Článek
Odbourání ústavní dluhové brzdy v Německu pro zbrojní a infrastrukturní výdaje je zpráva zcela zásadního významu, a to především z pohledu dlouhodobého a strategického. Jde o opravdovou Zeitenwende, o skutečný bod obratu. Zbrojní výdaje nad 1 procento HDP nebudou mít žádný strop. Země se stane lídrem vyzbrojování Evropy.
Německo je stále ještě evropský stát s nejsilnější ekonomikou a postupně se v tomto ohledu začne přepínat i německý mindset. Ostatně v německých médiích už se to velmi radikálně děje.
S tím, jak německý automobilový průmysl naráží na své limity, je pravděpodobné, že jeho výpadky bude kompenzovat právě zbrojní výroba. Protože Německo vyjmulo z dluhové brzdy i investice do zanedbané infrastruktury, jedná se celkově o velký růstový impulz pro tamní ekonomiku, ze kterého bude logicky profitovat i průmysl český a česká ekonomika jako celek. Pod infrastrukturou si přitom nepředstavujme jen dálnice a železnice, ale také digitalizaci nebo umělou inteligenci. A pod zbrojními výdaji zas ne jenom tanky a obrněné transportéry, ale také drony, software, výzkum, vývoj a vůbec vybavení pro kybernetickou válku.
Jako celek je to prostě velká zpráva. – A nyní už můžeme začít vzdychat a zkoumat, proč to bude složité a ještě složitější, proč to nebude jen tak, proč se to možná vůbec nepovede, jaké to má stinné stránky a kdovíco ještě. Třeba newsletter serveru eurointelligence.com se německým obratem zabývá do detailu už skoro dva týdny.
Dnes si tam třeba všímají toho, že v Evropě je běžné přejít přes noc z ignorance do paniky – jako by jaksi nebylo nic mezi tím. Tak je to i s debatou o obraně v Německu. Němci ve vteřině přešli od pacifismu k málem válečné rétorice. Editorialy německých médií jsou burcující. Evropa prý musí být do několika let samostatná v obraně a vojenský průmysl má být motorem růstu.
Deník Handelsblatt píše, že není možné spokojit se s tím, že se země připraví do roku 2030. Rusové prý zaútočí mnohem dříve. Prolomí se do Suwalského koridoru mezi Polskem a Litvou, propojí Rusko s enklávou kolem Kaliningradu a obklíčí pobaltské země. Deník FAZ předpovídá, že Rusové brzy napadnou Estonsko.
Na serveru eurointelligence.com konstatují, že oni horovali za vyšší vojenské výdaje dlouhá léta – a byli v německém diskurzu za disidenty. Teď, když to je v módě a dělá to každý, to jejich ego těžko snáší. Jinak souhlasí s tím, že Evropa se musí osamostatnit, zvláště ve světle diskuse o bitevnících F-35, které lze možná na dálku vypnout či alespoň omezit. Časopis Stern se dostal ke smlouvě o německém nákupu F-35 a zjistil, že americká vláda může z kontraktu kdykoli vycouvat s ohledem na změny v geopolitické situaci.
Server ovšem konstatuje, že by si Němci neměli dělat iluze stran toho, co se dá stihnout. Bude to trvat dekádu, spíše dvě. Firma Rheinmetall může navýšit dodávky munice či tanků, ale v některých oblastech je Evropa teprve na začátku. Týká se to AI, satelitů i elektronického válčení.
Mezi typické gaučové válečníky patří podle serveru ekonomové, kteří redukují debatu o obranyschopnosti na procenta HDP v podobě výdajů na obranu. To je ovšem často matoucí metrika. Jednou z takřka nedobytných zemí Evropy je Švýcarsko, které dává na obranu jen 0,7 procenta HDP. Tchaj-wan, který čelí obrovskému nebezpečí, vydává jen 2,45 svého procenta HDP. Obě země jsou malé, bohaté a chráněné útesy či horami. Největší problém EU je neefektivita způsobená duplicitami ve zbraňových systémech. Většina rozdílů v obranyschopnosti v Evropě souvisí s HDP, a ne s procenty. Polsko vydává na obranu 4 procenta HDP, ale HDP na hlavu v Polsku činí 40 procent toho německého.
Ústavní změny v Německu schválil odcházející parlament na základě kompromisu vznikající koalice se Zelenými. Ti si vymohli, že z infrastrukturního fondu ve výši 500 miliard eur bude 100 miliard eur směřovat do klimaticko-infrastrukturního fondu. Zbylé investice do fondu mají respektovat cíl klimatické neutrality do roku 2045.
