Článek
Jan Macháček
Zpravodajská analýza deníku The Wall Street Journal k tomu píše, že hlavní důvody jsou čtyři. Jsou to obavy z narůstajících vládních útrat a z nového šéfa americké centrální banky (Fed). Je tu obrovská vlna vydávání korporátních dluhopisů, které mají financovat rozvoj AI. Dramatický růst výnosů z dluhopisů souvisí nakonec i s vyšší než očekávanou inflací. A ta zase souvisí s relativně vysokými cenami energií – a ty zase s válkou USA s Íránem.
Ceny nafty od letošního léta stoupají s tím, jak se vyhlídky na příměří mezi USA a Íránem víc a víc hroutí. Ceny nafty jsou víc inflační než ceny benzinu, protože nafta pohání náklaďáky, vlaky i stavební a zemědělské stroje, což se promítá do cen výroby a přepravy všeho.
Investoři se též obávají rychle rostoucích amerických vládních schodků, které se podle některých začínají vymykat kontrole. Zesiluje chorus ekonomů, kteří varují, že Amerika se ocitá na neudržitelné fiskální trajektorii. Americký veřejný dluh se začíná blížit úrovni na konci druhé světové války. V Británii také rychle rostou výnosy z dluhopisů a vláda už je nucena vymýšlet škrty. Výnosy z dluhopisů trhají po třiceti letech rekordy i v Japonsku, což oslabuje fiskální pozici tamější vlády.
Obavy o fiskální situaci jinde ve světě (leckde v Evropě a v Japonsku) nepřispívají k tomu, že by investoři vnímali americkou situaci jako lepší. Právě naopak.
A nakonec jde o obavy z amerického Fedu: od projevu v Jackson Hole se jeho nový šéf Kevin Warsh mnohým investorům jeví jako nedostatečně ortodoxně oddaný myšlence boje s inflací. A pak je tu samotný americký ministr financí Scott Bessent, jehož pokus vykupovat zpět státní dluhopisy se nepovedl a brzy skončil. Investoři očekávali plán na škrty a na zvýšení daní, místo toho se Bessent chvíli tvářil, že našel další zázračnou kreditku, což nikoho moc nepřesvědčilo.
…
Jonathan Levin na serveru Bloombergu upozorňuje, že pokud jde v globálním ruchu na dluhopisových trzích o Japonsko, je to dobrá zpráva. Ujmul se narativ, že trhy se po dlouhých dekádách, abnormální konstelaci ekonomických okolností, reakcí vlád na ně a nízkých nákladů na půjčování vracejí k normálu. Levin zdůrazňuje, že jedna normalizace, která souvisí s Japonskem, je obzvláště důležitá, protože třetí největší ekonomika světa, s hospodářstvím v hodnotě 4,3 bilionu dolarů, se po dekádách vrací zhoupnutím kyvadla do hry. Vedlejší efekty budou cítit po celé zeměkouli.
Po třech desítkách let boje s deflací a negativních úroků zvýšila japonská Bank of Japan úroky, snížila nákupy státních dluhopisů a už nehodlá stimulovat ekonomiku ve srovnatelné míře jako předtím. Výnosy z japonských dluhopisů se zvýšily nejvíce za třicet let. Výnosy jsou totiž symptomem toho, že japonská ekonomika je konečně zdravější, k čemuž patří návrat k uměřené inflaci a ekonomickému růstu.
Po dlouhé době se zkrátka Japonsko vrací do hry. Jeho dluhopisový trh s objemem 3 biliony dolarů je po USA druhý největší na světě. Po letech politických a centrálně bankovních intervencí přichází v Japonsku období menších intervencí politiky a ceny stanovují nakupující a prodávající podle toho, jak si vyhodnotí fundamentální ukazatele. Kdyby byl růst výnosů z japonských dluhopisů znamením paniky, index Nikkei by letos nevzrostl o 28 procent a aukce dluhopisů v Japonsku by nefungovaly tak hladce.
Jsme svědky konce abnormálních dekád ekonomické politiky. Špatná zpráva je, že mnoho vlád, byznysů i domácností v tomto směru špatně plánovalo. Všichni si půjčovali, jako by tu abnormálně nízké úroky měly zůstat věčně. Svět by měl trochu přeladit rádio na tokijské vlny, protože tamější vliv na cenu půjček všeho druhu bude nyní obrovský.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
