Článek
Kde se vzal v Brně africký krokodýl a proč se mu říká drak? Na tyhle otázky vědci nenašli dosud odpověď, ačkoliv se nabízí řada mýtů a hypotéz, z nichž některé sahají hluboko do minulosti.
To, co dnes nad svou hlavou při průchodu na nádvoří Staré radnice v Brně spatříte, je více než pět metrů dlouhé tělo krokodýla nilského, vypreparované, vyztužené kovovou konstrukcí a vyplněné sádrou. Jeho přesné stáří není známo, ale podle účtů z brněnského archivu již ve druhé polovině 16. století město vynakládalo nemalé finanční prostředky na údržbu svého draka.
Záznamy uvádějí, že v roce 1568 byly vyplaceny čtyři zlaté malíři za malbu draka. V letech 1578 a 1579 prošel drak opakovaně restaurací a odčervením. Poslední zápis se datuje do jara roku 1585, kdy byl drak kromě odčervování ještě vysoušen a vykuřován. Pokud se jedná o tentýž exponát, patřil by k nejstarším vycpaninám zvířat ve střední Evropě.
Není však jisté, zda je vůbec původní a jestli nebyl nahrazen mladším úlovkem. Podle zoologa Mojmíra Vlašína, který v roce 1992 vypracoval na brněnského draka znalecký posudek, má současný exponát méně let, než kolik se mu běžně přisuzuje. Odhadnout jeho stáří si však netroufá. Významný německý zoolog Alfred Brehm zkoumal krokodýla v polovině 19. století a jeho stáří tehdy stanovil na 200 let.
Tajemný původ draka
Jak se dostal krokodýl alias drak do Brna? V této věci se kroniky a pověsti rozcházejí. Nejčastěji se traduje, že draka městu daroval markrabě Matyáš jako výraz vděku za pohostinnost, které se mu při jeho pobytu v Brně v roce 1608 dostalo. A proč zrovna draka? Matyáš prý vycpanou kůži draka získal darem od tureckého poselstva. Nicméně letopočet se jaksi neshoduje s městskými záznamy, které o existenci draka hovoří už o několik desetiletí dříve. Další verze naznačuje, že draka do Brna mohli přivézt benátští kupci.
Ve všech těch skazkách a příbězích se nejspíš prolnuly skutečné události s bájnou rovinou. V éře pozdního středověku, o níž je řeč, měli obyvatelé Moravy i Čech pramálo příležitostí spatřit na vlastní oči exotického tvora, jako je krokodýl. Zato bezpočet pověstí o plazích bytostech typu draka kolovalo mezi lidmi po celém světě od nepaměti. V Brně si tak darovaného krokodýla mohli spojit s dračími legendami.
Po staletí udržovaná víra v draky nejspíš souvisela s dinosaury a dalšími vyhynulými druhohorními plazy, jejichž kosti a fosilie lidé objevovali v dobách, kdy ještě nevěděli nic o vývoji a taxonomii druhů a tudíž je neuměli správně zařadit. Zato v nich tyto nálezy probouzely bohatou obrazotvornost, o čemž svědčí rozmanitá škála mýtů od Japonska až po západní Evropu.
Jurský svět u Brna
Mimochodem zrovna u Brna pobýval před 160 miliony let asi pět metrů dlouhý dravý teropoidní dinosaurus. Z tohoto monstra se dochoval pouze jediný fosilní zub, objevený již v době před druhou světovou válkou. Jde o zatím jediný fosilní nález dravého dinosaura na území České republiky.
K objevu došlo v lokalitě zvané Švédské šance, kterou dříve pokrývalo mělké moře a dnes ji tvoří sedimenty mořského původu. V nich se našly také početné fosilie zubů pliosauridů. Tito velcí draví plazi z kladu Thalassophonea dorůstali délky až šest metrů a jejich odhadovaná hmotnost se pohybovala kolem 1,5 tuny. Možný zdroj povídaček o brněnském draku tak může pramenit právě zde.
Nositelé dračího řádu
Přední znalkyně brněnské historie Milena Flodrová nabízí zase teorii, kterou podporuje nález kachle od kamen objevený při opravě hradu Špilberku. Nese znak císaře Zikmunda orámovaný drakem. To by podle historičky mohlo souviset s uherským rytířským dračím řádem Ordo equestris Draconis Hungariae, který v roce 1408 založil uherský král a pozdější římský císař Zikmund na obranu křesťanské víry a boje proti nevěřícím, zejména Turkům, stejně jako heretikům, zvláště z řad husitů.
Řád patřil ve své době k nejvýznamnějším světským rytířským řádům a dostat se do jeho řad znamenalo požívat zvláštních výsad. Zikmund jimi vyznamenával své přívržence. Vzhledem k tomu, že Brno, kde vládl německý patriciát, stálo za husitské revoluce na straně katolické a podporovalo císaře Zikmunda, se tak jevilo být vhodným kandidátem pro udělení řádu. Chybí ovšem důkaz, že se tak opravdu stalo.
