Článek
Na nedávném celosvětovém kongresu Evropské společnosti pro klinickou mikrobiologii a infekční nemoci v Barceloně představili výzkumníci z Portugalska a Velké Británie znepokojivé výsledky své studie. Zjistili, že v některých domácnostech došlo mezi nakaženými domácími zvířaty a jejich zdravými majiteli k přenosu bakterií rezistentních na antibiotika. Tato fakta zpochybňují dosavadní přesvědčení, že hlavními přenašeči superbakterií jsou pouze lidé. Zjištění vyvolala ve vědecké komunitě obavy, že domácí zvířata mohou sloužit jako rezervoár antibiotické rezistence a napomáhat tak jejímu šíření.
Nebezpečné bakterie
To, že domácí mazlíčci mohou být přenašeči nebezpečných bakterií a parazitů, není žádnou novinkou, jenže otázce přenosu superbakterií se dosud věnovalo jen málo studií, které navíc neposkytly spolehlivé důkazy. Dlouhou dobu byla role domácích zvířat při šíření antibiotické rezistence podceňována.
Odolnost vůči antibiotikům přitom představuje jednu z největších hrozeb pro veřejné zdraví, kterým lidstvo v současnosti čelí. Tento problém nastává, když si bakterie vyvinou mechanismy obrany proti účinkům léků, které je mají zničit. V důsledku toho vznikají takzvané „superbakterie“, které je nesmírně obtížné léčit pomocí dostupných léků.
Když se infekce odolné vůči lékům rozšíří, medicína se dostává do úzkých. Nemoci, které se dříve daly snadno zvládnout, mohou vést k vážným zdravotním problémům, prodlouženému pobytu v nemocnici, a dokonce i k úmrtí.
Globální hrozba
Každoročně mají infekce rezistentní vůči léčivům na svědomí více než 1,2 milionu lidských úmrtí a bez přijetí účinných opatření se předpokládá, že do roku 2050 se tento počet vyšplhá na 10 milionů. Podle analýzy zveřejněné v časopise The Lancet je antibiotická rezistence v současnosti hlavní příčinou úmrtí na celém světě, převyšující počty úmrtí spojené s HIV/AIDS nebo malárií. Dochází k mnoha stovkám tisíc úmrtí kvůli běžným, dříve léčitelným infekcím, jako jsou infekce dolních cest dýchacích a krevního řečiště, protože bakterie, které je způsobují, si vyvinuly rezistenci vůči léčbě. Z toho důvodu se vědci v poslední době zaměřují na to, jakou roli roli v tomto problému představují domácí zvířata.
„Je naprosto nezbytné porozumět přenosu rezistentních bakterií z domácích zvířat na člověka a najít řešení, abychom mohli efektivně bojovat proti antibiotické rezistenci jak u lidí, tak u zvířat,“ vysvětluje hlavní autorka nové stude Juliana Menezes z Fakulty veterinárního lékařství Lisabonské univerzity.
Zaostřeno na domácnost
Do studie se zapojilo 43 domácností v Portugalsku, v nichž celkem žilo 78 lidí, 38 psů a 5 koček, a dále 22 domácností ve Velké Británii, kde celkově pobývalo 56 lidí a 22 psů.
Všichni lidé byli zdraví, ale všichni psi trpěli infekcemi kůže a měkkých tkání nebo močových cest. V rámci studie výzkumníci testovali vzorky trusu, moči a kožních stěrů od domácích zvířat i jejich majitelů, aby zjistili, zda obsahují rezistentní bakterie. Objevili pět domácností, kde jak majitelé, tak jejich domácí zvířata – v jednom případě kočka a v dalších čtyřech psi – nesli bakterie s rezistencí vůči cefalosporinům. Genetická analýza ukázala, že se jednalo o naprosto stejné kmeny, což naznačuje, že se bakterie přenášely mezi zvířetem a majitelem.
Cefalosporiny se používají k léčbě širokého spektra infekcí, včetně meningitidy, pneumonie a sepse. WHO je řadí mezi kriticky důležitá antibiotika pro léčbu lidí.
