Článek
Po léta se traduje, že alkohol v přiměřeném množství působí jako lék a pomáhá předcházet infarktu a mrtvici. Ostatně připíjíme si přece na zdraví. Lidové mudrosloví označuje červené víno jako mléko starců, pivo prý dělá zdravá těla, rum se doporučuje na střevní potíže a slivovici si leckdo předepisuje coby běžně dostupný penicilin. Nic proti babským receptům, ale potíž nastává, stává-li se z toho denní chleba. Spotřeba alkoholu v Česku je výrazně vyšší než průměr zemí OECD: činí 11,6 litru čistého alkoholu na obyvatele.
Před škodlivým vlivem alkoholu nedávno Američany varoval vrchní lékař Spojených států Vivek Murthy. Požaduje, aby etikety na alkoholických nápojích obsahovaly podobně jako krabičky cigaret varování a navrhuje snížit doporučený denní limit konzumace alkoholu ze dvou nápojů na jeden. To vše kvůli alarmujícímu nárůstu počtu rakoviny, k jejímž hlavním příčinám alkohol prokazatelně patří.
Přímá souvislost mezi konzumací alkoholu a rizikem rakoviny se prokázala u nejméně sedmi typů nádorového onemocnění, rakovinu prsu nevyjímaje. Ačkoliv důkazy o této spojitosti v posledních čtyřech dekádách přibývají, většina lidí včetně Čechů si tuto hrozbu zatím nepřipouští. Přitom alkohol je Mezinárodní agenturou pro výzkum rakoviny klasifikován jako lidský karcinogen č. 1 – spolu s tabákem, azbestem a formaldehydem. Světová zdravotnická organizace navíc tvrdí, že „pokud jde o konzumaci alkoholu, neexistuje žádné bezpečné množství, které by neovlivňovalo zdraví“.
Které orgány jsou nejvíc v ohrožení
Alkohol je považován za rizikový faktor zejména pro vznik specifických typů rakoviny, jako jsou nádory ústní dutiny, hltanu, hrtanu, jícnu, tlustého střeva, konečníku, jater a také prsu. Abychom lépe porozuměli těmto rizikům, National Cancer Institute analyzoval výsledky studií z různých koutů světa a odhalil zajímavé poznatky:
- Rakovina úst a krku: U lidí, kteří pijí mírně, je riziko vzniku rakoviny úst až o 80 % vyšší a rakoviny hrdla o 40 % vyšší než u těch, kteří se alkoholu vyhýbají. U silných pijáků však tato čísla dramaticky rostou – riziko rakoviny úst a krku může být až čtyřnásobně (400 %) a více než dvojnásobně (160 %) vyšší.
- Rakovina jícnu: I malé množství alkoholu zvyšuje riziko vzniku spinocelulárního karcinomu jícnu. Ve srovnání s lidmi, kteří alkohol nekonzumují, mají lehcí pijáci o 30 % vyšší riziko, zatímco u silných pijáků může toto riziko stoupnout až čtyřnásobně, tedy o 400 %.
- Rakovina jater: Nadměrná konzumace alkoholu zdvojnásobuje riziko vzniku dvou závažných typů rakoviny jater – hepatocelulárního karcinomu a intrahepatického cholangiokarcinomu.
- Rakovina prsu: Výzkumy ukazují jasnou spojitost mezi vyšší konzumací alkoholu a zvýšeným rizikem rakoviny prsu. Data ze 118 studií odhalila, že u osob, které konzumují malé množství alkoholu, stoupá riziko rakoviny prsu o 4 %, u středně popíjejících o 23 % a u těch, kteří pijí hodně, dokonce o 60 % ve srovnání s abstinenty. Navíc 16,4 % celkových případů rakoviny prsu se připisuje konzumaci alkoholu.
- Rakovina tlustého střeva: Mírné až silné pití zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva nebo konečníku o 20 % až 50 %.
Počet denních pijáků se v Česku za 12 let zdvojnásobil
Zhoubný vliv alkoholu
Z biologických studií vyplývá, že alkohol, přesněji řečeno etanol, který se nachází ve všech alkoholických nápojích, zapříčiňuje rakovinu. Nezáleží tedy na tom, zda pijete pivo, víno nebo lihoviny. V těle se etanol přeměňuje na látku zvanou acetaldehyd, která je pro tělo vysoce toxická. Experimenty na zvířatech například ukázaly, že podávání etanolu nebo acetaldehydu v pitné vodě vede k nárůstu nádorů v různých částech těla.
