Červené maso a uzeniny ničí mozek. Češi podceňují riziko demence

Červené maso a uzeniny si už dávno vysloužily pověst potravin spojených s vážnými zdravotními problémy, jako jsou srdeční choroby, rakovina nebo cukrovka 2. typu. Nedávný výzkum však odhalil jejich další skrytou hrozbu: mohou poškozovat mozek. Studie zveřejněná v časopise Neurology ukazuje přímou souvislost mezi konzumací červeného masa – zejména uzených nebo zpracovaných druhů – a rizikem vzniku neurodegenerativních onemocnění, kam se řadí tolik obávaná Alzheimerova choroba a demence. Nahrazení červeného masa rostlinnými bílkovinami i mořskými rybami či drůbežím masem toto riziko naopak snižuje. Tento objev vyzývá k přehodnocení jídelníčku, zejména u těch, kteří pravidelně konzumují červené maso.

Vědci z Mass General Brigham a dalších institucí se zaměřili na bezmála 134 tisíc lidí ve středním věku, kteří na začátku výzkumu netrpěli demencí. Tuto rozsáhlou skupinu sledovali neuvěřitelných 43 let, během nichž pečlivě monitorovali jejich stravovací návyky a stav kognitivního zdraví. Každé dva až čtyři roky účastníci vyplňovali podrobné deníky, kde zaznamenávali množství a typ masa, které jedli. Vědci je pak rozdělili do skupin podle denní konzumace červeného masa a sledovali, jak se jejich mentální schopnosti v průběhu let měnily.

Výsledky? Lidé, kteří denně jedli zpracované červené maso, a to i v malém množství, měli o 13 % vyšší riziko vzniku demence. Každá další denní porce urychlila stárnutí mozku v průměru o 1,5 roku.

U více než 11 000 účastníků studie se během sledovaného období vyvinula demence. Vědci také zjistili, že denní konzumace pouhé čtvrtiny typické porce zpracovaného červeného masa (přibližně dva plátky slaniny nebo nožička párku o váze 85 gramů) vedla ke 14% zvýšení rizika demence. Přitom nezpracované červené maso, jako je hovězí nebo vepřové, zvyšovalo pravděpodobnost subjektivního zhoršení kognitivních funkcí o 16 %. Tito jedinci si začali všímat problémů s pamětí a myšlením ještě předtím, než byly změny zachytitelné v běžných testech.

Tým pod vedením Daniela Wanga mohl díky nasbíraným datům porovnat dvě skupiny – ty, kteří jedli více zpracovaného červeného masa, s těmi, kteří upřednostňovali to nezpracované. U první skupiny se sice objevilo mírně vyšší riziko demence, ale tento rozdíl nebyl statisticky významný.

Výsledky studie se shodují s dalšími výzkumy prezentovanými na mezinárodní konferenci Alzheimerovy asociace v roce 2022, které ukázaly, že strava s vysokým obsahem ultrazpracovaných potravin urychluje pokles kognitivních funkcí. Pokud více než 20 % denního příjmu tvoří takovéto potraviny, pak kognitivní funkce, jako je paměť a plynulost slovní komunikace, se zhoršují o 28 % rychleji.

Nebezpečí zpracovaného červeného masa, zejména uzenin, souvisí s vysokým obsahem sodíku, nasycených tuků, dusitanů a chemických přísad. Podívejme se, jak tyto složky ovlivňují zdraví mozku:

Zpracované maso obsahuje hodně sodíku, který zvyšuje krevní tlak. To může postupně oslabit cévy, včetně těch, které zásobují mozek. Pokud mozkové buňky nedostávají dostatek krve, začnou odumírat, což zvyšuje riziko nemocí, jako je demence.

Konzervanty, jako jsou dusitany a dusičnany, které se běžně používají ke konzervaci a solení masa, mohou mít na mozek toxický vliv. Tyto chemikálie se mohou v těle přeměnit na karcinogenní nitrosaminy, které podporují oxidační stres. Tento stav nastává, když volné radikály poškozují buňky, včetně neuronů v mozku, což vede k jejich postupnému odumírání a klesající kognitivní výkonnosti.

Zpracované maso je bohaté na nasycené tuky, které zvyšují hladinu špatného LDL cholesterolu. Tento typ tuku může narušit funkci neuronů a přispívat k problémům s nervovým systémem. Vysoký obsah nasycených tuků je také spojován se snížením hladiny mozkového neurotrofického faktoru (BDNF), což je protein, jenž hraje klíčovou roli při růstu nových mozkových buněk a regeneraci neuronů. Snížení hladiny BDNF je spojeno s vyšším rizikem neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba.

Oxidační stres, který vzniká v těle v důsledku chemických reakcí, může poškodit mozkové buňky a podpořit zánětlivé procesy v nervové soustavě. Tyto chronické záněty jsou považovány za hlavní příčinu mnoha neurodegenerativních onemocnění, včetně demence a Alzheimerovy choroby. Uzené maso tento proces v těle nejen zesiluje, ale také podporuje zánětlivé reakce, které mohou ještě více oslabit zdraví mozku a urychlit kognitivní úpadek.

