Co mají společného narcisti a celebrity? Touha po slávě má kořeny v mozku

Celebrity se staly neodmyslitelnou součástí našeho každodenního života. Média často zviditelňují a oslavují slavné lidi a úspěšné jedince, což může podněcovat v dalších lidech touhu po podobné slávě a uznání.

Výzkumy naznačují, že rostoucí touha po slávě souvisí se zvýšeným zapojením celebrit na sociálních sítích. Díky tomu máme dnes možnost nahlížet do jejich životů téměř kdykoliv a kdekoliv a sledovat jejich úspěchy a neúspěchy, osobní život či módní styl. Současně sociální média umožňují každému, kdo vlastní chytrý počítač nebo notebook, budovat si vlastní image a stát se „celebritou“ v online světě. Získávání „lajků“, komentářů a sledujících může pro některé lidi představovat formu potvrzení jejich hodnoty a důležitosti. Jsou sociální média pouhým odrazem naší touhy být vidět a oceňován, nebo se staly katalyzátorem prohlubujícího se narcismu?

Do složitého přediva vztahů mezi narcistickými charakterovými rysy a rostoucí přitažlivostí slávy a celebrit se rozhodli proniknout výzkumníci z Montclair State University. Cílem jejich studie, uveřejněné v časopise Brain Sciences, bylo osvětlit, jaké nervové spoje tvoří základ pro charakterové rysy a chování spojené s narcismem, slávou a uctíváním celebrit.

„Žiji v době, kdy sociální média hrají tak významnou roli, a byla jsem svědkem toho, jak mediální platformy umožnily jednotlivcům vytvářet jednostranné vztahy s celebritami,“ vysvětluje autorka studie Sydney Ash. „Když jsem si udělala průzkum o uctívání celebrit, zjistila jsem, že souvisí se zranitelným narcismem. To mě přivedlo ke zjištění, že grandiózní narcismus souvisí také s touhou stát se slavným. Rozhodla jsem se, že chci prozkoumat tyto vztahy a možné nervové okruhy, které by mohly dané jevy ovlivňovat.“

Vědci zjišťují, že jsou dnešní generace čím dál více zaměřeny na sebe a na dosahování osobních úspěchů a na druhou stranu se u nich snižuje schopnost empatie a sociálních dovedností. Tento trend souvisí s kulturním posunem a proměnou společenských hodnot. Ve společnosti, kde se ve zvýšené míře klade důraz na jednotlivce, jeho práva, svobody a osobní cíle a kde se nadřazuje individuální autonomie a nezávislost nad kolektivním zájmem, má narcismus takříkajíc zelenou. Nadměrné projevy narcismu jsou mnohdy posilovány nejen v rodinách, ale i ve vzdělávacím systému, což se později negativně odráží v pracovním prostředí, kde spolupráce a empatické dovednosti hrají významnou roli.

Narcismus je psychologický termín označující stav, ve kterém jedinec projevuje nadměrný zájem o sebe samého, své potřeby, touhy a ambice. Osoba s narcistickou osobnostní poruchou má přehnané a nerealistické představy o vlastní důležitosti, schopnostech a úspěších. Často má potřebu ostatní lidi manipulovat nebo využívat k dosažení svých cílů. S tím se pojí nedostatek empatie a zájmu o potřeby ostatních lidí.

Četné studie rozlišují dva hlavní typy narcismu: grandiózní a zranitelný. Grandiózní narcismus se vyznačuje přehnaným pocitem vlastní důležitosti a moci. Jedinci s touto formou narcismu mají tendenci se považovat za výjimečné, nadřazené a nedotknutelné.

Zranitelný narcismus je charakterizován podvědomým pocitem nedostatečnosti a křehkého sebevědomí, ale pod tímto povrchem se může skrývat nadměrná sebestřednost a pýcha.

Výzkumy naznačují, že jedinci s narcistickými tendencemi tíhnou k touze po elitním postavení a slávě víc než lidé bez narcistických rysů, a je u tak u nich větší pravděpodobnost, že kýženého cíle skutečně dosáhnou. Vyplývá to z vrozené potřeby narcistů po vnějším potvrzení i z jejich víry v budoucí slávu.

Svou touhu po slávě narcisté promítají do fantazií a grandiózních představ o sobě samých. Mají sklony takto prožívat své úspěchy, hrdinské činy, sexuální fantazie a sny orientované na budoucí slávu. Nejen, že sní častěji, ale je o nich známo, že jsou ochotnější svým snům také věřit.

Pro některé narcisty může sláva znamenat i moc a kontrolu. Sláva často přináší přístup ke zdrojům a možnostem ovlivňovat druhé, a to právě narcisty láká. Dalším motivem může být touha vyvolávat závist a obdiv u druhých lidí, neboť to v nich upevňuje přesvědčení o vlastní důležitosti a hodnotě. Konečně díky slávě se jim dostává toužebné pozornosti.

