Článek
Stačí se podívat na snímky absolventů středních škol z první republiky a srovnat je s portréty současných maturantů, a rozdíly jsou zřejmé na první pohled. Zatímco tabla minulých dob odrážejí přísný řád, který v tehdejším školství vládl, dnešní rozpustilá, odvázaná tabla středoškoláků svědčí o míře svobody, která soudobé mládeži dovoluje se projevit podstatně kreativnějším a odvážnějším způsobem než kdysi. V touze přitáhnout pozornost a provokovat se nejednou pohybují na hraně.
Všichni stejní, srovnaní a obyčejní
Vyfotit se polonazí nebo rovnou nazí, tak něco takového by před čtyřiceti nebo padesáti lety bylo nemyslitelné. V dobách, kdy ve školství vládly přísné mravy, by takovým odvážlivcům hrozil vyhazov ze školy. Vždyť i pózovat na tablu jako kovbojové by v časech reálného socialismu mohlo znamenat skandál, neboť by to nějaký přičinlivý straník mohl považovat za propagaci kapitalistického Západu. Na „prehistorických tablech“ tak často můžeme vidět jen vzorně učesané hlavy studentů a studentek, seřazených pěkně do řádků jak linky v sešitech, se stejným náklonem a směrem očí hledících tím jediným a správným směrem vstříc lepším zítřkům. Žádné výstřihy nebo upnutá trička, ale saka, kravaty a decentní límečky. Jako jediný „kreativní prvek“ ozvláštňující tahle smuteční tabla z „dávnověku“ si museli studenti vystačit maximálně s obrázkem školní budovy, rozevřené knihy či portrétem Komenského.
Když nevíš, jak zaujmout, svlíkni se
Zatímco v minulých dobách nebylo žádoucí vybočovat z řady a osobnost jednotlivce se musela podřizovat přísnému kolektivnímu řádu a nezpochybnitelným autoritám, dnešní maturitní fotografie jsou doslova orgiemi nevázaného exhibicionismu a narcismu. Dívky mají neodbytnou potřebu vystavit na odiv všechny krásy svého těla, za které by se nestyděly ani pornoherečky a modelky na platformě OnlyFans, a ani kluci nechtějí nechat nikoho na pochybách, jak jsou proklatě sexy a cool. Co takhle vyfotit se na Adama a zakrýt si puškou své přirození?
Hlavně nenudit! V konkurenci tolika maturitních tabel je zkrátka potřeba přijít s originálním nápadem, zaujmout, ne-li přímo šokovat. Velký poprask nedávno vyvolali deváťáci ze ZŠ Bělé, kteří pózovali s dlouhými zbraněmi, a někteří dokonce jimi mířili na spolužáka. Prý šlo jen o recesi, která ovšem v kontextu loňské tragické střelby na filozofické fakultě nevyzněla zrovna humorně.
Nové trendy
Svlíknout se dnes už nestačí, tenhle nápad je dost otřepaný. I nahota se nakonec okouká, zvlášť je-li všudypřítomná. Svlékají se dnes už i babičky, takže v tomto směru není čím ohromovat. Maturitní tabla proto nabývají nejen větších rozměrů, ale trojrozměrných forem včetně interaktivních a multimediálních prvků. Někdy mají doslova podobu uměleckého díla. Promítají se na fasádách budov, objevují se i na polepech autobusů. Občas školy upouštějí od fyzické podoby tabla a prezentují své maturanty pouze v digitální formě. Na druhou stranu se některé třídy paradoxně začínají vracet ve stylu retra do minulosti a volí střízlivější, klasický styl s černobílými fotografiemi a dobovými kostýmy.
Reklamní studia obratně vycházejí vstříc touze mladých lidí po originalitě a kreativním sebevyjádření a na zakázku jim vytvářejí profesionální tabla přímo na míru. I to je podstatný rozdíl oproti minulé době, kdy študáci vlastnoručně aranžovali fotografie, kreslili či vystřihovali obrázky.
A hlavně – tablem se dnes neprezentují jen maturanti, ale i deváťáci, a dokonce předškoláci. Každý se chce zkrátka zviditelnit a dát světu patřičně najevo, že dosáhli významného životního milníku. Tabla tak zřejmě ani v budoucnu nezaniknou, jen získají časem jinou podobu, kterou zřejmě bude diktovat umělá inteligence v ruku v ruce s novými technologie. I když, kdo ví?
