Článek
Marko Pogačnik je také autorem knih, které vyšly v mnoha jazycích. U nás jsme se dočkali Školy geomantie, Cesty léčení země, Elementární bytostí, Tance s proměnami země, Kvantový skok země,
Marko Pogačnik vypracoval několik metod léčení krajiny v energetické sféře, tedy v oblasti skutečných příčin. Jednou z nich je tzv. litopunktura, tedy umisťování kamenů (řecky lithos) na určité silové body Země. Jde vlastně o obdobu akupunktury u člověka. Tyto kameny jsou navíc opatřovány kosmogramem, tedy obrazcem, který vyjadřuje a posiluje identitu daného místa.
Další metody, které k léčení Země používá, vyžadují aktivní účast lidí. Jde o jakýsi obřad na postižených místech pomocí zpěvu, vizualizace barev či tance. Marko Pogačnik přitom klade důraz na změnu lidského vědomí a smýšlení, aby se poškozování dimenzí Země předcházelo. Všechny negativní emoce – vztek, závist, nenávist - mají na jemnohmotnou strukturu krajiny velmi nepříznivý dopad.
Geomantie – to je vlastně evropský Feng šui. V Číně se učení, že životní prostředí je metaforou všeho, co se v našem životě děje, předávalo z generace na generaci. Evropa na něj zapomněla. I když tu byly určité výjimky. Při své návštěvě Prahy v roce 2000 Marko Pogačnik poodhalil význam některých úprav v zahradách Pražského hradu, jež jsou dílem jeho krajana Josipa Plečnika a o jejichž smyslu se vedly léta spory. Dokonce se diskutovalo, zda by se neměly jako nefunkční a nehodící se do prostředí blízkosti pražského hradu odstranit. Plečnik byl profesorem univerzity v Lublani a po určitou dobu svého působení v Praze učil na zdejší Umělecko-průmyslové škole. Některé jeho nám nepochopitelné „zásahy“ měly hluboký význam pro ošetření akupunkturních bodů v oblasti Pražského hradu.
Geomantie není podle Pogačnika žádnou esoterickou záležitostí, ale něco, co probíhá v rámci celé planety a ve všech kulturách. Je to otvírání se všem úrovním a rozměrům vnímání, které byly tak dlouho (zejména v západní kultuře) vyděleny. Věda se ujednotila na úplně odlišném paradigmatu jako na základech našeho vědění o životě.
Vraťme se však ke krajině. Její jemnohmotná skutečnost má nepředstavitelnou schopnost reagovat na změny v prostoru. Je-li to nutné, vytváří nová uspořádání nebo silové systémy nebo je opět rozpouští. Naši předci vnímali tyto struktury a věděli, jak je za pomoci rituálů a poutí posilovat. Při zakládání lidských sídel vybírali místa, která měla příznivou vitální energii. Byli také dostatečně znalí věci, aby příslušnými rituály vytvořili dodatečná silová spojení, takže mohlo dojít ke vzniku skutečné vitálně energetické sítě. Lidskému osídlení se tak dostávalo optimálních podmínek k životu a vývoji.
Pro Zemi „z jejího pohledu času“ se rozšiřování měst odehrává jako exploze. Výstavba měst (ale i dálnic, přehrad atd) probíhá podle rozumně vytvořených plánů městského rozvoje, aby byla pokud možno co nejlépe „uspořádána“. Ale tento racionalistický řád má svoji stinnou stránku – absenci lásky ve vztahu k životním systémům Země. Dochází tak k destrukci silových míst a civilizační vývoj tak produkuje množství negativizovaných sil. Pro náš fyzický zrak jsou neviditelné, ale nad městskými strukturami visí jako obrovská mračna.
K ochraně životních systémů Země nestačí tedy hájit jen biologicko-geologické aspekty lokalit a krajin, jak se o to snaží moderní ekologie. Ta se totiž omezuje jen na racionálně dostupné struktury. Do ochranářských opatření je třeba zapojit i jemnohmotné aspekty míst a krajin, které nejsou zatím veřejně vůbec uznávány a nemohou proto také být chráněny.
Na geomantii se bude zřejmě ještě dlouho pohlížet jako na umění – tedy jako na spojení intuice a mimosmyslového vnímání.
Marko Pogačnik je původní profesí výtvarník, sochař a již řadu let pracuje na rozvíjení vlastních schopností mimosmyslového vnímání těch dimenzí prostoru, které jsou běžným smyslům nedostupné. A učí to i druhé. Navštěvuje a pracuje na mnohých místech na světě. Mnohdy na pozvání státníků či veřejných představitelů. Můžeme uvítat, že cílem jeho návštěv se stala také Praha. Při praktické části seminářů pracoval s účastníky na posílení silových bodů v oblasti Hradčan, Petřína, Střeleckého ostrova, Staroměstského náměstí, Vyšehradu a Národního muzea na Václavském náměstí.
O počítačích Marko Pogačnik hovoří jako o nejlepší geomantické nauce. Vědomí Země a přírody, elementárních bytostí působí stejně jako počítač. Je to vzájemné propojení komplexního vědomí. Podobně jako počítač najde přesně jednu www a vytáhne ji z našeho gigantického informačního prostoru, tak podobně působí vědomí Země, přírody a elementární bytosti.
Možná nás uměla inteligence v tomto směru ještě překvapí.
