Článek
V dnešní uspěchané době, kdy na nic není čas, je zvykem dělat více činností současně. Ráno u snídaně kontrolujeme mobil, při obědě řešíme pracovní záležitosti a k večeři si pustíme televizi. Pokud se při jídle rozptylujeme, hrozí nám přejídání. Kvůli nepozornosti si totiž jídlo nevychutnáme naplno, což v nás zanechává pocit neuspokojení. Ten se pak snažíme kompenzovat tím, že později sníme více jídla.
Jde o fenomén zvaný hédonická spotřeba, jenž se netýká jen konzumace jídla, ale i dalších činností, jako třeba nakupování nebo sledování sociálních sítí. Tedy aktivit, které nám poskytují požitky a potěšení. Přesto nás zcela neuspokojí, a často pak vyžadujeme více, než je zdrávo a než potřebujeme.
„Nadměrná konzumace je vesměs důsledkem nedostatku sebekontroly,“ uvedl Stephen Lee Murphy z belgické univerzity v Gentu, jenž se svým týmem se touto problematikou zabýval. Jejich studie vyšla v časopise Journal of Personality and Social Psychology. Výzkum ukázal, že zmíněná nenasytnost často souvisí s rozptylováním. Když se na jídlo nesoustředíme, stěží si ho vychutnáme tak, abychom byli spokojení.
„Naše zjištění naznačují, že nadměrná konzumace často pramení z lidské touhy dosáhnout určité úrovně požitku z dané činnosti. Když se nám do cesty postaví rozptýlení, je pravděpodobné, že se to můžeme snažit kompenzovat větší konzumací,“ vysvětluje vědec.
Experimenty s jídlem
Aby vědci lépe pochopili vliv rozptýlení na nadměrnou konzumaci, uspořádali experiment s 122 účastníky, převážně ženami ve věku 18 až 24 let. Účastníci měli jíst oběd za různých podmínek: bez rozptýlení, s mírným rozptýlením (sledování videa) a s vysokým rozptýlením (hraní Tetrisu). Po jídle hodnotili svůj požitek, spokojenost, touhu po dalším jídle a množství, které snědli. Také zaznamenávali, jak se později během dne občerstvovali.
Jak byl výsledek? Účastníci, kteří se při jídle rozptylovali jinými činnostmi, vykazovali menší požitek a spokojenost, zvýšenou touhu po dalším uspokojení a častější občerstvování po jídle.
Výzkumníci také sledovali 220 účastníků ve věku 18 až 71 let (převážně opět ženy) po dobu jednoho týdne, aby prozkoumali širší účinek fenoménu hédonické kompenzace, který sahá nad rámec stravování. Účastníci každý den prostřednictvím svých chytrých telefonů odpovídali na sedm krátkých dotazníků týkajících se jejich hédonické spotřeby, rozptýlení a spokojenosti. Podobně jako při experimentu s jídlem, výzkumníci zjistili, že když se lidé u jídla rozptylovali, většinou si produkt užili méně, než očekávali, cítili se méně spokojeni a pociťovali zvýšenou potřebu dalšího uspokojení.
Cesta ke střídmosti
S trochou vůle lze nadměrné konzumaci předejít. Jednou z účinných metod je mindful eating neboli všímavé jedení. Nejde jen o to, co jíme, ale i o způsob, jakým jíme. Tato strategie, inspirovaná buddhismem, klade důraz na všímavost k tomu, co právě děláme. Vyžaduje, abychom zpomalili a věnovali se pouze jídlu, bez rozptylování televizí, chytrými telefony, počítači nebo novinami. Odložení těchto rušivých prvků nám umožní lépe ocenit chuť jídla a jíst pomaleji.
Když při jídle zapojíme všechny smysly, stává se konzumace potravy komplexním zážitkem, skutečnou smyslovou symfonií. Vnímáme všechny chutě, vůně, barvy, tvary, konzistenci potravy, ale i vlastní tělesné pocity – tedy jak na nás jídlo působí. K tomu je zapotřebí jíst v klidném prostředí, nemluvit a každé sousto pozorně rozkousat a rozmělnit. Tento přístup prohlubuje naši radost z jídla, ale také podporuje trávení. Výsledkem je celková pohoda.
Tentýž přístup vědomé pozornosti lze uplatnit i v i jakýchkoliv jiných činnostech. Pak možná přijdeme na to, že ke štěstí stačí opravdu málo.
Štěstí v přítomnosti
Susan Albert, která napsala o mindful eating knihu Jez, pij, buď vědomý (Eat, drink and be mindful, 2009), tvrdí, že lidé, kteří jedí vědomě, jsou vyrovnanější, spokojenější a mají menší potíže s váhou. A výzkumy jí dávají za pravdu. Tak například v psychiatrickém rehabilitačním centru Bostonské univerzity školili během dvoutýdenního programu 46 dobrovolníků v umění všímavého jedení, po němž byli po dobu tří let opakovaně dotazováni ohledně svých stravovacích návyků a duševního pokroku. Studie ukázala, že lidé, kteří striktně dodržovali strategii mindful eating, měli menší sklony k přejídání a takzvanému zajídání emocí, kdy jídlo slouží jako prostředek ke zmírnění stresu či emočních výkyvů – zejména v obtížných životních situacích.
Změna v praxi
Možná namítnete, že polední přestávka je příliš krátká na to, abyste tímto způsobem stihli sníst své jídlo, nebo že vás kolegové v práci budou mít za exota, když po celou dobu oběda nepromluvíte. V tom případě se vyplatí komunikovat, a to i za cenu počátečního nepochopení. Vysvětlete vedení, jak mindful eating může pozitivně ovlivnit vaši produktivitu, soustředění a celkovou pohodu. Požádejte o možnost delší nebo flexibilnější pauzy na oběd, abyste si mohli jídlo v klidu vychutnat. Můžete kolegy inspirovat a motivovat je, aby se také zaměřili na mindful eating. Uspořádejte třeba společnou „mindful lunch“ pauzu, kde si všichni v klidu vychutnají jídlo. A hlavně – mějte trpělivost a vytrvejte. Změna firemní kultury a zavedení nových zvyklostí může nějaký čas trvat. Běžte jim příkladem, a možná vás budou časem následovat.
Zdroj:
Odkaz na studii:
Murphy, S. L., van Meer, F., van Dillen, L., van Steenbergen, H., & Hofmann, W. (2024). Nedostatečné potěšení: Blíže k pojetí samoregulace hédonické kompenzace a nadměrné spotřeby. [Underwhelming pleasures: Toward a self-regulatory account of hedonic compensation and overconsumption]. Journal of Personality and Social Psychology. Předběžné zveřejnění online. https://doi.org/10.1037/pspa0000389
