Článek
John si říkal, že to přece nemůže být nic vážného. Jen preventivní kontrola plic, pár minut v nemocnici a pak zpátky domů. Bylo mu tehdy šestašedesát, měl nadváhu, dnu a prediabetes – nic neobvyklého pro muže, který kdysi kouřil a s věkem trochu „zlenivěl“. CT plic sice neodhalilo rakovinu, ale ukázalo něco jiného: zvápenatění věnčitých tepen, tedy jasný signál, že jeho srdce může být v ohrožení.
Lékaři mu doporučili statiny, běžné léky, které dokážou riziko infarktu výrazně snížit. Jenže tam, kde končí ordinace, začíná svět internetu. John se rozhodl ověřit si nezávisle informace.
Zadání do Googlu „nežádoucí účinky statinů“ mu otevřelo bránu do digitálního pekla: stovky varování, seznamy bolestí svalů, křečí, nevolností i údajných poškození jater a sexuálních funkcí. Pak přišel na řadu YouTube, plný videí s titulky jako „Statiny – tichý zabiják“, a nakonec facebooková skupina se stejným názvem, kde pročítal „hororové příběhy“ lidí, kteří popisovali, jak jim statiny „zničily život“.
Čím víc se do toho nořil, tím víc rostl jeho strach. Racionální doporučení lékaře se začalo ztrácet v šumu digitální paniky.
John nakonec nespolkl ani jednu tabletku. Místo toho zvolil „přírodní cestu“ – rybí tuk, o kterém mu syn nadšeně vyprávěl po zhlédnutí videí z TikToku a Instagramu.
Dva roky poté skončil v nemocnici s infarktem. Srdce, které mohl chránit, selhalo. Následovala operace bypassu a dlouhé týdny rehabilitace. Když mu sestřička vysvětlovala, že statiny mohly většině komplikací předejít, John jen souhlasně přikývl. Tentokrát už se řídil doporučením lékaře.
Dnes statiny bere – bez vedlejších účinků. Ale dobře ví, že kdyby tehdy méně důvěřoval internetu a více medicíně, možná by se teď procházel po parku místo po nemocniční chodbě.
Digitální infarkt důvěry
Johnův příběh není ojedinělý. Stovky pacientů čelí podobnému dilematu: vědecky ověřená léčba versus přesvědčivé online narativy. Statiny – léky, které podle studií snižují riziko srdečního infarktu o desítky procent – se rovněž staly terčem dezinformací.
Problém tkví v mechanismech internetu a sociálních sítí: algoritmy preferují obsah, který vyvolává strach a emoční reakci, a ne fakta. Každý „hororový příběh“ o nežádoucích účincích statinů se šíří rychleji než statistika potvrzující jejich bezpečnost. To vytváří nocebo efekt – lidé pociťují symptomy jen proto, že věří, že je pocítí.
Pro pacienty ohrožené srdečními příhodami mohou tyto dezinformace vyvolat to, čemu odborníci říkají digitální infarkt důvěry. Lidé odkládají preventivní léčbu, spoléhají na alternativy s minimální účinností a často přicházejí o cenné měsíce či roky zdravého života.
Informace z internetu je třeba řádně ověřit a konzultovat s lékařem.
Když mýtus zabíjí
Podle rozsáhlých studií a přehledů publikovaných kolem roku 2020 10–15 % pacientů předepsané statiny nikdy nezačne užívat a až 47 % je během prvního roku léčby předčasně vysadí – často právě kvůli obavám z vedlejších účinků. Jiné studie uvádějí dokonce i vyšší číslo, atakující hranici 60 procent!
Přitom skutečně závažné komplikace se vyskytují jen u 1,5–5 % pacientů a většina svalových obtíží souvisí s tzv. nocebo efektem, tedy očekáváním nepříznivých reakcí.
Důsledky jsou měřitelné a alarmující. Pacienti s aterosklerózou, kteří statiny neužívají, mají riziko infarktu nebo mrtvice během deseti let až o čtvrtinu vyšší než ti, kdo léčbu dodržují. Účinné užívání statinů naopak významně snižuje riziko kardiovaskulárních úmrtí a vážných příhod. Strach z „nebezpečných“ léků tak lidem často bere cenné měsíce či roky zdravého života.
Mýty, které odmítají zemřít
Mýtus 1: Statiny ničí svaly u každého
Pravda: Závažné poškození svalů nastává jen výjimečně – u 2–3 lidí ze 100 000 ročně. Bolesti svalů se objevují subjektivně častěji, ale v kontrolovaných studiích jen u 1–10 % pacientů.
