Článek
Nakupovat oblečení na internetu má své výhody i nevýhody. Pozitivem je, že nemusím nikam jezdit ani obcházet obchody, mám k dispozici opravdu široký výběr a můžu snadno porovnat ceny. Nevýhodou je naopak to, že platím poštovné a hlavně si nemůžu zboží předem vyzkoušet. Jako zákaznice tedy vždycky trochu riskuju, že mi to, co přijde, nebude sedět.
Objednám toho víc
A tak zcela logicky postupuju tak, že když něco objednávám, beru raději víc kusů stejného zboží, abych měla jistotu, že vyberu ten, který mi padne. Co si budeme povídat: každý výrobce má jiné střihy, každá značka trochu jiné rozměry. Spoléhat se na to, že mi zboží bez potíží sedne, prostě nejde. Obvykle tedy rovnou objednávám tři kousky – velikost, kterou běžně nosím, a pak o číslo menší a o číslo větší. Mám téměř záruku, že jeden z nich mi bude. A ty ostatní? Ty pochopitelně vrátím.
Jste zákaznická vyžírka
U velkých módních řetězců to není žádný problém; tam je takový postup běžný a často nabízejí i bezplatné vrácení. U menších e-shopů už bývají podmínky přísnější. V jednom takovém internetovém obchodě jsem si vybírala letní šaty a rozhodla se pro nákup. Jako obvykle jsem objednala tři velikosti – jednu menší, jednu svoji a jednu větší –, abych se doma v klidu rozhodla, které si nechám.
Nakonec mi nejlépe seděla největší velikost, takže jsem zbývající dvě vrátila. Poslala jsem e-shopu oznámení o odstoupení od smlouvy, šaty zabalila a odeslala zpět. Čekala jsem, až mi vrátí peníze, a považovala věc za vyřízenou. Jenže pak jsem otevřela e-mailovou schránku a našla tam zprávu, z níž mi spadla brada: „Jste zákaznická vyžírka,“ psal e-shop poté, co oblečení dorazilo zpět.
Co jsem udělala špatně?
Nechápala jsem, co jsem provedla. E-shop jsem přece nijak nepoškodila: neplatil mi poštovné, jen mi vrátil cenu dvou šatů, které dostal nazpět – nenošené, v původním stavu. Namísto věcné reakce a argumentů jsem ale dostala další tirádu o rozmazlených zákaznících, o tom, jak nás „zkažily“ velké značky a jak prý takové chování přivede malé internetové obchody na buben.
Zamysleli se vůbec?
Škoda, že ty třetí šaty už nosím a vrátit nejdou, jinak bych to asi udělala. Nakupovat u někoho, kdo se takhle chová k zákazníkům, kteří mu nijak finančně neublížili, opravdu nechci. Přemýšleli v tom obchodě vůbec nad tím, že můj postup je pro ně vlastně nejvýhodnější? Poštovné od nich ke mně jsem uhradila já, poštovné ode mě k nim také. Jediné, co vrátili, byla cena zboží. Reálně přišli jen o tři dny, kdy ty dvoje šaty nebyly na skladě: v pondělí jsem objednala, v úterý mi balík dorazil a hned jsem ho poslala zpět, ve středu už ho měli zase u sebe.
Možná by se měl e-shop zamyslet nad tím, koho nálepkuje jako „zákaznickou vyžírku“. Kdybych si objednala jediný kus, který by mi neseděl, museli by mi vrátit nejen cenu šatů, ale ze zákona i poštovné, které jsem při objednávce zaplatila. A rázem by byli v minusu, protože to jim nikdo neproplatí. Co je pro ně lepší? Tři dny chybějící zboží, nebo zákazníkovi navíc proplácet dopravu? Já to vím – ale provozovatelka toho obchodu to zjevně netuší.
