Z obličeje se dá vyčíst politické přesvědčení. Čím se liší liberál od konzervativce?

Jak vypadá typický volič ANO, koalice SPOLU nebo Pirátů? Na chvíli si představme, že jsme se ocitli ve volební místnosti, sedíme ve volební komisi a v duchu tipujeme, kdo to, jaké straně vhodí do urny. Ať už podle věku, oblečení, účesu, způsobu chování či výrazu tváře. Ale co kdyby pouhé fyzické rysy našeho obličeje, jako třeba tvar obličeje nebo velikost nosu, prozradily naši politickou orientaci? Zdá se to přitažené za vlasy? Pak vězte, že jak lidská, tak i umělá inteligence tohle dokážou, o čemž svědčí převratná studie Stanfordovy univerzity, která nedávno vyšla v časopise American Psychologist.

Výzkum, který vedl Michal Kosinski, si kladl za cíl zjistit, zda existuje spojitost mezi morfologií naší tváře a politickými preferencemi. Za tímto účelem výzkumníci naverbovali 591 účastníků z jedné velké soukromé univerzity a pořídili pečlivě standardizované fotografie jejich obličejů, které postrádaly výraz. Účastníci byli jednotně oblečeni do černých triček, zaujímali stejné držení těla, nikdo neměl make-up, vousy či šperky a všichni měli vlasy sčesané dozadu. Fotky byly pořízeny v dobře osvětlené místnosti na neutrálním pozadí, aby se zajistila konzistence všech snímků.

Výsledné snímky byly poté zpracovány pomocí algoritmu pro rozpoznávání obličejů využívající dataset VGGFace2 v architektuře ResNet-50-256D. Tento algoritmus extrahoval ze snímků číselné vektory, tzv. deskriptory obličeje, jež kódují charakteristické a stabilní rysy obličeje jednotlivých osob, jako třeba vzdálenost mezi očima, tvar čelistí či obrys lícních kostí. Jde o matematický vzorec či chcete-li podpis obličeje. Obvykle se tyto deskriptory používají k algoritmickému rozpoznávání obličejů.

„Zde používáme metodu lineární regrese k mapování deskriptorů obličeje na stupnici politické orientace a následně toto mapování používáme k předpovědi politické orientace pro dříve neviděný obličej. Tímto způsobem kvantifikujeme sílu vazby mezi politickou orientací a charakteristikami obličeje zakódovanými v deskriptorech obličeje,“ vysvětlují vědci ve studii.

Stejný úkol jako umělá inteligence dostali i lidští hodnotitelé, tedy posoudit politickou orientaci osob na základě stejných standardizovaných fotografií. A výsledek? Přesnost dosažená lidmi a algoritmem byla srovnatelná. „Ve skutečnosti to bylo srovnatelné s tím, jak moc dobře pracovní pohovory odhadují úspěch v zaměstnání, nebo s tím, jak alkohol zvyšuje agresivitu,“ uvedli vědci. To dokládá, že v morfologii našeho obličeje se skutečně nalézají stabilní rysy, které mohou odhalit naše politické přesvědčení, i když se chováme a prezentujeme neutrálně. Jak je to možné?

Vědci ve studii poukazují na to, že vzhled obličeje může ovlivnit naše vlastnosti a chování. Lidé nás totiž posuzují podle zevnějšku. Na základě toho, jak vypadáme, si na nás tvoří názor, a s tímto názorem se řada z nás může časem ztotožnit a podle toho se i chovat. Jedná se o takzvaný efekt sebenaplňujícího se proroctví. Jako příklad vědci uvádějí lidi s většími čelistmi, které druzí vnímají jako sociálně dominantnější. Mezi jedince s vyšší sociální dominancí patří bohatí lidé a úspěšní manažeři firem a takoví vesměs inklinují k politickému konzervatismu. Není jistě náhodou, že umělá inteligence odhalila, že se konzervativci obvykle vyznačují širšími čelistmi a robustnější bradou, zatímco liberálové mají menší dolní část obličeje.

Do hry ovšem vstupují i latentní faktory, jako třeba socioekonomický status, podmínky, v nichž vyrůstáme, hormony a geny, které formují jak psychologické rysy, kognitivní schopnosti, tak i vzhled tváře. Toto vše se pak podepisuje na naší politické orientaci.

Do třetice naše osobnostní rysy mohou utvářet vzhled obličeje, což se v psychologii označuje jako takzvaný efekt Doriana Graye. I když se můžeme domnívat, že obličejové rysy jsou stálé, ve skutečnosti je formují různé faktory, jako je péče o obličej, strava, užívání návykových látek, fyzické zdraví, zranění, pobyt na slunci, žití v drsných podmínkách nebo mentální nastavení a emoční stavy. Podle vědců se liberálové častěji a upřímněji usmívají, a to se pak může projevit ve formě specifických vrásek na jejich tvářích. Konzervativci se zase vyznačují vyšší mírou sebekázně a zdravějším životním stylem, jako je nižší konzumace alkoholu a tabáku a lepší stravovací návyky. Tyto zvyklosti se následně propisují do tváře díky změnám v rozložení tuku a celkovému stavu pleti.