Mýtus 2: Statiny poškozují mozek a způsobují demenci
Pravda: Dlouhodobé studie ukazují, že statiny mozek nepoškozují. Mohou dokonce mírně snižovat riziko některých druhů demence.
Mýtus 3: Lepší než statiny je rybí olej nebo jiné doplňky
Pravda: Statiny snižují hladinu „špatného“ cholesterolu a chrání před infarktem a mrtvicí. Rybí olej může být prospěšný, ale nikdy nenahradí účinek statinů u lidí s vysokým rizikem srdečních příhod.
Mýtus 4: Statiny jsou chemie, a ne přírodní léčba, která je bezpečná
Pravda: Statiny jsou syntetické látky, ale účinek je přesně cílený – blokují enzym HMG-CoA reduktázu, klíčový pro tvorbu cholesterolu. Jsou bezpečnější a spolehlivější než různé „přírodní“ preparáty, jejichž účinek není vědecky ověřený.
Mýtus 5: Když se cítím dobře, statiny nepotřebuji
Pravda: Ateroskleróza je často tichý zabiják. Člověk nemusí mít žádné příznaky, přesto se mu tvoří plaky v tepnách. Ti, kdo statiny neužívají, mají o 25–30 % vyšší riziko infarktu nebo mrtvice.
Infarkt myokardu se vyskytuje více u mužů než u žen. Ilustrační foto.
ApoB: Tajný ukazatel, který většina lidí nezná
Když mluvíme o cholesterolu, většina lidí má na mysli jen „špatný“ LDL a „dobrý“ HDL. Skutečný klíč k posouzení rizika infarktu nebo mrtvice se ale často skrývá jinde – v apolipoproteinu B (ApoB).
ApoB je bílkovina, která se váže na částice LDL cholesterolu a dalších tuků, které mohou ucpat tepny. Každá taková částice má právě jednu molekulu ApoB. To znamená, že měřením ApoB získáme přesný počet nebezpečných částic, zatímco běžné vyšetření LDL ukazuje jen množství tuku v krvi.
Pro lidi s vysokým rizikem srdečních příhod může být ApoB lepším indikátorem toho, zda je jejich léčba statiny skutečně účinná. Studie ukazují, že u pacientů s normálním LDL, ale zvýšeným ApoB, stále roste riziko infarktu.
Zjednodušeně řečeno: LDL nám říká, kolik „tuku“ je v krvi, ApoB nám prozradí, kolik „nebezpečných balíčků“ skutečně cirkuluje v cévách. A právě počet těchto balíčků je tím, co rozhoduje o riziku srdeční příhody.
Hustý provoz v tepnách
Statiny nejsou jen o snižování „špatného“ cholesterolu. Jejich hlavní kouzlo spočívá v tom, že snižují počet nebezpečných tukových částic označených ApoB, které se ukládají na stěnách tepen.
Představte si, že vaše cévy jsou silnice a částice s ApoB jsou kamiony plné tuku. V ideálním případě kamiony projedou a bezpečně doručí svůj náklad – tělo totiž cholesterol potřebuje. Problém nastává, když je jich na silnici příliš mnoho, tvoří se kolony a ničí se povrch vozovky. Některé z kamionů se začnou chovat neukázněně: opustí hlavní proud, narazí do stěny tepny a vysypou svůj obsah. Tak vzniká „nelegální skládka cholesterolu“ – nános, který se časem hromadí, zužuje pruhy a nakonec zablokuje provoz. Hrozí vážná nehoda – infarkt nebo mrtvice.
Statiny v tomhle příměru fungují jako regulátoři, kteří „omezí výrobu kamionů v játrech“ , takže jich po cévách jezdí méně a riziko dopravní zácpy i havárie klesá.
Vedlejší účinky: realita místo senzace
Ano, statiny mohou mít vedlejší účinky. Ale když se na ně podíváme v kontextu, ukazuje se, že většina pacientů je zvládne bez problémů. Mírné bolesti svalů se objeví u 1–10 % uživatelů a obvykle jsou přechodné – po krátké době samy ustoupí. Závažné poškození svalů, tzv. rhabdomyolýza, je extrémně vzácné a vyskytuje se jen u 2–3 pacientů ze 100 000 ročně.
Statiny mohou také mírně zvýšit riziko vzniku diabetu, asi o půl procenta. Přínos léčby pro srdce a cévy však toto malé riziko mnohonásobně převyšuje. Krátkodobě se mohou objevit i bolesti hlavy nebo poruchy trávení, zejména během prvních týdnů užívání, ale většinou brzy odezní.
Jinými slovy: riziko vedlejších účinků je mnohem menší než riziko, které hrozí těm, kdo uvěří dezinformacím a léčbu odmítnou.
