Článek
Jan Macháček
Věhlasný historik Niall Ferguson připomíná v textu pro server Free Press, že už před čtyřmi lety, když začala plnohodnotná ruská agrese vůči Ukrajině, se leckdo ptal, zda začala 3. světová válka. Nyní, skoro po dvou týdnech války s Íránem, se vynořily stejné obavy. A ty nejsou ničím bláznivým.
Během 1. světové války všechna evropská impéria aktivovala své válečné plány najednou. Oproti tomu 2. světová válka byla sérií regionálních konfliktů, které se neslily v jeden globální až do konce roku 1941. Japonský útok na Čínu začal už v roce 1931, Německo začalo nabourávat evropský řád z roku 1918 už roku 1936 apod.
My jsme zažili propuknutí války na východě Evropy v roce 2022 a na Blízkém východě v roce 2023. Americko-izraelský útok na Írán se asi bude budoucím historikům jevit jako jeden z milníků. Asi. Protože další možností je, že mluvíme o 3. válce v Zálivu nebo o tom, že se vše děje v kontextu 2. studené války.
Ferguson předpokládá, že současný konflikt v současné intenzitě nebude trvat déle než tři týdny. Dopad na trhy s ropou nebude tak zásadní jako v případě obou předchozích válek v Zálivu (1990–1991 a po roce 2003). A určitě bude menší než v letech 1973 a 1979 v době ropných krizí.
Na to, abychom poznali, zda jsme spíše ve 3. válce v Zálivu, ve fázi 2. studené války, nebo ve třetí světové válce, je třeba si podle Fergusona zodpovědět 10 otázek.
1. Jak dlouho válka potrvá?
Americký ministr obrany (války) Pete Hegseth říká: Mohou to být čtyři týdny, může to být týdnů osm, mohou to být tři. To by bylo v pořádku. Válka George W. Bushe v Iráku trvala osm let. Server Politico píše, že Pentagon počítá s tím, že válka může trvat do září. To by bylo velmi špatné.
2. Kolik má Amerika palebné síly?
Jde o to, jak dlouho a jak rychle dokážou Američané potlačovat íránskou schopnost střílet rakety a drony. Írán má údajně stále asi 2000 balistických raket. Trump říká, že americké zásoby munice nikdy nebyly lepší – takové chvástání se tedy moc neuklidní. Počet vystřelených raket ze strany Íránu prudce klesá, potíž jsou ale drony Šahíd. Ukrajinci v Davosu předváděli simulace, kdy tyto drony zasáhnou Paříž, Brusel či samotný Davos. Nikoho to nezajímalo a nikoho nenapadlo, že by mohly dopadat na Rijád či Dubaj. Velmi omezená představivost vzhledem k tomu, že šahídy vyrábí Írán…
3. Mohou Íránci držet Hormuzský průliv zavřený?
Odpověď je ano. Stačí občas se trefit do nějakého tankeru. Nejde ale jen o export ropy a plynu. Vozí se tudy i hnojiva a dováží potraviny do zemí Zálivu.
4. Mohou Íránci útočit na saúdskou ropnou infrastrukturu?
Ano – a dělají to. Část ropných polí už musela být odstavena. A odstávky asi porostou. Íránci také mohou ničit tamní desalinační zařízení.
5. Kdy dojde k úpravě íránského režimu?
Pokud nikdo nevyvěsí bílou vlajku, bude tu provizorní vláda islámských Revolučních gard, které budou bojovat až do smrti? Nebo se vynoří nějaké jejich křídlo ochotné k jednání? Režim je možná na smrtelné posteli, ale mrtvý zdaleka není.
6. Kam až se válka může rozšířit?
Válka už se týká asi deseti zemí regionu. Rakety letěly dokonce i do Ázerbájdžánu či Turecka. Brzy se mohou zapojit i Hútíové a proíránské milice v Iráku. Je to dosud vůbec nejextenzivnější válka v oblasti.
7. Mohou Američané zařídit, aby ropa tekla i během války?
To je kruciální otázka. Pojišťovny už zrušily pojištění, případně ho nesmírně zdražily. Trump přišel s tím, že americká vládní rozvojová korporace může poskytovat pojištění veškerému energetickému obchodu. A dodal, že Američané mohou eskortovat tankery Hormuzskou úžinou. Experti ale tvrdí, že zmíněná instituce nedokáže pojistit veškeré plavby průlivem. Normálně jde o 350 tankerů za týden. A americké vojenské námořnictvo se musí angažovat v boji a nemá možnost eskortovat tankery.
8. Jak tvrdě bude postižena americká ekonomika?
Amerika je vývozcem ropy a energií, takže bude postižena méně než velcí dovozci ropy a plynu.
9. Jaký bude dopad na preference republikánů a volební výsledek v podzimních volbách do Kongresu?
Zdá se, že republikáni budou podporovat Trumpa, pokud se válka nepotáhne příliš dlouho. Potíž je názorový rozpad v hnutí MAGA, kde lidé jako Tucker Carlson či Megyn Kellyová obviňují Trumpa, že se nechává manipulovat Izraelem. Podle Fergusona ale Trump ke svému nepřátelství vůči Íránu nepotřebuje Izrael. A mimochodem, byli to Američané, kdo zjistil, kde bude v sobotu ráno Chámeneí.
10. Co válka znamená pro další potenciální konflikty?
Američané se vztahují ke třem oblastem: Evropě a severnímu Atlantiku, k Blízkému východu a k indo-pacifické oblasti. Nyní nemají sílu angažovat se na třech jevištích najednou. Dokážou sotva zvládnout jednu válku. Válka dává smysl hlavně jako součást globálního tažení vůči Číně.
Co se Ukrajiny týče, tam je Ferguson nejskeptičtější. Ukrajinský kamarád mu prý řekl, že Dubaj klidně může brzy vypadat jako Kyjev. Íránci vyrobí 3000 dronů Šahíd za měsíc. Američané loni vyrobili 650 systémů Patriot. To dopadne pro Ukrajinu špatně, protože země Zálivu Ukrajince přeplatí a patrioty, které jsou k dispozici, koupí pro sebe. Vyšší ceny ropy pak samozřejmě prospívají Rusku. Americký soupeř Čína je velmi závislá na íránské ropě i Hormuzském průlivu. Potíž je v tom, že američtí spojenci ve východní Asii jako Japonsko jsou v tomto směru ještě o dost závislejší.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
