Článek
Výzkum na Boloňské univerzitě však zjistil, že nálada workoholiků – osob trpících závislostí na práci – je v průměru horší než u ostatních, a to i tehdy, když se věnují činnosti, která je nejvíce baví: své práci.
„Negativní nálada pozorovaná u workoholiků může ukazovat na zvýšenou hladinu každodenního stresu, což by mohlo být příčinou vyššího rizika vzniku vyhoření a kardiovaskulárních problémů u těchto osob,“ konstatoval profesor Cristian Balducci a dodal:
„Vzhledem k tomu, že workoholici často zastávají odpovědné pozice, může jejich negativní nálada snadno ovlivnit náladu kolegů a spolupracovníků.“ To podle něj představuje riziko, které by zaměstnavatelé měli vážně vzít v úvahu a zasahovat proti chování, které přispívá k workoholismu.
Emocionální plochost
S cílem zjistit, jak se závislí lidé cítí při práci, provedl tým z Boloňské univerzity psychologický test na 139 pracovnících na plný úvazek. Následně analyzovali náladu těchto pracovníků v průběhu dne pomocí aplikace v jejich telefonech.
„Získané údaje ukazují, že největší workoholici mají v průměru horší náladu než ostatní,“ uvedli vědci ve své zprávě. „Nezdá se tedy, že by lidé závislí na práci měli z pracovní činnosti větší potěšení; naopak, výsledky zřejmě potvrzují, že stejně jako u jiných forem závislosti na chování a návykových látkách ustupuje počáteční euforie negativnímu emočnímu stavu, který člověka prostupuje i během práce.“
Kromě toho vědci zjistili, že workoholici mají během dne mnohem častěji negativní náladu bez ohledu na vnější faktory. Snížená reaktivita nálady na vnější podněty znamená nápadné emocionální zploštění, což je dobře známý jev u jiných typů závislostí. Tento aspekt by mohl pramenit z neschopnosti workoholiků umírnit své pracovní nasazení. Takto se totiž značně připravují o prožitky spojené s odpojením od práce a regenerací a dál si jen upevňují své negativní rozpoložení.
Ženy a workoholismus
Dalším zajímavým výsledkem, který vyplynul ze studie, jsou rozdíly mezi pohlavími. Vztah mezi závislostí na práci a špatnou náladou byl ve skutečnosti výraznější u žen než u mužů, což naznačuje větší zranitelnost žen vůči workoholismu.
Workholismus postihuje častěji ženy.
Vědci se domnívají, že tento jev může souviset se zvýšeným konfliktem rolí, jemuž jsou ženy workoholičky vystaveny. Ty se totiž zmítají mezi vnitřním sklonem nadměrně se věnovat své práci a vnějším tlakem vyplývajícím z genderových očekávání, která jsou stále hluboce zakořeněna v naší kultuře.
Jak se bránit workoholismu
Vědci jsou přesvědčeni, že workoholismus je nebezpečný, neboť vede ke stresu, újmě na zdraví a narušení sociálních vztahů. V některých případech může zapříčinit i smrt. „Je třeba, aby zaměstnavatelé vysílali pracovníkům jasné signály a nepodporovali atmosféru, ve které se práce mimo pracovní dobu a o víkendech považuje za normu,“ zdůrazňuje profesor Balducci. „Naopak je třeba podporovat prostředí, které odrazuje od nadměrného a nefunkčního zapojení do práce, podporovat politiku odpojování, specifické vzdělávací aktivity a poradenské intervence.“
Zdroj: eurekalert.org