V současnosti Německo vydává na obranu 2 procenta HDP, přičemž dvě třetiny peněz jdou z normálního rozpočtu a 100 miliard eur z fondu vytvořeného minulou vládou po ruské invazi na Ukrajinu. Fond vyřešil řadu věcí – opravy, renovace a náhrady za vybavení poslané na Ukrajinu. Pomyslným úzkým hrdlem jsou nyní vojáci. Na každé koupené letadlo potřebujete trénované piloty, mechaniky a manažery logistiky. V Německu existuje podpora pro mírné navýšení počtu odvedenců. Počet vojáků se brzy navýší ze 180 000 na 240 000. Ale chlapci, kteří stráví 12 měsíců v Bundeswehru, nejsou piloti nebo mechanici. Pokud chce třetí největší ekonomika na světě dávat na obranu až 4 procenta HDP, bude potřebovat taky mnoho perfektně vycvičených expertů. Touha sloužit v armádě přitom není mezi mladými moc velká. Apetit po remilitarizaci roste především mezi staršími a lidmi středního věku.
Co se infrastrukturního balíku týče, stejně velkým problémem jako peníze jsou byrokracie, slabá projektová kapacita a úzká hrdla, která komplikují a prodražují každou stavbu. Vznikají už ale dokumenty o reformě německého státu a byrokracie. Jeden třeba zaštituje bývalý ministr financí Thomas de Maizière.
Jaký dopad bude mít dluhová brzda na německou ekonomiku? Ta se v poslední době nacházela v dlouhé, byť mělké recesi. V roce 2023 tamní ekonomika klesla o 0,3 procenta HDP, v roce 2024 o 0,2 procenta. Letos má růst o 0,2 procenta HDP a příští rok o 0,8 procenta HDP. Německá hospodářská krize je do určité míry strukturální hospodářskou krizí. Nefunkční dluhová brzda ji zhoršila. V době pandemie byla ale pozastavena, takže skutečné škrty přišly až loni. Dluhová brzda vysvětlí, proč německé vlaky nejezdí včas a proč se neopravují dálnice. Ale už nevysvětlí pokles v privátním sektoru a ztrátu konkurenceschopnosti německého průmyslu vůči Číně. Německý průmysl dále utrpí kvůli Trumpovým clům a relokaci průmyslu do USA. Efekt amerických cel asi vyrovná domácí fiskální podněty.
Špatné zprávy z německého průmyslu se však mezitím hromadí. Rating firmy VW se snižuje, propouštět bude Audi a nakonec i Siemens. Jednou z příčin je slabá poptávka v Číně, ale také emancipace čínských výrobců ohledně automatizace a robotizace výroby. Číňané už dokážou robotizovat velkou část výroby sami, bez investičních celků z Německa. Podle serveru se ukazuje propast mezi tím, kam směřuje vláda odbouráváním dluhové brzy, a tím, co čeká soukromý sektor.
...
V jiném textu server konstatuje, že ruku v ruce s odbouráváním dluhové brzdy uvolňuje rozpočtová pravidla i EU. Pravidla paktu stability a růstu zůstanou na papíře, ale přestanou fungovat jako závazná brzda. Ohledně výdajů na obranu budou mít jednotlivé země národní únikové výjimky z pravidel. Ty se budou v Bruselu pouze registrovat. Autoři konstatují, že EU přechází z jednoho fiskálního extremismu (svěrací kazajka) do druhého (každý si bude dělat, co bude chtít).
...
Tolik eurointelligence.com. Skuhrat či kriticky poukazovat na to či ono můžeme ještě dlouho, vlastně donekonečna. Neměli bychom ale zapomínat, že celkově je německý obrat důležitá a dobrá zpráva. Žádná jiná dobrá zpráva totiž široko daleko na obzoru není. Nelze totiž vůbec vyloučit, že NATO brzy skončí, a to nejen morálně, ale i na papíře. A nelze vyloučit, že se tak stane už na červnovém summitu. Nikdo si to nepřeje, ale pokud se Američané rozhodnou ponechat Evropu napospas ruské hrozbě, Evropa se bez německého obratu nikdy neubrání.
Vyšší konkurence z Číny a trestná cla z USA jsou jen důvody navíc, aby EU s Německem v čele začala brát vážně svou odolnost a obranyschopnost. Ani to stačit možná nebude, ale obrat německého myšlení a jednání je v tomto ohledu pro Evropu podmínka nutná (nikoliv postačující). Tohle uznejme a podtrhněme – a skuhrejme a rýpejme se v detailech až potom.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