Jak vědci ve své studii podotýkají, politická orientace není totéž, co stranická příslušnost, byť s ní souvisí. V tomto případě jde o univerzálnější psychologický konstrukt, který překračuje hranice států nebo skupin a vztahuje se k základním přesvědčením, hodnotám a tendencím jednotlivce. Když to zjednodušíme, tak konzervatismus staví na řádu, tradici a respektování majetkových rozdílů, privilegií a hierarchií, zatímco liberalismus většinou prosazuje principy svobody, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv.

Konzervatismus se mnohdy pojí s pravicí a liberalismus spíše s levicí, byť to nelze takto vyhraněně paušalizovat. Nutno poznamenat, že studie odráží většinový volební systém, typický pro anglosaské země, kdežto u nás i v jiných zemích Evropské unie dominuje poměrný systém, který vnáší do hry více různorodých stran. Přitom některé z těchto stran lze jen stěží vtěsnat do škatulek, neboť mnohdy v sobě mísí různé postoje. Navíc čím dál víc se do nich promítá populismus, kdy orientaci stran řídí spíše veřejné mínění než ideologie.

Vezměme si například české hnutí ANO, které vzniklo původně jako liberální projekt a v Evropském parlamentu se proto zařadilo do liberální frakce Renew Europe. V poslední době se však svými postoji čím dál víc posunuje ke konzervativcům. Podobně na Slovensku Ficova strana SMER se původně profilovala jako progresivní středolevý proud typu britských labouristů nebo německé SPD, ale dnes spíše populisticky loví v konzervativních vodách. Také Viktor Orbán začínal jako liberál, než vsadil na nacionalistickou a konzervativní kartu, která mu přihrála více voličů. Nicméně jak Fica, tak Orbána charakterizuje touha po moci, dominanci a zakonzervování poměrů, takže jejich současné konzervativní zařazení lze chápat jako vcelku logický krok. Ostatně, sledujte jejich čelisti a brady…

Autoři studie jsou si dobře vědomi toho, že jejich práce má svá omezení  – už jen proto, že ve zkoumaném vzorku osob zahrnuje americkou populaci, a to převážně bělošského původu. Navíc se výhradně zaměřila na západní společnost. Ačkoli liberálně-konzervativní polarizace vcelku dobře vystihuje politické postoje v rámci kapitalistického zřízení, budoucí výzkum by se podle nich měl zaměřit na rozmanitější vzorky společností a další regiony. To by umožnilo zkoumat výsledky průzkumu za pomoci různých politických ukazatelů a v rozdílných společensko-politických rámcích, navíc s použitím pokročilejších zobrazovacích technologií, jako je například trojrozměrné skenování obličeje.

Podle vědců jejich studie však přináší ještě jeden, poněkud znepokojivý rozměr, a tím je hrozba, kterou rozšířené biometrické sledovací technologie představují pro naše soukromí. Pokud umělá inteligence dokáže vyvodit naši politickou orientaci z pouhého snímku neutrální tváře, co dalšího by ještě mohla zjistit? Třeba charakterové vlastnosti, sexuální orientaci, sklony k závislostem či nemocem? Takové informace by se daly psychologicky využít, ba zneužít nejen v online přesvědčovacích kampaních.

„Vědci, veřejnost i tvůrci politik by měli zpozornět a zvážit zpřísnění politik regulujících nahrávání a zpracování obrazových snímků obličejů,“ vyzývají vědci. Ty lze totiž poměrně snadno získat z nejrůznějších zdrojů, ať už digitálních či tradičních archivů, sociálních sítí, seznamovacích platforem, webových stránek a různých databází.

„Stále můžete jít na Facebook a vidět fotku kohokoli. Ten člověk se s vámi nikdy nesetkal, nikdy vám nedovolil prohlížet si jeho fotku, nikdy by vám nesdělil svou politickou orientaci … a přesto vám Facebook ukáže jeho profilovku a naše studie ukazuje, že je to v podstatě do jisté míry ekvivalentní tomu, když vám prostě řekne, jakou má politickou orientaci,“ naznačuje rizika dnešní digitální éry hlavní autor studie Michal Kosinski.

Až tedy budete vkládat na sociální síť další svoje povedené selfie, rozmyslete si, co vlastně chcete sdílet s okolním světem a zda by nebylo na místě lépe chránit svoje soukromí. Aby vás případně nelapil do svých tenat nějaký dravý marketér či politický predátor.

Zdroj:

studyfinds.org petapixel.com clanky.rvp.cz irozhlas.cz

Odkaz na studii:

Kosinski, M., Khambatta, P., & Wang, Y. (2024). Technologie rozpoznávání obličeje a lidští hodnotitelé mohou předpovídat politickou orientaci z fotografií tváří bez výrazu i při kontrole demografických údajů a sebeprezentace. American Psychologist. Předběžná online publikace. https://doi.org/10.1037/amp0001295