Fascinace celebritami, vyjádřená intenzivním obdivem a emocionálním zapojením, může oscilovat od nevinného každodenního zájmu o život slavných osobností až po posedlost a patologickou fixaci, která zásadně ovlivňuje život jedince. Toto spektrum náklonnosti odráží základní potřeby jedince po identitě, společenském začlenění a pocitu sounáležitosti, které naplňuje prostřednictvím jednostranných vztahů s veřejně známými osobnostmi.

Osoby s narcistickými sklony mají větší sklon vytvářet si intenzivní vazby k celebritám. Bylo zjištěno, že grandiózní narcisty obzvláště přitahuje představa, že se podobají celebritám, a to díky jejich přehnanému sebevědomí a sociálním dovednostem. Na druhou stranu zranitelní narcisti mohou nalézt v celebritách jakousi formu úniku a inspirace. Identifikují se s příběhy a zkušenostmi celebrit, zejména s těmi, kteří otevřeně hovoří o svých emocionálních zápasech a nedostatcích. Sledování jejich životů a kariér jim může posloužit jako kompenzační mechanismus jejich nejistoty.

Je tedy jasné, že na úrovni chování se narcismus, touha po slávě a uctívání celebrit vzájemně proplétají. Vědce proto zajímalo, zda se tato souvislost projevuje i na neurální úrovni.

Nedávné studie, které využily pokročilé metody jako 3D-T1W MRI skenování, odhalily značné rozdíly v mozku mezi jedinci s vysokými rysy narcismu a těmi s nižšími úrovněmi tohoto rysu.

Výzkumníci se zaměřili na různé oblasti mozku a zjistili, že lidé s narcistickými rysy mají tenčí část předního mozku, menší objem mozkové kůry a slabší spojení mezi určitými oblastmi mozku ve srovnání s těmi, kteří nevykazují výrazné znaky narcismu. Tyto rozdíly se projevují negativně v sociálních dovednostech, jako je empatie, schopnost regulovat emoce a reakce na zpětnou vazbu od ostatních.

Studie také odhalily, že narcismus souvisí se snížením objemu šedé hmoty v oblastech předního mozku, což negativně ovlivňuje emoční empatii a schopnost sebereflexe. Nedostatečná propojenost mezi různými částmi mozku, zejména v přední části frontálního laloku, způsobuje, že tito jedinci tolik touží po uznání a pozornosti.

Celkově tyto výzkumy ukazují, že narcismus má hluboké kořeny v anatomii a funkci mozku, což má významné důsledky pro sociální interakce a emoční prožívání jednotlivců.

Parasociální vztahy, což jsou jednostranné vztahy, které si fanoušci pěstují se svými idoly, mohou mít významný dopad na jejich duševní a fyzické zdraví. Doposud však bylo málo známo o tom, jak se na těchto sklonech podílejí naše mozky. Existují omezené informace o oblastech mozku přímo souvisejících se slávou a uctíváním celebrit.

Výzkumy naznačují, že pro mnohé lidi je jejich vztah k oblíbeným celebritám podobný jako vztah k vlastnímu dítěti nebo partnerovi. Dokonce i když se nikdy nepotkali, si lidé mohou k slavným lidem vytvořit silné emocionální pouto.

Další studie naznačují, že oblíbené televizní postavy nebo ty, které hrají oblíbení herci, jsou diváky vnímány jako skutečnější ve srovnání s těmi, které lidé nemají rádi. Tento jev ukazuje, jak moc mohou vztahy s celebritami ovlivnit naše myšlení a kognitivní schopnosti.

Zatímco v minulosti byl výzkum zaměřen spíše na to, jaký dopad má sláva na celebrity samotné, nový trend směřuje k pochopení toho, jaké účinky má uctívání celebrit na jejich obdivovatele. Ukazuje se, že posedlost celebritami má významný vliv na jejich životy. Porovnávání se s nepravdivými standardy prezentovanými médii může vést k pocitům nedostatečnosti a nejistoty ohledně vlastního vzhledu a životního stylu. Emocionální investice do životů a kariér oblíbených celebrit je někdy tak intenzivní, až přehnaná, že místo aby se soustředili na vlastní životní cíle a potřeby, tráví čas nadměrně sledováním životů slavných lidí. To může vést k pocitu osamělosti a sociální izolaci.

Zdroj: Montclair State University

Odkaz na studii:

Ash, Sydney, Dara Greenwood, and Julian Paul Keenan. 2023. "Neurální koreláty narcismu: Je zde souvislost s touhou po slávě a uctíváním celebrit?"Brain Sciences 13, no. 10: 1499. https://doi.org/10.3390/brainsci13101499