Článek
Adam Choma z Ostravy mluví klidně. Odhodlaně. Ví, že umírá. Mozkový nádor se vrátil a je horší než dřív. Lékaři mu řekli, že zbývají týdny. Možná pár měsíců. Ale nic, co by připomínalo život, jaký si představoval. Všechny bolesti, únava, výpadky. A to, že ho dřív nikdo nebral vážně. Že prosil o vyšetření a slyšel: „Jste mladý, to nic nebude.“ Jenže ono bylo.
Jeho příběh bolí. A měl by bolet i ty, co sedí na úřadech, v ordinacích, na fonendoskopech a zapomenutých rentgenech.
A Adam není sám.
Možná si pamatujete Annu Julii Slováčkovou. Herečku, zpěvačku, dceru známých rodičů. V roce 2019 jí našli nádor prsu. Bojovala, otevřeně, statečně. Ale nemoc se vrátila. V roce 2025 už nemohla chodit, dýchat, smát se. Zemřela doma, obklopená láskou. Bylo jí 29.
Patricia Burda Janečková, křišťálový hlas opery, slavná už jako dítě. Rakovina prsu jí zasáhla ve 23. Láska, svatba, naděje – a pak návrat nemoci. Zemřela v říjnu 2023. Bylo jí 25.
A Kristýna Čača, která celému Česku otevřela oči, jak nebezpečný je melanom. Bylo jí 18, když nemoc přišla. Sdílela bolest, ozařování, chemoterapii. V listopadu 2024 umírá – tiše, ale nezapomenutelně. Bylo jí 24.
Tohle nejsou výjimky. To je realita.
Léčba? Naděje ano. Ale pomalu.
Lidé se ptají: „A co věda? Už něco máte?“ Ano, věda pracuje, mRNA vakcíny, buněčná terapie, editace genů. Rakovina už dávno není jedna nemoc – je to stovka různých diagnóz. A na každou se hledá jiný klíč.
Některé studie jsou slibné. Vakcína proti rakovině slinivky prodloužila přežití. CAR-T buňky zachraňují děti s leukémií. CRISPR umí v laboratoři přepsat smrtící kód.
Ale je to běh na dlouhou trať. Klinické studie trvají roky. A život Adama, Aničky, Patricie, Kristýny? Ten běžel rychleji. A nestačil.
Proč to píšu? Protože tohle se může stát komukoliv.
Mladí lidé nejsou nesmrtelní. A bolesti se nemají bagatelizovat. Když mladý člověk řekne, že ho něco bolí – poslouchejte ho. Když žádá o vyšetření – udělejte ho. Ne proto, že je pacient. Ale protože je člověk.
Adam řekl ve svém videu:
„Nechci, abyste mě litovali. Jen chci, aby se tohle už nikomu nestalo.“
Tohle není příběh o smrti. Je to příběh o selhání. O lhostejnosti. O tom, že někde mezi předpisy, termíny a diagnózami zůstal obyčejný kluk, kterému nikdo nevěřil.
A teď už je pozdě.
Zdroj:
https://www.novinky.cz/clanek/domaci-doktori-rikali-ze-jsem-zdravy-ze-zpovedi-mladika-umirajiciho-na-rakovinu-mrazi-40522340
