Článek
Dovolím si shrnout prostá fakta obou účastníků (záměrně je nepíši zastupujícími úřady, protože jich v této situaci nejsou hodni):
- P. Macinka napsal velmi nevhodná vyjádření, která se dají vysvětlit jakoukoliv formou, jako každé psané slovo, u kterého nevidíte autora, jeho mimiku, neslyšíte intonaci. Vše dodává doplňující informaci příjemci.
- P. Pavel zase neměl zveřejňovat na sítě obdržené krátké textové zprávy, které ani nabyly adresovány jemu osobně. Nepřipustil žádné případné dotazy a odešel z tiskové konference, kterou svolal.
Ani jedno z chování obou pánů není hodné jejich funkce. Vyvolávají v lidech rozepře, otázky a cesty k dezinformacím. Každá strana uznává tvrzení svého příznivce a obviňuje a uráží všechny, co mají jiný názor. Přitom stačilo, pokud se to chtělo řešit touto cestou, předat dané zprávy orgánům činným v trestních řízeních, jak to p. Pavel řekl a ti ať konají. Pak chci znát jen výsledek a konec.
Nebo je účel jiný?Potřebuje se něco za tuto aféru schovat, aby média měla o čem psát? Aby se lidé zajímali pouze o tuto kauzu a na vše ostatní již nebyl čas a prostor? Proč p. Pavel po narychlo svolané tiskovce odešel a nedal prostor k otázkám novinářů a ještě k tomu opustil republiku? Proč nechává za sebe řešit svůj problém opozici nebo jiné lidi?
Za mne se snad nejadekvátněji zachoval pan premiér Babiš (a to nejsem ani jeho fanoušek), který zachoval klidnou hlavu a prokázal nejvíce politického umu a diplomacie, když chce tento problém vyřešit u kulatého stolu prostřednictvím mediace, kam chce současně přizvat oba pány a spor vyřešit.
Někde jsem zaslechla a bohužel nevím, která moudrá, vystudovaná hlava řekla, že KAŽDÁ komunikace je nátlak a snaha o přesvědčení druhé strany o pravdě dané informace. Vždy, když něco říkáme, přeci chceme přesvědčit toho druhého, aby něco udělal, nebo byl přesvědčen o naší informaci, jak chceme my!