Výzkumný tým rovněž zjistil, že u psů se vyskytovaly bakterie rezistentní vůči karbapenemům, což jsou léky, které se ordinují jako poslední možnost v léčbě lidských infekcí, když selžou ostatní antibiotika. Vědci uvedli, že všechna zvířata se nakonec podařilo úspěšně vyléčit. I když nebylo možné jednoznačně prokázat směr přenosu, načasování pozitivních testů ve třech portugalských domácnostech zjevně nasvědčuje tomu, že bakterie se přenesly z domácích mazlíčků na lidi.
Co usnadňuje přenos bakterií?
Veterinární lékaři často předepisují psům a kočkám antibiotika, která běžně užívají i lidé. Tato praxe může mít nechtěné důsledky v podobě selekce rezistentních bakterií, které se mohou šířit mezi zvířaty i lidmi, a to jak přímou, tak nepřímou cestou. Doteky a blízký kontakt s chlupatými mazlíčky, včetně hlazení, mazlení, a dokonce i polibků či olizování, vytvářejí ideální podmínky pro přenos bakterií z jejich srsti nebo slin na lidskou kůži.
K nepřímému přenosu dochází, když lidé a jejich miláčkové sdílejí stejný prostor. Pokud váš pes nebo kočka často lezou na nábytek nebo dokonce spí ve vaší posteli, existuje riziko, že se bakterie, které nosí, na tyto povrchy přenesou a mohou vás ohrozit. Výzkum z roku 2021 odhalil také přítomnost enterokoků rezistentních na antibiotika v různých typech syrového krmiva pro psy. Některé z těchto bakterií byly identifikovány jako ty, které se vyskytují i u pacientů v nemocnicích.
Zvíře jako řadový člen domácnosti
S rostoucí oblíbeností domácích mazlíčků přibývá úzkých kontaktů mezi lidmi a jejich zvířecími společníky, čímž riziko přenosu infekcí dál stoupá. Nutno ovšem dodat, že se tak děje oběma směry. Jen pro představu – v samotném Česku chová domácí mazlíčky téměř 60 procent domácností. Podle serveru Statista žilo v českých domácnostech v roce 2021 přibližně 2 205 000 psů a 1 150 000 koček. Většina těchto mazlíčků se zdržovala převážně doma, na rozdíl od minulosti, kdy bylo běžné je chovat venku, zejména na venkově.
Není však zájmem vědců vyvolat v lidech strach, neřku-li touhu se svých mazlíčků zbavit. Ti svým majitelům přinášejí pocity radosti i štěstí, což prospívají jejich zdraví, a to jak po fyzické, tak duševní stránce. V zájmu svého i obecného zdraví by však měli majitelé přehodnotit svoje chování, neboť nechat si od psů olizovat obličej a nedodržovat hygienu při manipulaci se zvířecími výkaly zavdává příležitost k nákaze.
Podle předchozího průzkumu v Británii většina majitelů psů (79 %) krmila zvíře v kuchyni a téměř polovina z nich (42 %) je zde většinou nechávala i spát. Běžné interakce mezi psem a jeho majitelem zahrnovaly očichávání, šťouchání čenichem, skákání na majitele a olizování rukou. Jiný průzkum provedený mezi německými majiteli psů zase odhalil, že 88,9 % z nich sdílí domov s domácími mazlíčky, přičemž 68,5 % z nich dovoluje svým psům ležet na pohovce. Většina z těchto majitelů (93,5 %) toleruje, aby jim jejich mazlíčci olizovali ruce, a 52,8 % z nich si dokonce od nich nechává olizovat obličej.
Hygiena jako prevence
Ač vědci uznávají, že je nereálné očekávat, že by se majitelé mazlení se zvířaty vzdali, přesto důrazně doporučují alespoň dodržovat určité hygienické zásady. Po každém pohlazení psa nebo kočky a po manipulaci s jejich výkaly je nezbytné důkladně si umýt ruce, zvláště před jídlem nebo dotýkáním se obličeje. Je také důležité pravidelně čistit a dezinfikovat povrchy, které zvíře používá, včetně misky na krmivo, hraček a místa na spaní. Pokud váš miláček onemocní, zvažte jeho izolaci, abyste zabránili šíření bakterií v domě. Důkladně vyčistěte a dezinfikujte všechny prostory, kde se nemocné zvíře zdržovalo. Dodržováním těchto jednoduchých zásad minimalizujete riziko přenosu bakterií a zároveň si udržíte pevné a zdravé pouto se svým čtyřnohým společníkem.
