Článek
Ať už mluvíme o okrasné, nebo užitkové zahradě, vždy máme sny o tom, že to na rozdíl od velkopěstitelů zvládneme bez chemie. Že naše výpěstky budou kvalitní, chutné a zdravé. A že naše rostliny budou krásné. A to vše bez použití látek, které na svých obalech nesou velké varovné trojúhelníky a nepatří do rukou dětí. Ale realita ne vždy odpovídá našim snům.
Budu bio a eko
Začala jsem na své zahradě, pokračovala jsem doma u pokojových rostlin. Kdykoliv se objevil nějaký problém, hned jsem hledala na internetu, jak ho ekologicky vyřešit. Tabákové odvary na mšice, vápník z vaječných skořápek, úprava pH pomocí lógru z kávy… Jak skvěle jsem se při tom cítila! Chvíli jako alchymistka, chvíli jako hrdá pěstitelka, která se obejde bez té zlé chemie.
S nejistým výsledkem
Nelze říct, že by tento postup vůbec nefungoval. Má ale jeden velký problém: nikdy neodhadnete správné dávkování. Kolik vajec je potřeba na jeden záhon? Kolik lógru? Kolik a jak často aplikovat ten který bio postřik, když netušíte, kolik účinných látek ve vašem odvaru je? A to je hlavní problém těchto babských rad.
Takže metodou pokus-omyl vás, stejně jako mě, čekají tři možné scénáře. Začnu tím pozitivním: shodou několika náhod odhadnete správné a potřebné množství, škůdce zlikvidujete, rostlinám pomůžete a bude se jim zase dařit.
Mnohem pravděpodobnější ale je, jak jsem se přesvědčila, že nastane jeden ze scénářů, který až tak nechcete. Buď vaše zázračné bio lektvary, hnojiva a postřiky nebudou fungovat, protože jsou slabé, nebo budou naopak tak silné, že vaše rostliny zlikvidují. Ano, to je má osobní zkušenost.
Stará dobrá chemie
Konec snů a představ o ekologickém zemědělství. Neříkám, že nemůže fungovat a být efektivní. Ale když je člověk začátečník a dá na babské rady, kde není žádný měřitelný obsah účinných látek a tedy ani odpovídající dávkování, skončí to katastrofou.
Proto říkám – stará dobrá chemie. Tam, kde pěstuji plodiny, jsem přece jen opatrnější. Ale u okrasných rostlin je mi její použití úplně fuk a dávám jí přednost. Na obalu mám jasně uvedený obsah látek, přesné dávkování, které pochopí i blondýna jako já, a vše je doplněno rozpisem aplikace. Na tom není co zkazit. A na rozdíl od babských rad z internetu, mnohdy vycucaných z prstu, to opravdu funguje.
Když se to nepřežene…
Můžeme spekulovat, jak moc je chemie při pěstování nebezpečná. Ale na druhou stranu, co je dneska bezpečné? Pokud nežijeme v hermeticky uzavřené kouli, kam nám kyslík proudí skrz kvalitní filtr a kde jsme vyživováni nitrožilně, vystavujeme se s každým nadechnutím určitému riziku. Prostě, nežijeme v dokonalém, čistém prostředí. A trochu hnojiva v hlíně nám nic neudělá, si myslím.