Při trávení červeného masa vzniká ve střevech trimethylamin N-oxid (TMAO), sloučenina, která se hojně vyskytuje v krvi osob trpících kardiovaskulárními onemocněními, ale i cukrovkou a některými typy rakoviny. TMAO v těle vyvolává záněty a ovlivňuje metabolismus lipidů a glukózy, což může přispět k rozvoji metabolických poruch, jako je cukrovka, která je rovněž rizikovým faktorem pro kognitivní úpadek.

Další znepokojivou teorií je, že látky vznikající při rozkladu zpracovaného červeného masa mohou podporovat tvorbu amyloidních plaků, které jsou charakteristickým znakem Alzheimerovy choroby. Tyto plaky se hromadí v mozku a časem zhoršují paměť a kognitivní schopnosti.

Dobrou zprávou je, že změny ve stravování mohou riziko demence výrazně snížit. Vědci zjistili, že ochranný účinek má nahrazení zpracovaného červeného masa jinými zdroji bílkovin, jako jsou ořechy, luštěniny, ryby nebo kuřecí maso.

Ve zmíněné studii se vědci zaměřili na to, jaký dopad na lidské zdraví tyto alternativy přinášejí. Výsledky ukázaly, že když lidé nahradili jednu porci zpracovaného červeného masa denně ořechy nebo luštěninami, riziko demence se snížilo o 19 %. Pokud dali přednost rybám, bylo riziko ještě nižší – o 28 %. Konzumace drůbeže místo červeného masa přispěla ke snížení rizika o 16 %.

Mořské plody jsou nejen skvělým gurmánským zážitkem, ale podle řady studií také účinnou prevencí proti Alzheimerově chorobě a demenci. Díky vysokému obsahu omega-3 mastných kyselin, které podporují zdraví mozku i srdce, mají lidé, kteří je pravidelně konzumují, nižší riziko těchto onemocnění. Stejně tak ořechy a semena jsou nabité zdravými nenasycenými tuky, které prospívají mysli. Fazole, čočka a další luštěniny zase vynikají vysokým obsahem vlákniny a polyfenolů, přičemž mají nízký glykemický index. Studie naznačují, že právě ořechy a semena mohou zlepšit metabolismus cukru v krvi, čímž chrání před cukrovkou 2. typu – rizikovým faktorem, který může vést k demenci.

Jak vědci ve své zprávě zdůrazňují, když místo zpracovaného červeného masa zařadíte do jídelníčku jiné zdroje bílkovin, dosáhnete dvojího efektu: snížíte příjem škodlivých látek a zároveň obohatíte svou stravu o prospěšné živiny.

Tyto informace jsou zvláště důležité pro českou populaci, kde je spotřeba masa, zejména uzenin a zpracovaného masa, alarmujícím způsobem vysoká. Podle České alzheimerovské společnosti trpí demencí v Česku přibližně 171 000 lidí, přičemž se předpokládá, že do roku 2050 jejich počet vzroste na téměř 300 000. To představuje vážný problém jak pro samotné pacienty a jejich rodiny, ale i pro celý zdravotnický a sociální systém.

Průměrný český občan spotřebuje ročně více než 80 kilogramů masa, z toho téměř 45 kilogramů vepřového, které se často zpracovává na klobásy, salámy, šunky a další uzenářské výrobky. Češi mají stále v oblibě dávat si ke snídani či večeři pečivo s uzeninou, ať jde o šunku, salám nebo párky.

Naopak spotřeba zeleniny v České republice nedosahuje doporučených hodnot a ryby zůstávají jen okrajovou součástí jídelníčku. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) by měl každý člověk sníst denně přibližně 400 gramů ovoce a zeleniny kvůli zdroji vitamínů a také vlákniny, která rovněž pomáhá udržovat optimální hodnoty cholesterolu a cukru v krvi. V roce 2023 však byla průměrná spotřeba zeleniny v České republice 87,2 kg na osobu.

Prevence demence nespočívá pouze ve vyřazení masa. Jde o přijetí komplexnějšího přístupu ke zdraví, který zahrnuje pravidelné cvičení, zanechání kouření, omezení alkoholu, duševně stimulující aktivity a dostatek kvalitního spánku. Dokonce i pobyt na čistším vzduchu může přispět k lepšímu zdraví mozku.

Zavádění nových návyků může sice zejména pro starší lidi představovat nelehkou výzvu, ale stojí za to se o to pokusit. Začít lze drobnými úpravami jídelníčku a životního stylu a postupně na nich stavět – klíčem je vytrvalost. I malé kroky mohou časem vést k velkým změnám, které přinesou jednoznačné a dlouhodobé přínosy pro zdraví. Ti, kteří se snaží zlepšit svůj jídelníček a životní styl, pravděpodobně zaznamenají úbytek hmotnosti, více energie, bystřejší mysl a celkově lepší fyzickou a duševní kondici. Kvůli těmto výhodám se vyplatí něco obětovat.

Zdroj:

szu.gov.cz / csu.gov.cz / plzen.rozhlas.cz / statistikaamy.csu.gov.cz / neurology.org / eurekalert.org / vzp.cz