Článek
Objev, za nímž stojí vědci z Lundské univerzity, osvětluje, jak náš mozek zpracovává nové informace a vytváří souvislosti. V tomto procesu hraje paměť klíčovou roli nejen tím, že uchovává minulé zkušenosti, ale i proto, že nám pomáhá je propojovat, abychom porozuměli měnícímu se světu a byli schopni se mu přizpůsobovat. Díky tomu můžeme vyvozovat závěry i o věcech, s nimiž nemáme přímou zkušenost. Tato schopnost známá jako integrace paměti umožňuje rychle a flexibilně se učit.
Inês Bramão, docentka psychologie na Lundské univerzitě, uvádí příklad integrace paměti: Řekněme, že se procházíte v parku. Uvidíte muže se psem. O několik hodin později spatříte ve městě tohoto psa se ženou. Váš mozek si rychle spojí, že muž a žena jsou pár, i když jste je nikdy neviděli spolu.
„Činit takové závěry je adaptivní a užitečné. Ale samozřejmě existuje riziko, že náš mozek vyvozuje nesprávné závěry nebo si pamatuje selektivně,“ podotýká vědkyně. Do hry totiž vstupuje emocionální aspekt.
Jak sympatie ovlivňují proces učení
Ines Bramão se spolu s kolegy Mariusem Boeltzigem a Mikaelem Johanssonem pustila do hlubšího zkoumání mechanismu integrace paměti a provedla sérii experimentů, při nichž měli účastníci za úkol zapamatovat si a spojit různé předměty denní potřeby jako misku, míč, lžíci, nůžky a další. Ukázalo se, že schopnost zapamatovat si a propojovat informace závisí na tom, kdo tyto informace předává. Pokud to byla osoba, kterou měl účastník v lásce, šlo učení snáze než v případě, když informace pocházely od někoho, koho neměl rád.
Účastníci experimentu také poskytli své definice toho, co pro ně znamená „líbí“ a „nelíbí“ – od politických názorů přes stravovací návyky až po oblíbené sporty, koníčky a hudbu, což pomáhá lépe pochopit, co formuje osobní preference.
Politické dopady
Toto subjektivní hodnocení informačních zdrojů má hluboké důsledky v různých oblastech života včetně politiky. Ines Bramão to ilustruje hypotetickým scénářem, v němž je vnímání zlepšení zdravotní péče ovlivněno politickou příslušností, což ukazuje, jaký vliv na naše chápání a přisuzování příčinných souvislostí může mít předpojatost.
„Politická strana argumentuje zvýšením daní ve prospěch zdravotnictví. Později navštívíte zdravotnické středisko a zjistíte, že došlo ke zlepšení. Jestliže sympatizujete se stranou, která chtěla zlepšit zdravotní péči prostřednictvím vyšších daní, pravděpodobně přisoudíte zlepšení zvýšení daní, i když zlepšení mohlo mít zcela jinou příčinu,“ říká vědkyně.
Kořeny polarizace
Výzkum odhaluje širší důsledky toho, jak preference zdrojů ovlivňují učení a utváření přesvědčení a přispívají k jevům, jako je polarizace a odolnost vůči informacím, které odporují našim přesvědčením.
„Tyto významné jevy lze částečně vysledovat až k základním principům, které řídí fungování naší paměti,“ tvrdí Mikael Johansson, profesor psychologie na Lundské univerzitě. „Jsme více nakloněni vytváření nových spojení a aktualizaci znalostí z informací prezentovaných skupinami, které upřednostňujeme. Takové preferované skupiny obvykle poskytují informace, které jsou v souladu s našimi již existujícími názory a představami, což může posílit polarizované názory.“
Vrozená zaujatost
Pochopení kořenů polarizace a našeho odporu vůči novým poznatkům skrze základní funkce mozku poskytuje hlubší vhled do toho, proč se chováme tak, jak se chováme. Nejde jen o to, jak nás ovlivňují „filtrační bubliny“ na sociálních médiích, ale i o to, jak náš mozek automaticky zpracovává informace. Zvláště pozoruhodné je zjištění, že přijímáme informace odlišně podle toho, kdo je předává, dokonce i v případě, kdy jsou tyto informace neutrální. V každodenním životě, kde jsou emoce často silné, může tento efekt hrát ještě větší roli.
Je důležité si být těchto přirozených tendencí vědom a aktivně se snažit zachovávat otevřený a kritický přístup k různým zdrojům informací, abychom si mohli tvořit názory založené na širokém spektru perspektiv a poznatků, což nám umožní dosáhnout většího pochopení a vyváženosti ve svých postojích.
Studie vyšla v časopise Communications Psychology.
Zdroj: Lund University
Odkaz na studii: Boeltzig, M., Johansson, M. & Bramão, I. Skupinové zdroje posilují asociativní inferenci. Commun Psychol 1, 40 (2023). https://doi.org/10.1038/s44271-023-00043-8
