Článek
All inclusive dovolené jsou buď milovány, nebo zatracovány. Já vždy říkám, ať si každý užije dovolenou takovou, jakou chce. Pro mě je odpočinek základ, a tak uvítám, že se nemusím o nic starat, nic řešit. Je super, že mi někdo uklidí pokoj, navaří jídlo, umíchá koktejl i připraví lehátko na pláži. Ne každý si ale all inclusive dovolenou užívá tak jako já. Stačí jeden den a máte jasno, s kým hotel sdílíte.
Rezervovači lehátek
Vchod k bazénu se otevírá v 8:00 a už pár minut před tímto časem je vidět, jak tam někteří značně nervózně přešlapují. Tato armáda rezervovačů nemá zbraně, má ručníky. A ty neváhají použít. Jakmile zaměstnanec odemyká bránu, div ho neporazí. Tempem sprinterů se vrhají k bazénu zabrat ta nejlepší lehátka. A věřte, je to věda. Být nejblíž vodě, ale i baru. Myslet na stín, být daleko od dětské sekce. No, není to nic snadného. Ale dílo se nakonec podaří. Ručníky na místech. A myslíte, že tam ti lidé přijdou? Někdy jo, na pár desítek minut. Ale lehátko mají zabrané celý den.
Hladoví turisté
Člověk by řekl, že na all inclusive dovolené člověk nemůže mít hlad. Stoly se doslova prohýbají pod množstvím jídla a těch prodlev, kdy žádné jídlo není, je tak hodina denně. Přesto se najdou ti, kteří by nejradši dveře do jídelny vyrazili o deset minut dříve. Tak nedočkaví jsou. Jakmile se otevřou, je třeba se rychle zorientovat. Popadnout talíř a nabrat na něj, co se jen vejde. Wow, to bude lahoda. Rýže, hranolky, zelenina, grilované maso, seafood, těstoviny a když se poštěstí, na kraj se vejde i dezert. No, co na to říct, snad jen dobrou chuť. U takového stolování ji budete potřebovat.
Vypíječi barů
Představte si, že jste u bazénu, bar má otevírat v deset hodin, ale je 10:02 a roleta je stále zatažena. Tohle se musí řešit. Tohle si musí říkat ti, co u zatažené rolety nervózně přešlapují, doufajíc, že orosené pivo budou mít ve svém chřtánu co nejdřív. No co, pitný režim je důležitý a když se řeklo v deset, má se to splnit. Člověk je od snídaně nacpaný k prasknutí a potřebuje nějaký ten digestiv přece. Pak to konečně nastane. Bar se otevře ale ouvej, sud není naražený. Dalších několik minut prodlevy. A dovolenkový alkoholik se konečně dočká.
Mě tohle nic neříká
Pro mě je dovolená o pohodě. Neženu se k lehátku, nespěchám do jídelny, netlačím se, s nikým o nic nebojuji. V baru si něco dám, když mám chuť. Prostě vypnout, nezávodit a užít si dokonalého klidu. O tom je dovolená.