Ach jo, zase na mě ve veřejné dopravě nikdo chlípně a nepříjemně nezíral

MHD využívám celý život. Proto mě celkem šokovala statistika o tom, co vše se tam může dít. Jde o data z roku 2021, jejichž výsledky ocituji: „S nevítanými pokusy o hlazení, líbání či fyzické sblížení se setkalo 20 % cestujících, s veřejným sebeukájením v dopravě 19 % cestujících, 8 % cestujících bylo donuceno k ukojení rukou nebo jinou částí těla a 6 % cestujících bylo donuceno násilím k sexu či se setkalo s pokusem o sexuální styk nátlakem.“

Přemýšlím, jestli jsou ta čísla reálná, pravdivá. V MHD jezdím stále. Pokud se 20 % cestujících setkalo s nevídanými pokusy o hlazení, líbání či fyzické sblížení, týkalo by se to každého pátého cestujícího. Nejenom, že se to nikdy nestalo mě, ale přece bych to musela vidět. Když ve voze MHD jede 50 lidí, je to věc, která by se v tu chvíli mohla dít deseti z nich. To samé veřejné sebeukájení. 19 % je také skoro každý pátý. Tak buď jsou ta data opravdu vycucaná z prstu, nebo někde jezdí tramvaje, autobusy a trolejbusy plné neřesti, kde se toto děje.

Není to ale jenom fyzická konfrontace. V létě byla spuštěna kampaň i proti zírání v MHD. I to má být určitým způsobem jistá forma sexuálního obtěžování, která je ženám nepříjemná. Ano, souhlasím, věřím. I mě by bylo nepříjemné, kdyby na mě nějaký úchylný deviant chlípně, upřeně zíral. Zároveň ale musím říct, že se mi to ještě nestalo. A pokud už někdo takový opravdu je, dám ruku do ohně za to, že si prostě na oči nasadí sluneční brýle a každý bude vědět prd, kam skutečně zírá.

Sem tam se na mě muž usměje, některý naváže oční kontakt. Jiný, když se míjíme, se za mnou otočí. Je to fajn, dodává mi to sebevědomí, jsem ráda že se líbím. Potvrzuje to, že ještě nepatřím do starého železa. Jsem hezky, decentně a elegantně oblečená, upravená, příjemně vypadající žena. Alespoň si to o sobě v rámci zdravého sebevědomí myslím a příjemné pohledy mužů to potvrzují. A jsem za ně ráda.

Zároveň jsem ale nikdy nezažila ono nepříjemné zírání, na které bylo v létě upozorňováno. No, ono, jestli to nebude také tím, jakým stylem se oblékám. Mám radši styl s odkazem na francouzskou eleganci než outfit připomínající pracovní oděv tanečnice u tyče. Zastávám názor, že méně znamená více a jsou části ženského těla, která by měla být odhalena „až doma v ložnici“.

Nemám problém s tím vzít si sukni a ukázat kotníky, i kolena, i kousek stehen. Ale nemusím nosit sukně, které s trochou nadsázky končí lehce pod pupíkem. Považuji za standard, že plavky se nosí pouze na plovárně, a ne v tramvaji. Vím, že prsa se mužům líbí, ale to neznamená, že je musím celá vystavovat na obdiv.

Chápu, že v té záplavě různých celebrit, influencerek, bombshells, playmates a nevím čeho ještě je trend oblékat se jako lehká žena. Ale potom se milé dámy nesmíte divit, že si vás chlípní muži pletou s tanečnicemi u tyče, na které s tekoucí slinou taktéž upřeně zírají. Na nás, ženy elegantní, decentně oblékané, nikdo nezírá. Přesto vidíme, že se mužům líbíme. Jednoduché, že?

Zdroj: https://medium.seznam.cz/clanek/sona-na-obtezovani-v-mhd-ma-upozornit-nova-kampan-dle-miroslava-kalouska-jde-o-zavist-80742, https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/mhd-konsent-johanna-nejedlova-ondrej-prokop_2408201928_elev, https://echo24.cz/a/HpNsL/zpravy-domov-kampan-proti-obtezovani-v-mhd-schytala-kritiku-i-od-kalouska, https://www.instagram.com/p/C-pW4OUt2au/?igsh=MTVkY2U3a2R6ZjhhMQ%3D%3D