Článek
Nemám ráda, když se někdy někde poukazuje na nějaké sociální rozdíly mezi dětmi. A je jedno, zda jde o to, jaký mají mobil, boty nebo oblečení. Ale zároveň přece nebudu nabádat svoje dítě, aby lhalo o tom, kde bylo na dovolené. Přesně tohle se po mně totiž chtělo, když se můj syn prý „vychloubal“, že byl u moře.
My jsme byli u moře
A komu to říkal? Nějakému jinému klukovi na dětském hřišti, který to hned běžel říct své mamince. S tím, že by chtěl k moři někdy taky. Ta mu řekla větu, kterou by děti dle mého neměly vůbec slýchat – větu, že na to nemají peníze, a tak nepojedou. Klukovi to bylo líto, ale co s tím holt nadělám, někdo se k moři podívá, jiný ne. Považovala jsem celou tuhle věc za uzavřenou, ale mýlila jsem se.
Když si děti zase odběhly hrát, dotyčná maminka se mnou navázala hovor s tím, že by se můj syn neměl vychloubat, že byl u moře. Já na ni koukala, zírala a chvíli nechápala, co po mně jako chce. Snad přece, když byl u moře, tak může říct, že byl u moře. Co je na tom?
Mám mu říct, aby lhal
Podívám se na tu dotyčnou mámu a říkám jí – „To jako chcete, abych svému dítěti řekla, ať lže? Že u moře nebylo? Nebo chcete, abychom nikam k moři nikdy nejezdili, jen proto, že vy s tím máte problém?“ A ona mi odpověděla, že jejího syna potom mrzí, že u moře nikdy nebyl. No, to dokážu pochopit, ale to jaksi úplně není můj problém.
Není to žádné vychloubání – že můj syn někde byl, přece říct může. Moře přece není nic honosného, v dnešní době je to úplně normální věc. Chorvatsko, Itálie se dají zvládnout autem levně, to samé nějaké Tunisko nebo Turecko. Takže si troufnu tvrdit, že dovolená u moře je pro každého.
A proč ho nevezmete
Jelikož mě daná dáma naštvala, rovnou jsem se jí zeptala, proč oni taky k moři někdy nejedou. To si nedokážou ušetřit doslova pár tisíc? Nemusí to být přece nic honosného, ale nějaký apartmán v Chorvatsku na začátku nebo na konci sezóny – na to musí normálně fungující rodina dvou pracujících lidí ušetřit i z dělnického platu.
Tedy pokud nemusí mít samé hi-tech věci na úvěr, pokud nepotřebují denně krabičky cigaret, lahváče a alkohol. Stačí si spočítat, kolik tohle všechno stojí, a najednou by takových dovolených mohlo být klidně několik. Takže o čem to je? O prioritách, žádných sociálních rozdílech.
