Článek
Z výzkumu Jihokalifornské univerzity vyplývá, že Alzheimerova choroba a s ní spojené projevy demence byly v dobách antiky mimořádně vzácné. Dokládá to analýza řeckých a římských lékařských spisů z doby před 2 500 lety. Jen stěží lze v nich najít nějakou zmínku o závažné ztrátě paměti.
„Staří Řekové měli velmi, velmi málo – ale my jsme je našli – zmínek o něčem, co by se podobalo mírné kognitivní poruše,“ uvedl první autor studie Caleb Finch. „Když jsme se ale dostali k Římanům, odhalili jsme nejméně čtyři výroky, které naznačují vzácné případy pokročilé demence, nedokážeme ovšem říct, zda jde o Alzheimerovu chorobu. Takže od starých Řeků k Římanům došlo k určitému posunu,“ dodává.
Stárnutí ve starověku
Že stárnutí přináší problémy s pamětí, věděli už staří Řekové, nicméně si nedokázali ani ve snu představit míru devastace, jakou dnes představuje demence. Caleb Finch a jeho kolega Stanley Burstein se ponořili do studia starověkých lékařských spisů od Hippokrata a jeho následovníků, aby se dozvěděli o mentální kondici tehdejších starých lidí.
V těchto textech se vyskytují zmínky o běžných problémech spojených se stárnutím, jako je hluchota nebo trávicí potíže, ale nic, co by se blížilo zásadní poruše paměti, řeči a uvažování, jakou způsobuje Alzheimerova choroba a další typy demence.
První náznaky demence
Teprve o několik století později, ve starověkém Římě, se začalo objevovat několik prvních, nikterak ovšem dramatických zmínek. Jeden z nejznámějších starověkých lékařů Galén si všiml, že někteří starší lidé ve věku 80 let začínají mít potíže s učením nových věcí. Plinius starší zaznamenal, že senátor Valerius Messalla Corvinus si nemohl vzpomenout na své vlastní jméno, zatímco slavný řečník Cicero poznamenal, že stařecká hloupost je charakteristická jen pro některé starce, ale ne pro všechny.
Olovo – tichý zabiják mozku
Finch se domnívá, že s narůstající hustotou římských měst se zvyšovalo znečištění, což mohlo přispívat k úpadku kognitivních funkcí. Kromě toho je známo, že římští aristokraté používali olověné nádoby při vaření, olověné vodovodní trubky, a dokonce přidávali octan olovnatý do vína pro oslazení – aniž by tušili, že se tak vystavují silnému neurotoxinu. I když několik starověkých autorů si bylo vědomo toxicity olověných materiálů, až do 20. století se příliš nepokročilo v řešení tohoto problému. Někteří badatelé dokonce spojují otravu olovem s pádem Římské říše.
Od antiky k dnešku: pátrání po kořenech demence
Ale proč byla demence ve starověké společnosti tak vzácná na rozdíl od současnosti? Podle vědců to souvisí především se způsobem života a životním prostředím. Zatímco staří Řekové a Římané vedli aktivní životní styl, dnešní společnost se stala více sedavou a čelí většímu znečištění, což má fatální dopad na tělesné i mentální zdraví člověka.
Aby si tato pozorování týkající se starověkého světa ověřili, zaměřili vědci svou pozornost také na moderní studie o indiánech kmene Tsimane, původních obyvatelích bolivijské Amazonie.
Tsimaneové jsou zrcadlovým obrazem starověkých Řeků a Římanů, protože vedou předindustriální životní styl, který je velmi aktivní. Mají také velmi nízkou míru demence – asi 1 % ve srovnání s 11 % Američanů ve věku 65 let a starších.
„Údaje o Tsimanech, které jsou poměrně hluboké, jsou velmi cenné,“ zdůraznil Finch. „Jedná se o nejlépe zdokumentovanou velkou populaci starších lidí s minimálním výskytem demence, což naznačuje, že prostředí hraje klíčovou roli v riziku demence. Poskytují nám námět pro další zkoumání těchto otázek.“
Dnešní epidemie demence je naléhavým zdravotním problémem, který postihuje miliony lidí po celém světě. Ale pochopení jeho historie a kořenů nám může pomoci najít způsoby jak mu čelit. Studium starověkých textů a životního stylu kmene Tsimane nám ukazuje, že demence není nevyhnutelnou součástí stárnutí – a možná můžeme najít cesty, jak ji ovlivnit a snížit její dopady na životy lidí.
Celá studie byla zveřejněna v časopise Journal of Alzheimer's Disease.
Zdroj: USC Today
Odkaz na studii: Finch, Caleb E. a Burstein, Stanley M. „Demence v antickém řecko-římském světě byla zmiňována minimálně“. 1. ledna 2024 : 1581 - 1588.
