza s drony však ukazuje, že právních i politických překážek zůstává mnoho, zatímco bezpečnostní hrozby sílí.
Německá ústava přijatá po druhé světové válce přísně omezuje roli armády uvnitř státu a dokonce je zakázáno sestřelovat létající objekty ve vzdušném prostoru, pokud to není vysloveně nad vojenskou základnou. Tato pravidla měla chránit veřejnost před tím, kdyby armáda začala svůj vliv nějak přehánět, jak Německo zažilo především v době nacismu i jiných autoritářských režimů. Tyto restrikce ale omezují možnosti Německa reagovat na současné hrozby.
Německo samozřejmě může změnit legislativu, ale to narazí na hluboce fragmentovanou politickou krajinu. Německé tradiční politické strany poprvé po druhé světové válce nedisponují dvoutřetinovou většinou v parlamentu, která je ke změně ústavy potřeba, jako v případě popsaném výše. Krajně levicová Die Linke a krajně pravicová AfD mají dohromady více než třetinu křesel. Vládnoucí strany si navíc schválily rezoluci, že se s těmito stranami nebude o ničem jednat.
Navíc není jisté, zda by současný kancléř Friedrich Merz vůbec získal podporu u koaličních partnerů. Sociální demokraté mají silné pacifistické křídlo a Strana zelených má kořeny v mírovém hnutí 70. a 80. let. Když nedávno ministr vnitra Alexandr Dobrindt navrhl, aby Bundeswehr mohl sestřelovat drony s tím, že našel skulinu v ústavě, obě tyto strany to rázně odmítly.
V době, kdy šéf německé rozvědky Martin Jaeger varuje, že „mrazivý mír“ v Evropě se může „kdykoli proměnit v horkou konfrontaci“, nemůže kancléř Merz najít politický konsensus k obraně německého vzdušného prostoru.
Problémy jsou ale hlubší. Mnoho Němců má nízkou důvěru ve stát a státní instituce. Bundeswehru sice věří tři čtvrtiny Němců, ale demokraticky zvolené vládě jen asi 16%.
Krajně pravicová AfD, která je v některých průzkumech nejpopulárnější německou stranou, v programu žádá více peněz pro Bundeswehr a posílení německé obranyschopnosti. Jenže mnoho politiků AfD, především z východního Německa, vyjadřuje obavu, že Bundeswehr by mohl být zneužit pro jiné než německé zájmy.
Podle nedávných průzkumů by svou vlast „určitě“ bránilo se zbraní v ruce jen asi 16 % Němců, přestože čtvrtina populace očekává přímý vojenský útok do pěti let.
Obrana vzdušného prostoru je jen vrcholem ledovce problémů, které Německo s obranyschopností má. Hluboce rozdělená společnost s neuspořádanou politikou je ještě daleko od toho, aby měla kolektivní étos potřebný k efektivní obraně. Týká se to i dalších západních států, ale německý paradox je obzvlášť zřetelný: ekonomický obr zůstává vojensky zranitelný.
Tolik Bloomberg. Dodejme, že je zásadní, abychom podobné podrobné průzkumy naší mentální vybavenosti k obraně měli k dispozici také. Obávám se, že naše výsledky by nebyly výrazně lepší. Jinak si osobně myslím, že kancléř Merz si je dobře vědom situace a hlavu do písku neschovává. Ve funkci je teprve krátce - ještě před rokem se zdálo, že Německo nedokáže ani prolomit ústavní dluhovou brzdu. A kde je dnes?
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