Brněnská pověst o draku
Samotní Brňané se nejasnostmi kolem svého draka netrápí a z generace na generaci si dál předávají svoji oblíbenou pověst o dračí příšeře, která kdysi žila u řeky Svratky, kde měla svou sluj. Protože ohrožovala dobytek i lidi a způsobovala škody, byla vypsána odměna pro toho, kdo draka usmrtí. Našel se odvážlivec, který připravil léčku. Do dobytčí kůže vložil nehašené vápno (nebo síru) a návnadu předložil drakovi. Drak ji pozřel a zapil vodou ze Svratky, což způsobilo, že vápno v jeho těle začalo reagovat. Drak se postupně nafukoval, až praskl. Hrdina dostal odměnu a drak byl na památku zavěšen v průjezdu Staré radnice.
Z Trutnova do Brna
K brněnskému draku se vztahuje ještě jedna pověst, a sice ta o založení města Trutnova. Trutnovští o ni opírají své tvrzení, že brněnský drak vlastně pochází z Trutnovska.
Když se totiž stavělo město Trutnov, lidé při hledání kamene objevili ve skalách draka. Nahlásili to trutnovskému pánovi, který nechal zhotovit dřevěnou past s návnadou. Jakmile se drak chytil do pasti, zapálili kolem něj dříví, a drak se udusil kouřem. Poté příšeru vycpali a uložili do věže trutnovského hradu.
Když se později konal v Brně sněm, přivezli draka jako dar knížeti Oldřichovi. Po skončení sněmu kníže věnoval draka městu Brnu a tamní konšelé jej vystavili v průjezdu radnice, možná proto, aby v příchozích budil respekt a strach.
Tisícileté oslavy
Nutno dodat, že Brno se této verzi příběhu nevzpíralo. Při opravě radniční věže v roce 1749 byla do její věžičky vložena zpráva o trutnovském původu draka.
Také v roce 1763 knihovník augustiniánského kláštera v Brně, Adeodatus Hanzely, zaznamenal ve svém díle Urbis Brunensis Memorabilia, že trutnovská saň byla do Brna přivezena v roce 1608 za pobytu arciknížete Matyáše. Během slavnostního setkání moravských stavů bylo zvíře vystaveno v hostinci na Zelném trhu, v místě, kde dnes sídlí divadlo Reduta. Po Matyášově odjezdu pak bylo umístěno na radnici jako trvalá památka.
Podle trutnovské pověsti byl drak v Trutnově skolen v roce 1006 a do Brna se měl dostat už roku 1024. Letos tak uplynulo tisíc let od této události – a světe, div se, Trutnov si toto jubileum s velkou pompou připomíná. Dávná pověst tak zůstává stále živá.
Spolek Trutnov - město draka, který pověst udržuje při životě, se rozhodl uspořádat k tomuto významnému výročí dvoutýdenní pouť s drakem, která vede z Trutnova do Brna. Cílem je po tisíci letech symbolicky předat draka knížeti Oldřichovi.
Pouť odstartovala 7. června, kdy byl šestimetrový kovový drak naložen na koňský povoz. Do Brna má dorazit v sobotu 22. června a v tento den vypuknou v centru Brna trutnovsko-brněnské dračí slavnosti. Jako trvalá připomínka této poutě bude slavnostně odhalena pamětní deska a město Trutnov obdrží darem zvon. Drak se ale pak do Trutnova vrátí, neboť k němu neodmyslitelně patří, stejně jako krokodýl k Brnu.
Věčný symbol Brna i poutavá atrakce
Ať už drak, nebo krokodýl, mýtus, nebo skutečné zvíře, Brňané si legendární monstrum vzali za své a hřejí si ho jak hada na prsou. Četné místní sportovní týmy nebo kluby si říkají draci, s výjimkou brněnských aligátorů. Turnaj v karate se vede o pohár brněnského draka. Místní rozhlasovou stanicí je pro změnu Rádio Krokodýl a mezi Brnem a Prahou pendluje vlak jménem Brněnský drak. Stejný název nese i pikantní pokrm z krkovice. Draka jako symbol Brna naleznete v různých podobách na různých místech Brna, jako třeba dřevěnou plastiku draka na nádvoří radnice Brno-střed nebo betonovou v přízemí obchodní galerie Vaňkovka.
Objasnit původ brněnského draka se tak nejspíš už nepodaří, ale s Brnem zůstane napořád svázán jako nedílná součást místní historie a identity. Stejně jako vycpaný krokodýl. O působivý exponát zavěšený v průjezdu Staré radnice je totiž dobře postaráno.
Za pravidelnou údržbu brněnského draka zodpovídají odborníci ze zoologického oddělení Moravského zemského muzea. Jejich práce zahrnuje povrchové čištění, konzervaci a dezinfekci kůže, stejně jako drobné opravy poškozených drápů a zubů. Díky těmto opatřením je brněnský drak dnes považován za jedinečný artefakt. Vycpaniny zvířat se obvykle uchovávají uvnitř muzeí, a nevystavují se venku na ulici po dlouhá staletí. Navíc takto obrovský nilský krokodýl se málokdy vidí i v zoologické zahradě. Právem tak brněnský drak patří k hlavním atrakcím moravské metropole, kterou nemůže žádný turista jen tak minout!
Zdroj: