Článek
Studie zveřejněná v časopise International Affairs přinesla zajímavé poznatky ohledně postojů evropských zemí k situaci na Ukrajině. Zjistila, že na evropském kontinentu jasně převažuje podpora Ukrajiny, a evropští politici tak mají omezené pole působnosti pro prosazování proruských zahraničněpolitických postojů.
Výzkumníci z Exeterské univerzity provedli analýzu veřejného mínění v deseti evropských zemích a identifikovali tři odlišné skupiny ohledně postojů k Ukrajině.
První skupinu takzvaných „věrných“ tvoří obyvatelé Spojeného království, Polska, Estonska, Finska a Švédska, kteří se stali po ruské invazi významnými podporovateli Ukrajiny.
Druhá skupina, označená jako „pevní zastánci Ukrajiny,“ zahrnuje Francii, Německo a Španělsko, kde občané rovněž podporují Ukrajinu, ale existuje tu menší část voličů, kteří zvažují územní ústupky či zrušení sankcí vůči Rusku.
Třetí skupinu „váhavých“ představuje Itálie a Maďarsko, kde je podpora Ukrajiny nižší a část obyvatel připisuje Ukrajině určitou odpovědnost za konflikt.
Fandit Rusku není „in“
Žádná z uvedených zemí není vysloveně proruská. Solidaritu s Ukrajinou nejsilněji projevují obyvatelé zemí, které by se mohly stát budoucím terčem ruské expanze. Britská veřejnost obecně podporuje vojenské řešení, které signalizuje odhodlání (někdy označované jako militantní internacionalismus). V Německu, Francii i Španělsku sice převažuje dlouhodobá podpora Ukrajiny, ale zároveň jsou zde patrné i sympatie vůči Rusku. Veřejné mínění v Itálii a zejména v Maďarsku je spíše neutrální a kolísá.
Dokonce i v zemích s obecně nižší podporou Ukrajině nebo mezi skeptičtější částí společnosti obvykle najdeme většinu nebo alespoň pluralitu, která vyjadřuje vstřícné politické postoje vůči Ukrajině. V nejhorším případě lze konstatovat, že jen malá většina sympatizuje s proruskými postoji. Tento trend naznačuje, že političtí aktéři mají omezený prostor k uplatňování politiky namířené proti Ukrajině a ve prospěch Ruska.
Kdo může za válku
Většina Evropanů téměř jednomyslně obviňuje Rusko z války a rozhodně podporuje Ukrajinu v jejím válečném úsilí. Pouze menšina respondentů se domnívá, že by Ukrajina měla být vyzvána k přijetí územních ztrát za účelem ukončení konfliktu, nebo že by měly být zrušeny hospodářské sankce proti Rusku.
Válka na evropském kontinentu obrátila pozornost občanů k bezpečnostní politice.
Ve Spojeném království a východoevropských zemích, stejně jako ve Finsku a Švédsku, pouze zhruba 20 procent nebo méně lidí přisoudilo Ukrajině určitou míru odpovědnosti za vypuknutí konfliktu. Naopak ve Francii, Německu a Španělsku se toto číslo pohybovalo mezi 25 až 35 procenty. Více než 40 procent Italů a 55 procent Maďarů však vinilo Ukrajinu za eskalaci konfliktu.
Během průzkumu se pouze malé menšiny obyvatel v každé zemi vyjádřily pro zrušení ekonomických sankcí proti Rusku, protože mají obavy z možných škod, které by to mohlo způsobit domácí ekonomice. V podpoře sankcí tak občané Evropy udržují významnou shodu, s výjimkou Maďarů, kteří nejsou tak jednoznační.
Budoucnost NATO
V názorech Evropanů na budoucí směřování NATO se mezi Evropany objevuje více rozdílů a nuancí. Zvýšení přítomnosti NATO ve východní Evropě si pochopitelně přeje většina obyvatel Estonska i Polska, zbytek zemí je ale proti, přičemž ve Švédsku a Finsku jde jen o těsnou většinu.
Úroveň podpory je nicméně mezi „věrnými zastánci“ vyšší než v ostatních dvou skupinách, takže i zde platí již zmíněný obecný vzorec rozdílů mezi třemi evropskými tábory. V zemích „pevných podporovatelů“ se pro zvýšení přítomnosti NATO ve východní Evropě vyslovilo kolem 35 a 40 procent, v Itálii tato podpora klesá na 29 procent a v Maďarsku dokonce na 26 procent.
Generační rozdíly
Ve všech zemích je patrné, že starší generace více než ty mladší podporuje zvýšení přítomnosti vojsk NATO ve východní Evropě a přijetí Ukrajiny do aliance. Nicméně rozsah těchto rozdílů se liší mezi jednotlivými zeměmi a také mají různý politický význam. Znovu se potvrzuje, že rozdíly mezi zeměmi jsou důležitější než rozdíly uvnitř věkových skupin.