Existuje několik hlavních způsobů, jak může alkohol vyvolat rakovinu:
- Poškození buněk: Acetaldehyd se váže na DNA a poškozuje ji. Když je DNA narušena, buňky se mohou začít nekontrolovatelně množit a vytvářet rakovinné nádory.
- Záněty: Alkohol vede k tvorbě reaktivních forem kyslíku, které vyvolávají zánětlivé procesy v těle. Tyto látky mohou poškodit DNA, bílkoviny a tuky díky procesu zvanému oxidace.
- Hormonální změny: Alkohol může zvýšit hladinu hormonů, jako je estrogen a inzulín. Tyto hormony podporují častější dělení buněk, což zvyšuje šance, že se rakovina rozvine.
- Změny buněk v ústech a krku: Karcinogeny z jiných zdrojů, zejména částice tabákového kouře, se mohou v alkoholu rozpouštět, což usnadňuje jejich vstřebávání buňkami v ústech a krku. Tím se zvyšuje riziko vzniku rakoviny.
Nejlépe zdokumentované důkazy se týkají dvou hlavních mechanismů, a to působení acetaldehydu a zánětu. Všeobecně se uznává, že hormonální regulace a alkohol jako rozpouštědlo hrají klíčovou roli v procesu karcinogeneze, ale k jejich úplnému objasnění schází provést ještě nějaké kroky. Výzkum pokračuje i v dalších oblastech, například zkoumáním vlivu nedostatku folátů, což by mohl být další faktor, který přispívá k rozvoji rakoviny.
Komu hrozí rakovina
Jistě namítnete, že znáte mnoho lidí, kteří toho za svůj život hodně vypili, ale dožili se vysokého věku, aniž onemocněli rakovinou. Pití alkoholu samozřejmě neznamená, že rakovinou určitě onemocníte, nicméně představuje riziko, které je tím vyšší, čím víc omamného moku vypijete. Navíc míra rizika se u každého člověka liší. Jde o výsledek vzájemného působení více biologických faktorů, jako je genetika, vliv prostředí, například vystavení karcinogenům. Třeba mnoho lidí východoasijského původu má genetickou variantu, která způsobuje, že jejich organismus špatně zpracovává alkohol. To vede k hromadění acetaldehydu, což výrazně zvyšuje riziko některých typů rakoviny spojených s alkoholem.
Jaká je zdravá míra?
Milovníky alkoholu zřejmě nepotěším, neboť podle Světové zdravotnické organizace neexistuje žádné bezpečné množství vypitého alkoholu, které by nemělo dopad na lidské zdraví. Dokonce i příležitostné, nárazové pití zvyšuje riziko vzniku některých druhů rakoviny. Dokládají to fakta z výzkumů. V průběhu života se riziko vzniku rakoviny spojené s alkoholem postupně zvyšuje. U lidí, kteří pijí méně než jeden nápoj týdně, je riziko přibližně 10 % (tedy asi 10 z 100 lidí). U těch, kteří pijí v průměru jeden nápoj denně, vzrůstá na 11,4 % (tedy asi 11 ze 100 lidí) a u těch, kteří denně konzumují průměrně dva nápoje, stoupá na 13,1 % (tedy asi 13 ze 100 lidí). Dál raději nepokračujme.
Nedávný přehled důkazů, který provedla Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny agentura (IARC), ukázal, že úplné vzdání se alkoholu nebo jeho omezení může snížit riziko rakoviny úst a jícnu. Je však zapotřebí dalšího výzkumu, aby se zjistilo, zda toto snížení rizika platí i pro jiné typy rakoviny a zda se snižuje na úroveň platnou pro abstinenty. Je také třeba prozkoumat, co v těle vyvolávají různé vzorce pití, třeba nárazové či naopak pravidelné, a jak alkohol působí na organismus v určitém věku a vývojovém období, například v pubertě nebo starší dospělosti. Než budou známa nová fakta, pro jistotu zvažte jiné, zdravější způsoby, jak si navodit dobrou náladu, a pokud se alkoholu nechcete zcela vzdát, dopřejte si maximálně jednu sklenku piva či vína denně.
Zdroj: ufhealth.org / hhs.gov / nzip.cz / who.int
