Článek
V roce 1985, kdy jsem byla na letním táboře, jsem měla příležitost nahlédnout do menší statistiky: víc jak polovina šestiletých dětí žila v rozvedeném manželství. Rodina ztrácí svoji soudržnost, její role jako instituce, která našemu dětství poskytuje pilíře pro budoucnost, hlavně pocit bezpečí, je znevažována. Pravdou také je, že pracující a ekonomicky nezávislé ženy na mužích, častěji volí rozvod.
A protože vše souvisí se vším – „uvolnil“ se i pohled na sex. Leccos už není tabu. Sexuální výchova se soustřeďuje na nechtěné otěhotnění, na strach, aby děti nerodily děti. Chráníme je před nezodpovědným chováním – ale v zúženém pohledu – jak používat kondom, aby neotěhotněly.
Zodpovědné chování ve vztahu muž-žena je však o něčem jiném – sex sice souvisí s fyzickou blízkostí, ale důležitější pro život je blízkost vyplývající ze schopnosti soustředit se plně jeden na druhého. A to je proces. Obávám se, že v každodenním kalupu si na něco takového už neděláme čas. Navíc sami zatíženi neřešenými tématy partnerských vztahů ve svých původních rodinách si mnohdy nevíme rady s vlastními partnery. Pod tíhou svých dětských zkušeností, kdy se naše rodiče nedokázali domluvit, podvědomě volíme takové řešení, které jsme tehdy pociťovali: utéct z toho.
Nedávno proběhl v televizi pořad s dětmi, které čekaly dítě. I třináctiletá dívka několikrát zdůraznila, že dítě chce a že se o ně dokáže postarat. Můžete namítnout, že třináctileté dítě nemá představu, co je čeká. Co je ale zodpovědnější vůči ní? Dát příležitost její zodpovědnosti, nebo dát dítě do adopce? Možná, že toto „těhotenství“ zachráníme adopcí, ale kde je záruka, že situace se právě z tohoto důvodu o pár měsíců nezopakuje? Vždyť je to tak jednoduché, dítě se zase odloží.
Znám podrobně osud chlapce, který byl dán k adopci, protože jeho matce a otci bylo šestnáct let. V dospělosti, kdy měl velké problémy sám se sebou, je vyhledal – rodiče žili spolu a měli další děti. Dnes je rád, že má sourozence a musel se vyrovnat s tím, že on sám musel vyrůstat v prostředí problematického vztahu adoptivních rodičů.
Nepodceňujme své děti. Víc než o použití kondomu se spolu s nimi učme, že skutečné příčiny úspěchu nebo selhání ve vztahu je míra
vzájemného respektu
vzájemného ocenění
vzájemné spolupráce
společného zlepšování se jako lidských bytostí
společných dobrodružství
společných objevování
společné zábavy.
Chce to však být jim příkladem a často s nimi o tom hovořit. Jak používat kondom, to si mohou přečíst na příbalovém letáku.
