Článek
Pro životní prostředía pro naši planetu často můžeme udělat úplné minimum. Stačí nedělat bordel v přírodě, stejně jako se stačí trochu zamyslet při vyhazování odpadků. Už dávno neházíme všechny odpadky na jednu kupu, ale snažíme se je třídit. Plasty, papír, sklo, plech, ale třeba také organický odpad či jedlé oleje. To všechno dneska můžeme separovat a pomoci tím přírodě.
Je to snadné? Ne, není
Na první pohled není na třídění odpadu nic složitého. Ale jakmile se do toho chcete ponořit trochu aktivněji, důsledněji, zjistíte, že zase až tak jednoduché to není. Jsou situace, kdy si dokážu představit, že to člověk vzdá a věc hodí klasicky do směsného, protože si prostě nebude jistý, kam s tím. I já mám takové zkušenosti. S čím konkrétně?
Kartonové obaly
Známe je všichni, jsou třeba od mléka, nebo od džusu. Mohou mít i plastové víčko, které logicky vyhodíme do žlutého kontejneru. No jo, ale kam s tím zbytkem, samotným nápojovým kartonem? Pokud vidíte oranžový kontejner, máte vyhráno. Natrefit na něj je ale spíše náhoda, takže co teď? Někde se setkáte s oranžovou nálepkou na žlutém kontejneru, kam můžete tento obal hodit. Jinde je zase dovoleno házet je do modrého kontejneru. Ale když u nás nic z toho není? Mám volat na obec, na svozovou firmu, či vézt daný karton do jiného města do oranžového kontejneru? Ne, hodím ho radši do směsného.
Bublinkové obálky
Když vám přijde zboží v bublinkové obálce, je to z hlediska třídění noční můra. Máte v ruce materiál, který se skládá z papíru a z plastu. Tedy, nemůžete celou obálku vzít a vyhodit ji buď do modrého, nebo do žlutého. V případě bublinkové obálky je správným postupem oddělit vnitřní plastovou bublinkovou výstelku, tu hodit do žlutého a zbytek, tedy papír, do modrého. Nejenom, že to moc dobře nejde, ale je to natolik zdlouhavá práce, že tu obálku radši švihnu do směsného odpadu.
Potraviny
Další kámen úrazu nastává ve chvíli, kdy chci třídit odpad vzniklý z potravin. Základní biooodpad jako jsou třeba slupky z ovoce mohu hodit do hnědého kontejneru na bioodpad. Dokonce tam ale můžu hodit i sáčky od čaje, kávovou sedlinu, skořápky, peří, chlupy, piliny, popel, nebo pečivo. No, přiznejte se, věděli jste to? Na první pohled se tedy zdá, že tam může patřit skoro vše, co vyprodukuje domácnost. Ale chyba. Do bioodpadu už nepatří maso a živočišný odpad, ani chorobami napadené rostliny. A také tam nepatří exkrementy zvířat, pokud je krmím masem.
Setkat se ale lze i s kontejnery, které jsou určené na bioodpad. Tedy s takovými, kam můžu hodit třeba i to maso a kosti. Ale bohužel, u nás také nejsou. Takže smůla, tohle všechno končí v běžné směsi.
Oleje
Olej z pánve nebo fritézy. Běžná věc v domácnosti. Lít ho do dřezu nebo toalety je hloupost. A hodit ho do běžné popelnice také. Kam s ním? Opět do specializovaných popelnic. Pokud je u vás máte. My ne, takže musím do sběrného dvora. Ale ten má otevírací dobu, která mi nevyhovuje. Co teď? Dřez, směsný odpad, nebo… ano, nechám jim je u brány, ať si s tím poradí.
(ne)ideální svět
Na první pohled je třídění jednoduché, ale na ten druhý extrémně složité. Časová i manuální náročnost, nutnost studování možností, co kam patří, nedostupnost kontejnerů i potřeba cestovat. Nedivím se, že to někteří flákají. Ale ne vždy jim to lze vyčítat.