Největší omyl? Nocebo efekt
Jeden z nejčastějších argumentů proti statinům zní: „Měl jsem z nich hrozné bolesti svalů.“ Jenže možná si tělo bolest jen namlouvalo.
Studie SAMSON odhalila fascinující jev: pacienti, kteří přerušili léčbu kvůli bolestem, střídavě dostávali statin, placebo nebo nic. Výsledek? 90 % symptomů, které připisovali statinům, se objevilo i při užívání placeba.
Bolest tedy nebyla „vymyšlená“. Byla skutečná – ale vyvolaná strachem, ne lékem. Tento tzv. nocebo efekt ukazuje, jak moc mohou negativní očekávání ovlivnit tělo.
Po vysvětlení tohoto jevu pak polovina pacientů obnovila. To je síla informovanosti – doslova léčivá.
Jak čelit nepravdám a dezinformacím
Základem úspěchu je zdravotnická gramotnost – schopnost porozumět informacím o zdraví a lékařským doporučením. Vyplatí se ověřovat fakta z důvěryhodných zdrojů, například od kardiologických společností či vládních zdravotnických institucí, a nevěřit neověřeným příspěvkům z internetu nebo sociálních sítí.
Stejně důležité je sdílené rozhodování (Shared Decision-Making, SDM). To znamená, že pacient a lékař společně prodiskutují přínosy a rizika léčby, přihlédnou k osobním hodnotám a životnímu stylu pacienta a na základě toho zvolí optimální postup. Pacient není jen pasivní příjemce receptu – je aktivní partner v rozhodování o svém zdraví.
Na co se ptát lékaře
Při konzultaci se vyplatí mít připravené konkrétní otázky:
- Jaké je mé skutečné 10leté riziko srdeční příhody nebo mrtvice?
- Mohu nejprve zkusit úpravu životního stylu – stravu, pohyb, váhu?
- Jaké jsou alternativy, pokud statiny nesnesu?
- Jak budu sledován během léčby a jak poznám případné nežádoucí účinky?
Tyto otázky umožní získat jasný obrázek o přínosech a rizicích léčby a snížit vliv dezinformací. Když se naučíte rozlišovat fakta od mýtů, přebíráte kontrolu nad svým zdravím a posilujete spolupráci s lékařem.
Statiny patří mezi nejlépe prozkoumané a nejbezpečnější léky – pro většinu lidí přínos výrazně převyšuje riziko. John si mohl ušetřit měsíce i roky úzkosti a komplikací, kdyby se rozhodl informovaně. Jeho příběh nám připomíná, že vědomé rozhodnutí může zachránit život.
Zdroje
BMJ. [Odkaz na článek n1537]. The BMJ [online]. Cit. 9. 11. 2025. Online dostupné zde
CCJM. Nocebo and Statins. Cleveland Clinic Journal of Medicine [online]. Cit. 9. 11. 2025. Online dostupné zde
CLEVELAND CLINIC. Cholesterol: High Cholesterol Diseases. Cleveland Clinic [online]. 2016. Cit. 9. 11. 2025. Online dostupné zde
CONSULTANT 360. The Anti-Statin Movement: Untangling the Web of Misinformation. Consultant 360 [online]. Cit. 9. 11. 2025. Online dostupné zde
DUKE CLINICAL RESEARCH INSTITUTE. Medical Misinformation Causes Underuse of Statins. DCRI [online]. Cit. 9. 11. 2025. Online dostupné zde
FULL FACT TEAM. John’s story: when health misinformation leads to harm. Full Fact [online]. 20. 6. 2025. Cit. 9. 11. 2025. Online dostupné zde
LOS ANGELES TIMES. How „statin denial“ is harming your health. Los Angeles Times [online]. 24. 7. 2017. Cit. 9. 11. 2025. Online dostupné zde
NCBI. [Záznam PMCID 10892755]. PubMed Central [online]. Cit. 9. 11. 2025. Online dostupné zde
PACE-CME. Nocebo effect in patients who previously discontinued statins due to side effects. PACE-CME [online]. Cit. 9. 11. 2025. Online dostupné zde
ProLékaře.cz. Mýty a fakta o statinech optikou aktuálních evropských doporučení. proLékaře.cz [online]. Cit. 9. 11. 2025. Online dostupné zde
TAMPA BAY CARDIOLOGIST. Debunking Statin Myths: What You Need to Know About Cholesterol Management. Tampa Bay Cardiologist [online]. Cit. 9. 11. 2025. Online dostupné zde
ZDRAVOTNICKÝ DENÍK. Boj s vysokým cholesterolem bojkotují společenské trendy a dezinformace, upozorňuje kardiolog Vráblík. Online dostupné zde
