Komentář: Mámy na mateřské nejsou bezohledné. Mají víc ohledu než pracující

Když jsem si přečetla článek „Bezohledné mámy na rodičovské dovolené okupují školky“, začala se ve mně doslova vařit krev. Popisuje prý bezohlednost těch maminek, které jsou na mateřské, a přitom dávají své potomky do školky. No, milá autorko, jsem jednou z těch matek, která to dělá. A bezohledná se rozhodně necítím. Proč?

Být na mateřské ještě nutně neznamená, že člověk nemůže chodit do práce, mít třeba brigádu nebo že nemůže pracovat na živnostenský list. Ponechat si i nadále v běhu „rodičovskou dovolenou“ je naopak skvělý benefit. Důvody jsou daňové. Ona „mateřská“ je totiž z pohledu zákonů brána jako „hlavní pracovní poměr“, zatímco ta živnost jako vedlejšák. Jako maminka díky tomu ušetřím pěkné peníze na sociálním a zdravotním.

Podobné je to i u různých brigád, kde díky mateřské podepíšu známý růžový papír a mohu se vyhnout vysokým daním. To, že dávám dítě do školky a zároveň pobírám mateřskou, tak ještě neznamená, že se nutně musím válet doma.

A co taková brigáda na dohodu o provedení práce? Když onemocním já nebo budu muset být doma se synem, víte, kolik v takovém případě dostanu „na ošetřovném“? V případě brigády a dohody ani korunu. Takže další důvod, proč si tu mateřskou nadále ponechat, abych, když nemůžu pracovat, měla alespoň nějaký přísun peněz. Je to sice řekněme pár tisíc, ale lepší než nula.

A teď pozor, já jako matka na brigádě, s jistým přísunem peněz z mateřské, si můžu dovolit zůstat se synem doma klidně i když párkrát zakašle. Dělají tohle mámy, co už klasicky pracují? Kolik z nich strká děti do školky nemocné, protože musí splnit plán nebo protože si nemohou dovolit výpadek příjmu. Tak kdo je tady nezodpovědný?

A teď situace, kdy žádnou práci nemám a jsem opravdu doma. Ta mnohé jiné maminky a možná i učitelky ve školce vytáčí do běla. Tak doporučuji začít trochu přemýšlet. Školka není jenom odkladiště dětí, jde o místo, kde se dítě učí novým dovednostem, kde si zvyká na kolektiv, prochází určitou socializací, učí se pevnému dennímu řádu. Ať chci sebevíce, tohle mu prostě doma, ani v kombinaci s dětskými koutky a mateřskými centry nikdy nabídnout nemohu.

Ještě ten druhý potomek, se kterým jsem doma, zatímco starší dítě chodí do školky. Proč mi to přijde normální? Protože prvorozený měl stoprocentní péči, mohla jsem se celý den věnovat jen jemu. Tak proč tohle právo upírat druhorozenému dítěti? To si zaslouží úplně stejný čas. A jak ho získám? No, samozřejmě tak, že starší syn začne chodit do školky a já budu mít hodiny denně na to věnovat se plně tomu mladšímu. Když budu mít doma oba, budu čas dělit, a to je nespravedlivé, nemyslíte?

Článek, který mě tak rozhořčil odkazuje i na fakt, že do školky by měly dávat děti jen pracující ženy. Pokud by tohle někdy začalo platit, je dobré brát v potaz, že by se do školky najednou mohly dostat i mnohem mladší děti, než jsou tříleťáci. No, nezáviděla bych učitelkám, které by několik takových batolat dostaly do třídy.