Článek
Ačkoliv je známo, že omezení konzumace masa snižuje riziko kardiovaskulárních nemocí, chyběl pro toto tvrzení jednoznačný důkaz. Výzkumy často narážely na faktory, jako jsou genetické rozdíly, výchova nebo životní styl. V případě jednovaječných dvojčat však tyto faktory nehrají až takovou roli, protože pocházejí ze stejného prostředí a mnohdy vedou podobný životní styl. Výzkum na dvojčatech tak poskytl průlomový způsob, jak potvrdit, že veganská strava je zdravější než běžná masitá.
Jak experiment probíhal
Do studie se zapojilo 22 párů dospělých jednovaječných dvojčat, celkem tedy 44 účastníků. 77 % tvořily ženy a naprostá většina – 73 procent – byli běloši. Jejich průměrný index tělesné hmotnosti (BMI) byl 25,9, což znamená, že účastníci vykazovali mírnou nadváhu.
Výzkumníci ze Stanfordovy univerzity a Kalifornské univerzity v Irvine požádali jedno dvojče z každého páru, aby dodržovalo veganskou stravu, zatímco druhé dvojče konzumovalo běžnější smíšenou stravu.
Obě diety byly zdravé, bohaté na zeleninu, luštěniny, ovoce a celozrnné výrobky a neobsahovaly cukry ani rafinované škroby. Veganská strava byla výhradně rostlinná, bez zastoupení masa a ostatních živočišných produktů, jako jsou vejce nebo mléko. Smíšená strava zahrnovala kuřecí maso, ryby, vejce, sýry, mléčné výrobky a další potraviny živočišného původu. „V naší studii jsme použili zobecnitelnou dietu, která je přístupná každému, protože 21 z 22 veganů dietu dodržovalo,“ uvedl Christopher Gardner ze Stanfordského výzkumného centra pro prevenci.
Během prvních čtyř týdnů dodávala stravovací služba 21 jídel týdně – sedm snídaní, obědů a večeří. Zbývající čtyři týdny si účastníci připravovali jídlo sami.
Po celou dobu výzkumu byl respondentům k dispozici na telefonu vystudovaný dietolog, který jim poskytoval doporučení a zodpovídal dotazy týkající se obou diet. Účastníci si vedli záznamy o konzumovaných potravinách.
Výsledky experimentu
Studii dokončilo 43 účastníků, což podle Gardnera ukazuje, jak snadno se lze během čtyř týdnů naučit připravovat zdravou stravu.
Výzkumníci účastníkům v průběhu studie ve třech obdobích měřili hmotnost a prováděli rozbory krve: na začátku studie, po čtyřech týdnech a po osmi týdnech. Vědci zaznamenali největší zlepšení během prvních čtyř týdnů změny stravování.
Výchozí hladina LDL (také známého jako „špatný“ cholesterol) byla u veganů 110,7 mg/dl a u „všežravců“ 118,5 mg/dl. Na konci výzkumu klesla hladina na 95,5, resp. 116,1 dcl. U veganů to znamenalo pokles o 14 procent.
U veganských strávníků se také projevil asi 20procentní pokles inzulínu. Jak známo, vyšší hladina inzulinu v krvi vede ke zvýšení krevního tlaku, narušení rovnováhy krevních tuků a představuje vyšší riziko rozvoje cukrovky. Vegani navíc zhubli o 4,2 kilogramu více než všežravci.
„Na základě těchto výsledků a s ohledem na dlouhověkost by většině z nás prospělo, kdybychom přešli na rostlinnou stravu,“ poukázal Gardner.
Podle něj konzumenti veganské stravy (a do jisté míry i zúčastnění všežravci) udělali tři nejdůležitější věci pro zlepšení svého kardiovaskulárního zdraví: omezili nasycené tuky, zvýšili množství vlákniny a zhubli. „Veganská strava může přinést další výhody, jako je zvýšení počtu střevních bakterií a omezení úbytku telomer, což zpomaluje stárnutí organismu,“ dodal Gardner.
Stěží však očekávat, že většina lidí přejde na striktní veganskou stravu. Pro začátek by však stačilo zařadit do jídelníčku více rostlinné stravy. Jak z výzkumu vyplynulo, každý, kdo se rozhodne pro veganskou stravu, může během dvou měsíců zlepšit svůj zdravotní stav, přičemž největší změny se projeví už po prvním měsíci.
Zdroj: Stanfordská univerzita, tisková zpráva, 28. listopadu 2023