Nejstarší věková kohorta vykazuje nejsilnější souhlas s případným přijetím Ukrajiny do aliance: 83 % ve věku 60 a více let v Estonsku, 66 % v Polsku, 65 % ve Finsku a Spojeném království a 56 % ve Švédsku. To je výrazný rozdíl oproti průměrným 48 % u lidí ve věku 18–29 let v těchto zemích. Menší rozdíly jsou zaznamenány v táboře takzvaných „pevných podporovatelů“ a ještě méně pak u těch „váhavých, nejistých“.
Tyto odlišnosti naznačují, že pro vlády zkoumaných zemí bude nezbytné cíleně komunikovat s mladšími voliči a snažit se je přesvědčit o výhodách a důsledcích těchto kroků pro bezpečnost Evropy jako celku.
Stranické preference
V západoevropských zemích jsou kromě příznivců levicových stran, které v minulosti rozvíjely úzké vztahy se Sovětským svazem, jednoznačně nejvíce nakloněni ruské straně příznivci pravicově populistických stran. Zvláště dobře to ilustruje Německo: 55 procent německých respondentů, kteří se hlásí k populistické krajně pravicové straně Alternative für Deutschland (AfD), připisuje Ukrajině jistou odpovědnost za válku. Tento proruský postoj odráží názory bývalého spolustraníka AfD Alexandera Gaulanda, který tvrdí, že invaze na Ukrajinu byla „důsledkem minulých selhání“, mezi něž řadí v prvé řadě rozšiřování NATO po skončení studené války, čímž prý došlo k narušení „legitimních bezpečnostních zájmů Ruska“.
Většina (56 %) příznivců AfD by rovněž podpořila předání anektovaných ukrajinských území Rusku, což představuje dlouhodobé stanovisko této strany, která souhlasí s ruskou anexí Krymu. Poslanec AfD Roger Beckamp ostatně prohlásil: „Na Krymu nevidíme ruskou okupaci. Setkal jsem se s mnoha lidmi, kteří si přejí být s Ruskem, a to ne dočasně, ale natrvalo.“
Nicméně v průzkumu se ukázalo, že větší vliv než politická příslušnost a stranické ideologie sehrávají mezinárodní geopolitické rozdíly. Například umírněné levicové a pravicové strany v Německu a Francii se trvale staví přátelsky k Rusku než podobné strany ve Finsku, Švédsku nebo Spojeném království.
Podporu Ukrajině demonstrují lidé po celé Evropě.
Hra o čas
Neochvějná ochota evropské veřejnosti nadále pomáhat Ukrajině pravděpodobně ovlivní výsledek rusko-ukrajinské války. Politici tím spíše podpoří Ukrajinu, když tomu bude veřejné mínění nakloněno. Neschopnost Ukrajiny dosáhnout vojenských úspěchů včetně neúspěšné protiofenzívy, která začala v polovině roku 2023, by však mohla tuto jednotnou podporu podkopat. Pokud začne veřejnost pochybovat o šancích na ukrajinský úspěch, možná si bude méně přát, aby vlády dál poskytovaly Ukrajině pomoc. Břemena sankcí a vojenské podpory jsou snesitelnější, když přinášejí úspěch. V opačném případě to způsobí problém, zejména v zemích, jako je Německo, kde je veřejnost skeptičtější a kde přetrvávají dlouhodobé pacifistické a izolacionistické nálady.
S tím zřejmě počítá ruský prezident Vladimir Putin, který teď hraje hlavně o čas. Doufá, že válkou unavená veřejnost bude požadovat ukončení války, nebo alespoň velkorysé podpory Ukrajiny. Podle vědců však tato strategie pravděpodobně nebude fungovat. Výzkumy ukazují, že veřejnost je schopna pokračovat v podpoře i tváří v tvář velkým nákladům. Občané nemají v lásce politické veletoče a preferují konzistentní postoje.
Přesto se Evropa může časem ocitnout před nejtěžší volbou. Není vůbec jasné, zda současná míra podpory, kterou Ukrajina dostává od USA, bude pokračovat i po příštích amerických prezidentských volbách. Pokud bude rusko-ukrajinský konflikt pokračovat bez ukrajinských úspěchů na bojišti a ekonomická krize zasáhne širší vrstvy společnosti, lze očekávat, že podpora Ukrajiny ze strany veřejnosti oslabí. Otázkou pak je, jaký druh domácí politiky se v evropských zemích prosadí.
„Pokud si vlády přejí udržet vysokou úroveň podpory, doporučujeme zaměřit komunikaci tak, aby oslovila skupiny, které podle našich zjištění projevují menší podporu. To by mohlo zahrnovat využití netradičních mediálních platforem k oslovení mladšího publika nebo členů populistických pravicových skupin,“ navrhují autoři studie.
Zdroj: University of Exeter
Odkaz na studii:
Catarina Thomson, Matthias Mader, Felix Münchow, Jason Reifler, Harald Schoen, European public opinion: united in supporting Ukraine, divided on the future of NATO, International Affairs, Volume 99, Issue 6, November 2023, Pages 2485–2500, https://doi.org/10.1093/ia/iiad241
